Rozvody se zrychlí, novela ale skrývá „dynamit“ s názvem přeprodej výživného

Pomoc pro samoživitele, nebo past, která je zároveň může vystavit nájezdům obchodníků s chudobou? Obavy některých politiků i expertů vyvolala možnost přeprodávat pohledávky na výživném, kterou od příštího roku zavádí rozvodová novela. Možné problémy popisujeme s redaktorem Seznam Zpráv Petrem Švihelem.

Stát přichází s novým receptem, jak v Česku účinněji bojovat s případy, kdy jeden z rodičů po rozvodu neplatí druhému výživné na děti. Od začátku příštího roku ho zavádí nová úprava občanského zákoníku. Takzvanou rozvodovou novelu schválily obě komory Parlamentu a v minulém týdnu podepsal prezident.

Neřeší „jen“ alimenty, jejím cílem je prostřednictvím řady změn zajistit jednodušší a rychlejší rozvody nebo celkově usnadnit případné spory o péči o děti. Nová pravidla pak alespoň na papíře zavádí povinnost vychovávat děti bez tělesných trestů.

Nicméně právě nový nástroj, který má podle autorů novely přispět k zajištění potřeb dětí v situaci, kdy rodič po rozvodu dluží peníze za alimenty, patří k částem novely, které vyvolávají také poměrně silnou kritiku. Někteří politici a experti mají výhrady k možnosti pohledávku na výživném přeprodat někomu jinému.

„I řada neziskových organizací, které se specializují na boj s obchodem s chudobou, říká, že toto jim uniklo v tom balíčku opatření, která jsou vlastně pozitivní. (…) A že to je jakýsi dynamit v tom zákoně,“ říká redaktor Seznam Zpráv Petr Švihel, který se zabývá sociálními tématy a popsal i diskuzi kolem rozvodové novely. Teď v podcastu 5:59 vysvětluje, že problematická je podle kritiků otázka toho, kdo by pohledávku - nejčastěji od matky, protože ve většině případů platí výživné otcové - mohl odkoupit.

Novela sice říká, že přeprodat pohledávku je možné pouze za celou její hodnotu a že jiné řešení podléhá schválení soudu. Zároveň musí být uhrazena bankovním převodem. Jenže okruh možných kupců zákon nijak neomezuje. A kritici se obávají, že zejména v prostředí sociálně vyloučených lokalit tím stát otevírá prostor pro obchodníky s chudobou.

Obavy, jak by to mohlo vypadat, nastínil při projednávání v Senátu na začátku července například senátor Václav Láska (SEN 21). Možný scénář je podle něj jednoduchý: Za matkou v těžké finanční situaci přijde „vykuk“ s nabídkou, že od ní pohledávku odkoupí za 100 procent hodnoty, ale jen když mu poté v hotovosti „bokem“ polovinu vrátí. S vidinou okamžité finanční úlevy na to žena může kývnout, a to i když nakonec dostane výrazně méně než celou dlužnou částku.

Podobně vidí rizika i někteří experti. „Výživné se mohou stát výhodným artiklem, to je obrovská hrozba,“ řekla pro Seznam Zprávy Pavla Aschermannová, která vede dluhovou poradnu Rubicon Centra a je také předsedkyní Konsorcia dluhových poraden. Podle Aschermannové jsou tu i další možné negativní důsledky. Včetně toho, že když bude nový věřitel vymáhat dluh tvrdším způsobem, soustředí se dlužník - nejčastěji otec - hlavně na zaplacení této starší částky, a to na úkor výživného, které má na děti dál platit.

Rozvodovou novelu před kritikou v Senátu hájila ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), která v minulých letech na přípravě chystaných změn s resortem spolupracovala i v roli poslankyně. Na výhrady ohledně možného většího prostoru pro byznys s chudobou - na což vedle Lásky upozorňovala například i senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 - reagovala s tím, že půjde o další nástroj, který mohou rodiče využít. Mimo jiné také opět poukázala na existenci zmíněných pojistek.

Rodiče se podle Decroix často zdráhají využít už dostupné možnosti, jakou je třeba zahájení exekuce a zažádání o náhradní výživné od státu. „Pro matku je důležité, aby měla pokryto výživné v tom daném měsíci. A ne, aby se ho domáhala po tisícovkách v rámci nějaké nekonečně trvající exekuce. Postoupení pohledávky na výživném toto umožňuje,“ řekla ministryně s tím, že nepovažuje za správné, aby stát řešil, kdo pohledávku nakonec odkoupí.

Jenže jinde se o otázku možného kupce úřady zajímají. Senátor Láska zmínil ve svém vystoupení v Senátu i to, že v Rakousku nebo Německu sice předprodej dlužného výživného také umožnili, zároveň tam ale zákon vyloučil z okruhu možných zájemců komerční firmy, které by si na tomto vykupování mohly postavit svůj byznys.

„V českém prostředí opravdu žádná taková pojistka zatím není. Takže tu vzniká obava, že by z toho opravdu mohl vzniknout obchod s chudobou,“ říká novinář Švihel.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že někteří politici se se schválenou podobou přeprodeje dlužných alimentů stále nehodlají smířit. Anebo o tom, jaké podstatné změny přináší rozvodová novela v otázce zjednodušení sporů o péči o děti. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.