Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Samoživitelka Kateřina žije v Praze a pobírá na bezmála 14letého syna výživné dva tisíce korun. Částka se jí nezměnila posledních více jak deset let.
„Tisíc korun dáte jen za obědy, je to šílené,“ poznamenává Kateřina. Představuje si, že v přepočtu na dnešní ceny by se výživné na syna mělo pohybovat podle ní spíše kolem šesti tisíc korun.
Podání návrhu na zvýšení výživného k soudu ale teprve zvažuje. „Nevím, jestli by to mělo smysl, otec vyživuje ještě jedno dítě,“ obává se Kateřina a čeká na moment, kdy její bývalý partner přestane platit na druhého potomka.
Kolem šesti let dostává nezměněné výživné na desetiletého syna s autismem a vrozeným onkologickým syndromem Renáta z Ústeckého kraje. Návrh na zvýšení už podala. Namísto současného výživného 2500 korun žádá o sedm tisíc.
„Teď proběhlo první stání. Otec dělal v zahraničí za 900 eur týdně, teď najednou chce předložit pracovní smlouvu s hrubou mzdou 18 tisíc korun,“ říká matka z Ústecka.
Popisuje, že čelí tlaku ze strany svého bývalého partnera, a vysvětluje, proč mnoho rodičů váhá podat oficiální žádost o zvýšení výživného. „Roky jsem to odkládala, protože jsem věděla, co mě u soudu bude čekat. Špinění, pomlouvání,“ říká Renáta a zmiňuje mimo jiné vulgární zprávy i vzkazy na sociálních sítích.
Obě ženy popisují, že by jim výrazně usnadnilo život, kdyby se výživné automaticky valorizovalo podobně jako důchody.
„Pro maminky je to stokrát lepší. Aby otcové vyvolávali soudní stání o snížení, kde by jim hrozilo naopak i zvýšení, do toho by nešli,“ myslí si Renáta a ve svých slovech předpokládá častější model, že matka pečuje a otec má vyživovací povinnost.
Téma možného automatického navyšování už během loňského podzimu otevřela vlivná poslankyně ODS Eva Decroix.
Více v článku zde:
Nově po takové úpravě výživného volá i Klub svobodných matek, zastřešující samoživitele. Opírá se přitom o vlastní únorový průzkum mezi 1424 samoživiteli.
Nadpoloviční většině se výživné nezměnilo
„Valorizace výživného by byla velmi vítaná, protože jeho průměrná výše v drtivé většině nepokrývá potřeby dětí,“ říká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.
„Pevně věříme, že valorizaci výživného budou naši zákonodárci nakloněni vzhledem k tomu, jak často slýcháme, že právě rodinám samoživitelů je nutné pomoci vzhledem k jejich dlouhodobě náročné situaci,“ dodává ředitelka s tím, že téma aktuálně řeší se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Už zmíněný průzkum mezi samoživiteli poukázal na to, že nadpoloviční většině – 63 procent dotázaných – se výživné za dobu pobírání nezměnilo. A jen asi v 28 procentech se zvýšilo.
Proto by téměř 80 procent dotázaných jednoznačně přivítalo automatické navyšování.
Současně 33,4 procenta uvedlo, že výživné spíše nestačí na pokrytí základních nákladů na dítě, a 51,9 procenta dotázaných, že rozhodně nestačí.
Redakce Seznam Zpráv už na podzim popsala, že zavedením automatické valorizace se má zabývat pracovní skupina skládající se z lidí z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí nebo koaličních poslanců.
V praktické rovině se ovšem řešilo, na jaké ukazatele případné navyšování výživného navázat. Výživné lze totiž navyšovat podle růstu inflace nebo pracovat s průměrným růstem mezd či jinými ukazateli.
Například svázání navýšení s inflací bude lépe vyhovovat potřebám vyživovaného dítěte, ale mzdy a platy mnohdy reagují na zdražování až se setrvačností, a tak se může dostat do problému rodič, který má peníze posílat.
Problém ale může nastat i u svázání s průměrným růstem mzdy, ani ten nemusí v konkrétním případě odpovídat situaci doplácejícího rodiče.
