Královská rodina je v katastrofické situaci, říká novinářka z Británie

Problémy bývalého prince Andrewa dospěly až ke kritickému momentu. Zadržení králova bratra, kterého policie ve čtvrtek večer po zhruba 11 hodinách propustila a bude vyšetřovaný na svobodě, postavilo královskou rodinu do bezprecedentní situace. Rozměr a dopady kauzy rozebíráme s novinářkou přímo z Londýna.

Bezprecedentní. Takové slovo se v různých variacích skloňuje po zadržení bratra britského krále Karla III., bývalého prince Andrewa. Přestože má totiž britská monarchie za sebou dlouhou a pestrou historii, podobných momentů v ní mnoho nenajdete. Například deník The Guardian uvedl, že Andrew, který je nyní známý pod občanským příjmením Mountbatten-Windsor, je od roku 1647 prvním předním členem královské rodiny, který byl zadržen.

Policie ve čtvrtek Andrewa, který je osmým v linii následnictví britského trůnu, zajistila poté, co kolem osmé hodiny ranní dorazila do areálu královského sídla v Sandringhamu. A když se následně zpráva rozletěla v médiích, bylo jasné, jaká událost zcela ovládne na celý den mediální a veřejný prostor ve Spojeném království. Zarezonovala ale i jinde.

„Královská rodina se ocitla v katastrofické situaci,“ říká z Londýna novinářka a spisovatelka Tereza Hepburn Anteneová, která ve Velké Británii žije už přes deset let. V rozhovoru pro podcast 5:59 poukazuje mj. na velmi složitou situaci, v níž se Karel III. ocitl, neboť právě jeho jménem britská policie oficiálně jedná. „Takže to mohl vyřešit jen tak, že dá soudům a justici volnou ruku,“ míní Anteneová s odkazem na prohlášení, v němž panovník zdůraznil, že spoléhá na spravedlnost práva a že se nebude ke kauze dál vyjadřovat.

Zároveň je ale nasnadě, že eskalace problémů bývalého prince popularitě královské rodiny nepřidá. Současný vývoj nejspíše nahrává všem kritikům, kteří třeba tepou výši finančních nákladů na zajištění jejího provozu. A přináší také nový impuls pro debaty na téma, zda se monarchie na Britských ostrovech v 21. století nepřežila.

Když tedy Karel III. vydal už zmíněné a napjatě očekávané prohlášení, z pohledu Terezy Anteneové se nabízí jeho jednoznačná interpretace: „Královská rodina je podle těchto indicií ochotná Andrewa obětovat ve jménu zachování jména té takzvané ‚firmy‘, jak se královské rodině v Británii přezdívá.“

Novinářka ale na druhou stranu poukazuje i na jinou rovinu vzkazu, který král vyslal do světa. A totiž, že v kulisách britské konstituční monarchie není bráněno spravedlnosti ani ve chvíli, kdy podezřením čelí přímo panovníkův mladší bratr.

Případ Andrewa Mountbattena-Windsora - jehož ve čtvrtek večer policie propustila a bude vyšetřován na svobodě - má souviset s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, jejímž vlivem Andrew v posledních letech ztratil pozice v královské rodině, kdy se nejprve sám vzdal titulu vévody z Yorku a s ním spojených poct. Později jeho starší bratr rozhodl také o odebrání všech jeho zbývajících titulů.

Zájem policie teď však není primárně spojený se sexuálním násilím, z něhož Andrewa obvinila jedna z Epsteinových obětí. Podle informací uvolňovaných úřady zadržení souviselo s podezřením, že bývalý princ poskytoval Epsteinovi důvěrné informace v době, kdy působil jako britský zmocněnec pro mezinárodní obchod. Nutno dodat, že Mountbatten-Windsor vždy trval na své nevině a odmítal podezření vycházející z vazeb na finančníka Epsteina.

Právě odhalení vycházející z rozsáhlé pavučiny vazeb mezi Jeffreym Epsteinem a příslušníky politické, finanční nebo kulturní elity v posledních měsících bouří vody v řadě především západních zemí. V Británii přitom nejde jen o bývalého prince Andrewa, ale také o jinou postavu z vysokých kruhů - bývalého vlivného člena vládní Labouristické strany a velvyslance v USA Petera Mandelsona. Toho premiér Keir Starmer loni v září kvůli vazbám na Epsteina odvolal z funkce, ministerský předseda teď ale čelí silnému tlaku kvůli tomu, že Mandelsona v roce 2024 do Washingtonu vůbec vyslal.

Novinářka Anteneová přitom podotýká, že z určitého úhlu pohledu mělo logiku instalovat na prestižní post právě muže, který si už před lety svými schopnostmi a zákulisním vlivem vysloužil v britské politice přezdívku Princ temnot. „Říkalo se, že pokud někdo ve Washingtonu za prezidentování Donalda Trumpa uspěje - u vyjednávání obchodních smluv, cel a řady dalších věcí - pak to bude právě tento Princ temnot. Jenže samozřejmě s ohledem na informace, které máme dnes, se to jmenování jeví jako obrovská politická chyba, stejně jako chyba morální,“ říká respondentka pátečního dílu 5:59.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak zátěž spojená s bývalým princem Andrewem ovlivňuje vystupování britské královské rodiny na veřejnosti. Anebo v jaké pozici se vlivem kauzy Epstein nachází premiér Keir Starmer. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.