Posselt sudetské Němce změnil. Vzdali se ukřivděného pohledu, říká reportér

Jestli se účastníci a odpůrci nedávného sudetoněmeckého sjezdu na něčem shodnou, je to zřejmě fakt, že se v Brně odehrál historický okamžik. Okamžitě se navíc vyrojily spekulace, že by Sudetoněmecké krajanské sdružení mohlo usilovat o další takové akce v Česku. Jaké jsou pro to vyhlídky? A jak to vlastně v samotném Brně vypadalo? Právě to rozebíráme v podcastu 5:59.

„Historický průlom“. A také: „Co se dříve zdálo být nemyslitelným, se stalo skutečností.“ Dvě vyjádření z tiskového ohlédnutí Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) za vůbec prvním sjezdem sudetských Němců na českém území po druhé světové válce. A podobně optimistické věty se po takzvaných Sudetoněmeckých dnech, které v rámci festivalu Meeting Brno proběhly v jihomoravské metropoli, objevují i v německých médiích, kdy třeba podle veřejnoprávní televize ZDF sjezd vyslal signál smíření.

Není přitom snad nutné nijak obšírně připomínat, jakou pozornost sudetoněmecké setkání v Česku vyvolalo. Proti jeho konání se postavila i tuzemská vládní koalice, která za bojkotu opozice ve Sněmovně schválila odmítavé usnesení. Sjezd se však v plné šíři uskutečnil, přestože v Brně nechyběli ani jeho odpůrci, kteří například připomínali oběti nacismu a varovali před zpochybňováním uspořádání vzešlého z druhé světové války.

„Ten víkend (sjezdu) mi připadá skoro jako ukázkový případ toho, jak se svět sociálních sítí od toho reálného často výrazně liší,“ říká nicméně novinář týdeníku Respekt Tomáš Lindner, který dění sledoval přímo v Brně. V rozhovoru pro podcast 5:59 vysvětluje, že zatímco online prostor jako by před víkendem přetékal odsuzujícími hlasy, v realitě byly demonstrace nakonec podle jeho názoru „vlastně dost malé“, zvláště pak prý vezme-li se do úvahy fakt, že se o jistý historický milník skutečně jednalo.

V konečném součtu však reportér odjížděl z Brna s pocitem, že pozitivní momenty spojené se setkáváním sudetských Němců a Čechů – třeba i v podobě různých společných česko-německých stánků na ploše výstaviště, kde se sjezd uskutečnil – jednoznačně převážily. A to i přesto, že v týdnech tomu předcházejících bylo z Lindnerova pohledu patrné, jak je pro média lákavé zaměřit svou pozornost právě na téma střetu: „Pozoroval jsem (u médií) takovou velkou tendenci reagovat na ‚agendu konfliktu‘, kterou některé politické síly vyvolávají.“

Je přitom pravdou, že Sudetoněmecké krajanské sdružení v minulosti ústy svých představitelů tlačilo třeba i na revizi Benešových dekretů. Přístup se ale změnil po nástupu současného šéfa SdL Bernda Posselta, který podle Tomáše Lindnera prosadil vizi, že by se hnutí mělo soustředit na „překonávání nacionalismu ve všech jeho formách“. Přičemž novinář zdůrazňuje, že i na brněnském sjezdu znělo spíše zdůrazňování významu evropské integrace a odmítání nacionalistických přístupů. „Vzdali se ukřivděného pohledu zpět a našli myšlenku, jak to hnutí posunout do budoucnosti,“ myslí si.

Ve chvíli, kdy je první „český“ sudetoněmecký sjezd už minulostí, se veřejným prostorem zároveň rozbíhají úvahy, jestli by v ne tak vzdáleném výhledu nemohlo přijít jeho další tuzemské vydání, byť třeba jinde než v Brně. Jisté je v současnosti to, že pro rok 2027 je naplánován do německého Norimberka. Ale i Posselt už možnost budoucího střídavého konání v Bavorsku a Česku nadhodil ve svých vyjádřeních pro německá média.

Přičemž reportér Respektu v této souvislosti upozorňuje na již současnou podobu Sudetoněmeckých dnů: „Dnes už je možné se na to dívat i jako na místo, kde se setkává v podstatě česko-německá komunita. (…) Lidé z akademie, kulturní pracovníci, občanské společnosti, novináři, bývalí politici, které extrémně zajímají česko-německé vztahy… Takže je klidně možné, že se z toho do budoucna stane takové setkání česko-německé komunity.“

A pokud by se akce skutečně posunula tímto směrem, byla by podle Tomáše Lindnera nasnadě vize, ve které by se o hostitelství střídaly Bavorsko a Česko pravidelně. Logiku by prý navíc tento „přeshraniční česko-německý formát“ pro SdL mohl dávat i z toho důvodu, že se jeho členská základna zužuje vlivem odcházení starší generace. S tím související oslabování dosavadních tradic pak může otevírat prostor právě pro česko-německé iniciativy.

Navíc, přestože oficiální Sudetoněmecké dny jsou jen jedny, pohled na realitu podle Lindnera ukazuje, že na lokální úrovni a v menším rozsahu nejsou akce tohoto typu v Česku žádnou výjimkou. Ostatně přímo v Brně si od některých sudetských Němců vyslechl vzpomínky například na Jihlavské dny z roku 2016. A podobné akce s účastí sudetských Němců si novinář vybavuje i ze svých rodných Krušných hor. „A nikoho to nevzrušovalo. Byla to prostě věc, která se každý rok opakovala a lidé k ní byli buď pozitivní, anebo lhostejní. (…) Takže proč by se to nemohlo podobným způsobem ‚normalizovat‘ i na té velké úrovni Sudetoněmeckých dnů?“ pokládá si řečnickou otázku.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké motivace popisovali účastníci sudetoněmeckého sjezdu novináři Tomáši Lindnerovi jako své důvody, proč do Brna zamířili. Nebo také další podrobnosti o historických proměnách myšlenkového směřování SdL. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.