Průlomový lék s českou stopou. Lenakapavir je výjimečný, říká infektolog

Na světě žije 40 milionů HIV pozitivních lidí, u kterých se může rozvinout onemocnění AIDS. Mnohonásobně víc je pak těch, kteří jsou nákazou bezprostředně ohroženi. Především pro ně přineslo léto přelomovou zprávu - vysoce účinný lék lenakapavir, který se dosud podával jen nakaženým, by se měl nově užívat také preventivně. Souvislosti rozebíráme v aktuální epizodě podcastu 5:59.

Koncem července doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválení injekce na prevenci viru HIV od americké společnosti Gilead Sciences s tím, že lék, který se podává dvakrát ročně, je vysoce účinný. O návrhu musí ještě rozhodnout Evropská komise.

O měsíc dříve už nicméně daný prostředek schválil pro účely prevence americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). A zprávy v médiích i reakce odborné veřejnosti nešetřily superlativy. Mluvilo se o „průlomu“, „významném kroku na cestě k ukončení epidemie HIV“ či dokonce „největší příležitosti pro prevenci“ dalšího šíření viru, který byl poprvé detekován v roce 1981.

Infektolog David Jilich, který vede Národní centrum HIV/AIDS ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze, největší pracoviště tohoto druhu v České republice, v rozhovoru pro podcast 5:59 lenakapavir popisuje jako „v mnoha ohledech opravdu výjimečný a odlišný od ostatních antivirotik“.

„Zaprvé, je to nový lék zcela nové třídy. Jeho mechanismus působení na virus je úplně jiný než u všech předchozích léků a je zatím ve své třídě jediný,“ říká Jilich, podle něhož je neobvyklé i jeho injekční podání a především pak intervaly aplikace - 26 týdnů, tedy půl roku.

V USA se lenakapavir používá v léčbě od roku 2022, v Evropě od roku následujícího. V Česku jej první pacient podle Jelicha dostal už na konci roku 2023 a v současné době se s jeho pomocí léčí čtyři pacienti. Z celkového počtu několika tisíc lidí s HIV žijících v ČR jde o zlomek, používá se totiž jako alternativa tam, kde selhává obvyklá léčba. Efektivita je pak podle šéfa HIV centra velmi dobrá.

Totéž by mělo platit i u nově povoleného, respektive povolovaného nasazení lenakapaviru pro prevenci, tzn. u osob, které nejsou HIV pozitivní, ale jsou vystaveny vysokému riziku nákazy. Podle klinických studií snižuje prostředek riziko přenosu viru u dospělých a dospívajících o více než 99,9 procenta.

„Takzvaná preexpoziční profylaxe, tzn. podávání antiretrovirotik HIV negativním osobám, které mohou být vystaveny infekci, se ve světě používá asi deset let, v Evropě o maličko kratší dobu. A funguje velice dobře,“ vysvětluje David Jilich s tím, že v Evropě byla dosud schválena pro takové použití jen dvojkombinace jiných antiretrovirotik, jež bylo třeba užívat ve 24hodinových intervalech v podobě tablety.

„Ale jsou osoby, které nejsou schopné - nebo jim to jejich životní či jiné podmínky neumožňují - tento tabletový 24hodinový režim pečlivě dodržovat. A pro ně může být právě tato alternativa tou nejlepší, protože stačí injekční podání ve zdravotnickém zařízení jednou za půl roku a následně se uživatel nemusí v podstatě sám o nic starat,“ dodává.

Podstatný je ale cenový rozdíl. Zatímco měsíční cena tabletových preparátů se pohybuje v řádu nižších stovek korun, roční preventivní užívání lenakapaviru (tedy dvě dávky) přijde podle dosavadních predikcí zhruba na 600 tisíc korun.

U objevu prvních antivirotik pro HIV pozitivní lidi stál český vědec, chemik Antonín Holý. Lenakapavir zase vyvinul tým virologa a biochemika Tomáše Cihláře, viceprezidenta společnosti Gilead Sciences. A není to náhoda - oba vědci působili také v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

„Myslím si, že tam byly i personální propojky, neboť školitelé v rámci postgraduálního studia pana Cihláře byli blízkými spolupracovníky profesora Holého. To znamená, ta souvislost tam je,“ připomíná David Jilich českou stopu na poli vývoje antiretrovirotik, díky nimž dnes vir HIV už zdaleka není takovým strašákem, jakým byl v poslední čtvrtině 20. století.

„My sice nedokážeme u již infikovaných osob ten virus a onemocnění z těla odstranit, nedokážeme je vyléčit, ale dokážeme je zachránit a garantovat jim vysokou kvalitu života a dlouhodobé přežití srovnatelné s HIV negativními osobami,“ konstatuje Jilich. Zároveň ale varuje před podceňováním viru.

„Je třeba říct, že pokud se infekce odhalí pozdě, nebo i včas, ale daná osoba diagnóze nevěří nebo nechce užívat léky, nespolupracuje se svými lékaři, tak tam je ta prognóza srovnatelně špatná a riziková jako v těch 80. letech. Tzn. HIV infekce i dnes zůstává smrtelným onemocněním, pakliže není odhalena včas anebo se k ní nepřistupuje ze strany pacienta jako k závažné nemoci,“ upozorňuje vedoucí HIV centra v pražské nemocnici Bulovka David Jilich.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč David Jilich považuje Rusko a některé další země bývalého Sovětského svazu za mnohem problematičtější, pokud jde o pandemii HIV, než africký kontinent. Zároveň od něj můžete slyšet popis toho, jak přesně v těle funguje lenakapavir. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.