Kauza bitcoin: V obžalobě jsou bílá místa. Zejména u exministra Blažka

Bitcoinová aféra míří k soudu. Státní zástupkyně obžalovaným, mezi kterými je i exministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS, navrhuje přísné tresty. Pro programátora a původního vlastníka bitcoinů za miliardy Tomáše Jiřikovského žádá 29 let za mřížemi. Jaké důkazy policie sesbírala?

Byla to kauza, která stála vlivného politika ODS Pavla Blažka křeslo ministra spravedlnosti v minulé vládě Petra Fialy a tehdejší opozici poskytla vítanou munici do kampaně před sněmovními volbami. A teď, rok a čtvrt poté, co propukla, směřuje bitcoinová aféra k soudu.

Jádrem kauzy je dar ve výši 468 bitcoinů (což bylo loni v březnu, kdy k transakci došlo, zhruba 960 milionů korun), který ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem přijalo od programátora Tomáše Jiřikovského. Jen pro připomenutí: Ten už byl v minulosti odsouzen k devíti letům vězení za provozování darknetového tržiště, kde se zejména prodávaly drogy.

Bitcoiny, které Jiřikovský věnoval státu, měl uložené v bitcoinové peněžence v počítačích, které mu policie zajistila. A kriminalisté mají za to, že se jim podařilo doložit, že pocházejí z trestné činnosti. Celkem jich v nich našli 1561. Kde skončil zbytek, není jasné. Stejně tak panuje řada nezodpovězených otázek kolem samotného daru. Alespoň část odpovědí by mohl přinést nadcházející soudní proces.

Obsáhlou obžalobu podala státní zástupkyně Lucie Slámová koncem července a investigativní reportér Seznam Zpráv Radek Nohl do ní měl možnost nahlédnout. „Má 420 stránek,“ říká v podcastu 5:59 novinář.

Tomáše Jiřikovského v ní státní zástupkyně viní z toho, že provozoval darknetové tržiště Nucleus Market, a z následného praní špinavých peněz. Jeho advokáta Kárima Titze, bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela pak žaluje za to, že Jiřikovskému pomáhali zlegalizovat bitcoiny, které na tržišti získal.

Nejpřísnější trest navrhuje státní zástupkyně Jiřikovskému – v součtu 29 let. Jeho tehdejšímu advokátovi Kárimu Titzovi, který měl inkriminovanou transakci na ministerstvu vyjednat, hrozí osm let ve vězení a exministru Blažkovi a jeho tehdejšímu náměstku Daňhelovi navrhuje Slámová za podíl na legalizaci finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti trest odnětí svobody 6,5 roku za mřížemi.

Nejdetailnější důkazy však má podle reportéra Nohla policie proti Tomáši Jiřikovskému: „(Kriminalisté) od zahraničních partnerů získali zhruba dvě desítky různých spisů, které dokládají, že si lidé například z Rakouska, Německa, Švýcarska nebo Spojených států prostřednictvím darknetového tržiště nakupovali drogy, a podařilo se jim ten zdrojový trestný čin prokázat.“

Policisté navíc získali důležité informace z odposlechů, protože po převodu bitcoinů na ministerstvo spravedlnosti začali sledovat a odposlouchávat nejen Tomáše Jiřikovského, ale také domy a vozidla využívané jeho rodinou. Zjistili tak, že jeho nejbližší příbuzní o převodech bitcoinů dobře věděli a že desítky milionů korun tekly přes účty jeho bratra Lukáše, který přitom podle obžaloby od roku 2007 neměl stálou práci ani nepodnikal.

„Důležitým důkazem v konečné fázi je také to, že se u rodičů Tomáše Jiřikovského našlo více než 33 milionů korun, což bylo celkem, jak policie spočítala, 22,7 kilogramu bankovek,“ uvádí reportér Seznam Zpráv.

Podle Nohla tak nelze vyloučit, že policie nakonec obviní i Jiřikovského otce, bratra či jiné příbuzné, i když se tak zatím nestalo. A v neposlední řadě také odposlechy vyjevily, že si rodina nepřipouštěla možnost, že bude Jiřikovský znovu obžalován, a že se při tom velmi spoléhala na jeho advokáta Kárima Titze.

Zda policie odposlouchávala i další obžalované, není z textu obžaloby jasné. Šéf investigativního oddělení Seznam Zpráv Radek Kedroň, který je druhým hostem podcastu 5:59, usuzuje, že dokud byl Blažek ministrem, vyšetřovací tým na něj odposlechy nejspíš nenasadil, protože „ministři se neodposlouchávají“.

Příležitost se jim ale mohla naskytnout hned poté, co v důsledku kauzy, která propukla koncem května, na začátku června rezignoval. „Možná by měli na Pavla Blažka i více nabito, protože on sám teď v té obhajobě, kterou šíří na svém účtu na X, říká, že policie nedoložila žádnou zákulisní dohodu ani žádný osobní prospěch, který by z toho měl. A to je pravda. To v té obžalobě není,“ konstatuje Kedroň.

Nejasnou motivaci exministra Blažka i jeho exnáměstka Daňhela považuje šéfinvestigativec za jednu z klíčových mezer v textu obžaloby.

„Opravdu nevíme, jestli se Pavel Blažek a Radomír Daňhel obohatili a proč to dělali. Oni mohou tvrdit, že to dělali kvůli příjmu státu, ale na můj vkus byli až příliš agilní na to, že z toho nic neměli,“ domnívá se Kedroň.

V podcastu 5:59 také uslyšíte více o tom, jakou roli měl v celém případu sehrát Kárim Titz. Nebo že podle advokáta Tomáše Jiřikovského je jeho klient připraven u soudu rozkrýt jisté záležitosti týkající se fungování darknetového tržiště Nucleus Market. Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.