Komunikace Tünde Barthy k úředníkům jen přiživuje obavy, říká novinář

Ani historicky první stávka mezi zaměstnanci Strakovy akademie podle všeho neodvrátí přesun agend z Úřadu vlády na ministerstva. Jen krátce poté, co v pátek protestující vyzvali k odvolání změn, šéfka úřadu Tünde Bartha oznámila uzavření formálního procesu. Předložila někdy pádné zdůvodnění toho, proč je nutné do systému zasahovat? A z jakého důvodu má i odborná veřejnost tak velké obavy?

Stávkujeme, abychom mohli pokračovat v práci. To je jeden ze vzkazů, které v pátek vyslali odboráři z Úřadu vlády, když na tiskové konferenci zdůvodňovali protest vůči přesunu řady agend ze Strakovy akademie na některá ministerstva. Bylo to vůbec poprvé v novodobé historii, kdy část zaměstnanců tohoto úřadu v Česku vstoupila do stávky. Svůj nesouhlas tímto způsobem vyjádřilo 58 osob, což podle odborářů představuje zhruba desetinu ze všech lidí, kteří ve „Strakovce“ pracují.

Jenže zdá se, že ani vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, ani premiér Andrej Babiš (ANO) se svou vládou jejich volání minimálně pro tuto chvíli nevyslyšeli. V pátek odpoledne totiž Bartha oznámila, že proces byl formálně dokončen. Zaměstnanci ze Strakovy akademie nicméně dál zůstávají ve stávkové pohotovosti a nejsou přesvědčeni o smysluplnosti kroku.

Pádné důvody pro přesun úředníků nebo expertů, kteří se na Úřadě vlády agendám ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí věnovali, přitom nevidí ani reportér Deníku N Michal Tomeš. „Čekal bych, že pokud se chystá takto velká změna, tak že si vláda obstará aspoň jeden odborný materiál, který jí skutečně to její stanovisko podloží. (…) To se ale nestalo,“ říká v podcastu 5:59 novinář.

Jistá analýza v tomto směru na analytickém útvaru Úřadu vlády nicméně skutečně vznikla. Jde o soubor dvou materiálů, na které se Tünde Bartha sice ve svých vyjádřeních pro média odkazuje, když mluví o potřebě zvýšit efektivitu. Nikdy je ale nezveřejnila.

Deník N však analýzu získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. A podle Tomeše její první část sice jistý překryv agend napříč vládními úřady zmiňuje, ve větší míře k němu ale má docházet jen asi u pěti procent agend. Novinář navíc upozorňuje, že analýza se nezabývala tím, jestli je překryv vůbec reálný, tedy nezjišťuje, jestli se různé úřady zabývají stejnou problematikou z vysvětlitelných důvodů.

Druhý materiál se poté věnuje tomu, jak na svou práci nahlížejí sami úředníci. Reportér Tomeš shrnuje, že analýza v tomto ohledu v podstatě konstatuje, že rozsah administrativy ležící na úřednících je značný a že ulevit by jim mohl přesun agend jinam, anebo zrušení některých úkolů.

„Tünde Bartha si z toho ale vzala, že úředníky vezmeme a dáme je na jiné ministerstvo bez toho, aniž bychom jim uvolnili ruce - aniž bychom jim řekli, že něco nemusí dělat. A také bez toho, aniž bychom vlastně řešili jádro problému, tedy že v oblasti lidských práv máme spoustu priorit,“ říká Michal Tomeš s tím, že Babišem a Barthou zvolené řešení znamená, že priority zůstávají, pouze však dochází k jejich přesunu mimo dohled Úřadu vlády.

Samotný premiér Babiš v pátek v reakci na protest ve Strakově akademii uvedl, že ho stávka mrzí a že je z ní zklamaný. Konkrétně v případě agendy závislostí pak prohlásil, že adiktologické služby dlouhodobě podporuje a že přesun na Ministerstvo zdravotnictví tuto podporu jen posílí.

Jenže značná část expertů, kteří se dosud v různých orgánech v rámci Úřadu vlády na agendách podíleli, těmto a dalším ujištěním, zdá se, příliš nevěří. Například z více než 150 lidí takto zapojených do lidskoprávní agendy jich podle vyjádření jejich zástupců z prostředku minulého týdne na protest proti přesunu skončí více než 50, rezignace dalších přitom mohou následovat.

Šéfka Úřadu vlády Bartha v minulých týdnech komentovala nastalý odpor mj. úvahami o tom, že změny zkrátka vždy budí nevoli, a to i v případě odborné veřejnosti. Přičemž z pohledu novináře Tomeše teď skutečně mohou být pohledy na tuto agendu „trochu přecitlivělé“.

Přesuny totiž dopadají na oblasti, jež se v dosavadní podobě v Česku budovaly desítky let a velmi dlouhou část svého profesního života na nich strávili i dotčení experti, kteří navíc v nejrůznějších výborech a radách často působí bez nároku na odměnu a kteří věřili ve smysl své práce.

„A když tady najednou dochází ke změnám, hledají důvody, které za tím mohou být. Tím, že vláda, respektive Tünde Bartha, moc otevřeně nekomunikují, ty obavy jen přiživují,“ míní reportér Deníku N, podle něhož je dalším zdrojem obav komplikované nastavování lidskoprávní agendy: „Ten systém potřebujete budovat roky, aby se vám to někdy v budoucnu zúročilo. A já myslím, že prostě panuje obava, že se vrátíme do nějakého bodu nula, kdy celý ten systém bude potřeba vybudovat znovu.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, do jak komplikované pozice se vlivem agendové rošády dostává vládní zmocněnkyně pro lidská práva a zároveň šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá. Anebo proč se podle novináře Michala Tomeše zdá, že protidrogovou politiku vlády teď může čekat větší příklon k represi. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.