Křik a výhrůžky. Zdravotní sestra šikanovala kolegy, pak povýšila

Část záchranářů na Vysočině roky upozorňovala na selhávání klíčových přístrojů, jak Seznam Zprávy popsaly v předchozích textech. Od bývalého vedení krajské záchranky ale čelili bagatelizaci a podle svědectví i šikaně.

Inspektoři práce nyní při kontrole zjistili, že vrchní sestra jedné z oblastí krajské záchranky porušila zákoník práce. V úřednickém jazyce „nevytvářela příznivé pracovní podmínky na pracovišti“. Její chování však neslo prvky bossingu a šikany. Ze závěrů inspektorátu nicméně nevyplývá žádná pokuta ani jiné nápravné opatření.

Kontroloři vycházeli z komunikace s 22 zaměstnanci dané oblasti krajské záchranky. „Z nich 71 procent uvedlo šikanu ze strany vrchní sestry,“ píše se v závěrečném protokolu, do nějž měl redaktor možnost nahlédnout. Tři čtvrtiny z dotázaných také uvedly, že pracovaly v prostředí s trvalou atmosférou strachu a v trvalém stresu. Šetření se týkalo roku 2024.

Vedení záchranky v čele s ředitelem Vítem Kaňkovským případ zdědilo po dřívějším managementu, nicméně většina aktérů na svých místech zůstává. „Považujeme zjištěné závěry Inspektorátu práce za závažné a odpovědně se jimi zabýváme,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí záchranné služby Petr Janáček.

Vrchní sestra na své pozici od začátku roku nepracuje, na záchrance získala manažerskou funkci. „Už pátý měsíc je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Bezprostředně po jejím návratu do zaměstnání s ní ředitel záchranné služby výsledky kontroly Inspektorátu práce neprodleně projedná, včetně dalších pracovněprávních kroků v souladu s platnými právními předpisy,“ doplnil mluvčí.

Zmíněná nadřízená v protokolu výtky kolegů popírala. Zástupcům inspekce řekla, že podmínky na pracovišti byly vyhovující. „Při kontrolní činnosti, kterou prováděla jedenkrát měsíčně v trvání několika hodin, nemůže posoudit, zda zaměstnanci pracovali v příjemné pracovní atmosféře,“ zapsali inspektoři do protokolu. Redaktorovi se bývalou vrchní sestru nepodařilo kontaktovat.

Na krajské záchrance pracuje asi 400 lidí, v konkrétní oblasti okolo sedmdesáti zaměstnanců. Vedení záchranné služby proti původním závěrům inspekce podalo námitku a částečně uspělo. „Nepovažovali jsme za šťastné některé aspekty kontroly, zejména zvolenou metodiku sběru dat. Oslovena byla totiž ani ne jedna třetina našich zaměstnanců z dané oblasti a také nikdo objektivně neprověřil tvrzení některých anonymně sdělených informací,“ doplnil mluvčí záchranky.

Námitky však nijak nerozporovaly závažnost sdělení. Vedení zároveň požádalo inspekci, aby protokol obsahoval pouze fakticky prokazatelné skutečnosti a minimalizovalo se tak riziko dalších interpersonálních sporů na základě neověřených informací. V tom jim inspekce dala za pravdu.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, za poslední roky se na záchrance Vysočiny nahromadilo několik stovek hlášení k monitorům a defibrilátorům, na nichž často závisí život pacientů. Záchranáři často zmiňovali nespolehlivé měření krevního tlaku monitorem, chybné hodnoty okysličení krve nebo problémy s natáčením EKG.

Část lékařů a zdravotníků tvrdila, že na přístroje není spolehnutí, a přidávala, že kvůli výtkám v práci čelí nátlaku i postihům: od sledování a kontrolování práce na základnách přes vytýkací dopisy až po krácení odměn a neprodlužování smluv.

„Každé pondělní ráno k běžným povinnostem - kterých není zrovna málo - musíme obejít všech pět skladů a umýt kachličky. Když jsme se ptali, proč to nedělá paní uklízečka, tak nám prostě bylo řečeno, že to vrchní nařídila a že to takhle prostě bude,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy jeden ze zaměstnanců, který z obav o práci nechce veřejně sdělovat jméno. Redakce jeho identitu zná.

Na záchrance po sporech s managementem i vrchní sestrou loni musela skončit Jitka Havrdová. Neprodloužili jí smlouvu. Tvrdila, že se kvůli své otevřenosti dostala do konfliktu s vedením a nadřízenou. „V komunikaci vedení je problém. Musíme poslouchat na slovo. Nejednají s námi jako s lidmi, ale jako se stroji. Za názor jsme potrestáni. Hodně lidí se bojí mluvit, protože pak budou v hledáčku,“ popsala loni v létě redaktorovi. Nyní už se k situaci vyjadřovat nechce.

Podle ní se kritika nepříznivě odrazila i v odměnách. Když ředitelství záchranky na konci roku 2024 rozdělovalo mimořádné vánoční odměny pět tisíc korun hrubého za celoroční práci, patřila Havrdová ke skupince zaměstnanců, kteří dostali jen poloviční částku. Je přesvědčena, že to byla odplata za kritiku. „Jen nám sdělili, že je to nenároková složka a nemusí nic vysvětlovat,“ dodala tehdy.

V tomto ohledu se však inspektorát práce přiklonil na stranu vedení, podle něj se nerovné zacházení v odměňování neprokázalo.

Bývalá ředitelka záchranky Vladislava Filová jakékoli výtky odmítala. Podle ní za nimi stála jen „hrstka nespokojených zaměstnanců“ a obdobné stížnosti označila za „obecné proklamace na očernění vedení“. Přístroje podle ní splňovaly všechny podmínky pro bezpečné provozování a mají potřebnou certifikaci. Všechny hlášené poruchy se podle ředitelky aktivně řešily.

Její nástupce Vít Kaňkovský nicméně se zástupci ministerstva zdravotnictví i Kraje Vysočina, který záchranku zřizuje, letos změny vyjednal. Šedesátku sporných zařízení do sanitek nechá vyměnit, v příštím roce chce vypsat nové výběrové řízení na nového dodavatele techniky.

Kaňkovský přiznává, že především na Jihlavsku a Pelhřimovsku v tamních pracovních týmech přetrvávají některé křivdy z minulosti. V nejvíce problematické oblasti však podle něj pomohla výměna primáře i vrchní sestry. „Prokazatelně to přináší pozitivní výsledky, jak konstatuje již samotný závěr šetření Inspektorátu práce,“ citoval ředitel s tím, že po odchodu ředitele a vrchní sestry se situace zklidnila a je diametrálně odlišná.

Dokládají to podle něj také výsledky dotazníkového šetření v pěti výjezdových základnách „nejožehavější“ oblasti. „Ukazuje se pozitivní trend: 95 % respondentů uvedlo, že se přístup vedení oblasti k zaměstnancům zlepšil, přičemž 78 % z nich hodnotí zlepšení jako výrazné. Výsledky nyní dále analyzujeme,“ sdělil mluvčí.

Oznamovatelé však namítají, že velká část lidí, kteří se na problematickém chování či zastrašování podíleli, nebo jej u vrchní sestry tolerovali, v organizaci zůstává. „Za mě se to nezlepšilo a nezlepší, protože v důležitých funkcích zůstávají lidé z minulého vedení,“ tvrdí jeden ze zaměstnanců, který podle svých slov čelil šikaně nadřízené.

Na záchrance nedávno po krátkém návratu definitivně skončil lékař Aleš Kalousek. Patřil k otevřeným kritikům bývalého vedení i přístrojové techniky. Loni na podzim dostal výpověď „na hodinu“ za to, že si výjezd prodloužil odskočením na zmrzlinu. Okresní soud v Jihlavě později definitivně zrušil okamžitou výpověď lékaře z pracovního poměru.

„Pracovní poměr mu byl k 30. září 2026 ukončen dohodou na jeho vlastní písemnou žádost,“ vysvětlil Janáček.

Podle něj Kalousek nevyužil nabídku ředitele Kaňkovského k osobnímu jednání. „Z domluvené schůzky jsem se z důvodu pracovní neschopnosti musel omluvit a současně jsem vyjádřil zájem o náhradní termín,“ upřesnil lékař Kalousek. Na jiném setkání se zatím nedohodli.

Doplnili jsme aktuální vyjádření lékaře Aleše Kalouska.