Přeprodej výživného. Pomoc matkám, nebo obchodníkům s chudobou?

Od příštího roku začne platit novela občanského zákoníku. Zrychluje rozvody, upravuje řízení o péči o děti a vyslovuje zákaz tělesných trestů.

Přichází ale i se spornou novinkou: zavádí možnost přeprodávat splatné pohledávky na výživné.

Základní myšlenkou je, že především matky – stále platí, že v naprosté většině případů platí výživné otcové – nebudou muset samy složitě dlužné peníze vymáhat skrze soudy nebo exekutory. Děti dostanou peníze určené na jejich výživu a ten, kdo dluh odkoupí, si ho následně sám vymůže.

Důvodové zprávy ke změně mluví například o příbuzných, kteří nejsou zatížení spory mezi rodiči a lépe peníze vymůžou.

Zákon navíc upravuje, že odkup by měl být za 100 procent ceny, jiné případy musí schvalovat soud a platba musí být provedená na účet, nesmí mít uhrazena hotovostí.

I přes tyto pojistky se řada odborníků a politiků obává, že novinka ve výsledku poškodí děti a otevře výhodný byznys těžící z rodičů v zoufalé situaci.

„Fakt si myslím, že to bude při české mentalitě strašný průšvih,“ říká senátor Václav Láska (Sen 21), který proti nápadu aktivně vystupoval během projednávání.

„Výživné se mohou stát výhodným artiklem, to je obrovská hrozba,“ myslí si Pavla Aschermannová, vedoucí dluhové poradny Rubicon Centra a předsedkyně Konsorcia dluhových poraden.

„Nadále máme za to, že by bylo vhodné celou úpravu postoupení pohledávky na výživném vypustit, neboť oproti reálně hrozícím negativním dopadům nevidíme její přínos,“ stojí i v připomínkách Městského soudu v Praze k rozvodové novele, které sepisovala předsedkyně soudu Jaroslava Pokorná.

Myšlenka přeprodeje výživného se rozebírala během projednávání v senátu. První výhrada je, že reálně hrozí, že děti budou krácené na penězích, které mají sloužit k uspokojení jejich základních potřeb.

A to i přes zmíněnou pojistku, že přeprodej by měl být bezhotovostní a v plné výši výživného. To by se totiž mělo dát i podle senátorů jednoduše obcházet.

„Myslíte si, že v české společnosti to některé vykuky zastaví? Že nebudou chodit za těmi matkami, které jsou v těžké finanční nouzi, které prostě nemají peníze, nemají na nájem… a řeknou: Tady ti pošlu těch 100 procent a ty mi 50 procent vrátíš v hotovosti? Těch 50 procent budeš mít hned. Myslíte, že ty matky leckdy ze sociálně slabších rodin, někdy i sociálně méně zdatné, že na to nekývnou?“ popisoval možné obcházení Václav Láska.

Senátorka Hana Kordová Marvanová navázala, že umožnění přeprodeje s sebou přinese nekalý byznys.

Proti překupování výživného se postavila při projednávání i senátorka Jana Zwyrtek Hamplová se svérázným argumentem. „Ocenila a podepsala bych to, co tady řekl pan kolega Láska. Pokud se shodneme my čtyři (senátoři Láska, Kordová Marvanová, Slabý a Zwyrtek Hamplová, pozn. red.), je to, myslím si, velký argument, že skutečně pro praxi to nebude dobře,“ uvedla.

Další obavy panují z toho, že přeprodejem se dramaticky sníží výplata dalších výživných, na které má dítě nárok.

Převážně matky přeprodají dlužné výživné a otcové se pak budou soustředit raději na splacení vymahačům než na placení dětem.

„Je naprosto jasné, že když po nich bude vymáháno výživné tvrdším způsobem, tak nebudou platit dítěti. To si myslím, že je jednoznačná věc,“ tvrdí Pavla Aschermannová.

Právě předsedkyně Konsorcia dluhových poraden upozorňuje na další nebezpečí celé myšlenky. Výživné má totiž mezi dluhy výsadní postavení. Splácí se přednostně.

„To mi přijde absurdní, že si pohledávka zachovává svoji výlučnost i po prodeji. Riziko tam vidím hrozně velké,“ říká Pavla Aschermannová s odůvodněním, že po přeprodeji pohledávka přestane sloužit k výživě nezletilého a není proto důvod, aby v exekuci nebo insolvenci předbíhala ostatní dluhy.

A Pavla Aschermannová dodává, že reálně se tak může stát, že výživné bude vymáhat od jedné osoby stát v rámci nahrádního výživného a třeba vymahačská firma, která překoupila dluh za výživné. V takovém případě ovšem bude mít dluh vymahačské firmy přednost před dluhem vůči státu.

Přeprodej výživného ministryně spravedlnosti Eva Decroix hájí jako další nástroj, který rodiče mohou využít v tíživé situaci.

„Jenom si předně shrňme, v jaké situaci bude docházet k takzvanému obchodu s dluhy? Pokud někdo platí výživné přímo té matce, je důvod, aby docházelo k nějakému postoupení? Není. Kdy ta matka bude mít zájem postoupit pohledávku na výživném? V okamžiku, kdy ji povinný neplatí,“ reagovala v Senátu.

Vysvětlovala, že aktuálně má rodič možnost zahájit exekuci a následně žádat o dávku náhradního výživného. Matky se do zahájení exekucí podle ministryně nepouští, protože to neumí a neví jak na to.

Náhradní výživné, kdy rodiče čerpají dávku od státu, pak podle Evy Decroix není správné řešení. „Stát přebírá povinnost hradit výživu za povinného. Povinný co? Pardon, povinný je úplně v pohodě,“ řekla s tím, že samotný neplatící rodič se tak vyhýbá své povinnosti.

„Pro matku je důležité, aby měla pokryto výživné v tom daném měsíci. A ne, aby se ho domáhala po tisícovkách v rámci nějaké nekonečně trvající exekuce. Postoupení pohledávky na výživném toto umožňuje,“ zmínila v senátu Eva Decroix.

A dodala, že stát se ve výsledku nemusí zajímat o to, kdo pohledávky bude kupovat. „Na koho to budeme postupovat? Já nevím. A upřímně za zákonodárce, máme se o to zajímat?“ dodala Eva Decroix s dovětkem, že nepovažuje za správné, aby stát do toho zasahoval.

Senátor Václav Láska ovšem uvedl, že se se schválenou novinkou nehodlá smířit. Plánuje na podzim uspořádat kulatý stůl a sezvat odborníky z různých skupin s odůvodněním, že přeprodej je podle něj velmi špatný, ale názor chce mít opřený o další odborníky.

„Nikdo s nikým nic nediskutoval, nikdo se na nic neptal. Už to smrdí, že to tam někdo vpašoval jako svůj potenciální budoucí byznys,“ říká senátor.

Podle něj se může podle výsledků voleb vydat buď cestou vyjmutí přeprodeje ze zákona, nebo alespoň cestou omezení okruhů, kterým bude možné výživné přeprodat.

„Jen na banky nebo státní instituce, abychom vyndali soukromé subjekty,“ dodává senátor.