Paradox kolem větrníků: „S dezinformacemi přišel i zájem lidí,“ říká expert

Obnovitelné zdroje - aspoň by se mohlo zdát z referend, která provázela komunální a senátní volby - se netěší velké přízni obyvatel Česka. V 21 obcích se hlasovalo o možné výstavbě větrných elektráren, s výjimkou jediné lidé větrníky všude odmítli. To může budit dojem, že česká veřejnost o nich má jasno. Tak jednoduché to ale podle sociologa Petra Vidomuse zdaleka není.

Do debaty o využití energie z větru v České republice vstoupil výrazný - a pro samotné „větrníky“ ne zcela příznivý - podnět. Nebo by se tak alespoň mohlo zdát při rekapitulaci série hlasování z minulého týdne, kdy lidé ve dvaceti z jednadvaceti místních referend týkajících se výstavby větrných elektráren řekli ne. Jenže od té doby se také vede diskuze o tom, jak takový výsledek vlastně chápat a co z něj vyplývá.

Má česká veřejnost v této otázce skutečně jednoznačně jasno? A o čem převaha zamítavých výsledků vlastně vypovídá?

„Podle mě to na jedné straně (vypovídá) o vlivu dezinformací, které se větrné energetiky týkají,“ říká sociolog, publicista a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Vidomus, který se dlouhodobě věnuje dezinformacím spjatým se změnami klimatu.

V rozhovoru pro podcast 5:59 však zároveň zdůrazňuje, že výsledky zmíněných referend není možné přeceňovat, neboť prý nemohou nabízet zprávu o celkových náladách v zemi. „Výzkumy, které jsou skutečně reprezentativní, hovoří o tom, že - podle různých dat - je 60 až 70 procent populace pro výstavbu větrných elektráren,“ uvádí Vidomus.

Člen Klimatýmu AMO nicméně připouští, že i mezi experty nebo odbornými novináři panují různé pohledy na to, jestli je právě vliv dezinformací možné brát za vysvětlení rozporu mezi většinovým postojem společnosti a výsledky referend. Některé hlasy nyní poukazují například na výraznou roli občanské participace.

Podle Vidomuse jde ale de facto o dvě strany téže mince: Dezinformacím se prý daří především tam, kde chybějí dobře nastavená pravidla. „Stát výhody a příležitosti obnovitelných zdrojů komunikuje nedostatečně,“ míní.

Jedním ze specifik referend pořádaných v malých obcích je fakt, že o zvolení jedné ze dvou naprosto protichůdných variant často rozhodne - pohledem absolutních čísel - jen velmi malý počet hlasů. Tak tomu nyní bylo například v Bystré nad Jizerou nedaleko Semil, kde se při téměř pětaosmdesátiprocentní účasti voličů postavilo proti plánům soukromého investora 50 obyvatel, zatímco 43 mělo názor opačný. Odpůrci zmiňovali, že jim jde zejména o krajinný ráz.

Právě Bystrá je přitom z pohledu Petra Vidomuse jedním ze zajímavých příkladů referenda, v němž každý hlas hraje velkou roli. Ostatně místní starosta, který stavbu větrníků podporoval, prý nyní upozorňuje, že se těsně před hlasováním do obce k trvalému pobytu přihlásilo několik odpůrců tohoto záměru. Má jít o chalupáře. Podle Vidomuse je přitom zjevné, že zájmy chalupářů a místních se obecně často velmi liší.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky však poukazuje ještě na jiný aspekt hlasování v Bystré. Letos v březnu totiž na Facebooku vznikla stránka „Zastavme zničení Podkrkonoší větrnými elektrárnami v Bystré nad Jizerou“, u které se podle Vidomuse ukazuje, že dlouhodobě šíří dezinformace spojené s větrnými elektrárnami.

„Přeceňují třeba produkci mikroplastů z větrných elektráren, přeceňují vliv na ptáky, netopýry a podobně, přeceňují nespolehlivost a neekonomický provoz větrných elektráren,“ vypočítá odborník s tím, že příspěvky na zmíněné stránce také často pracují s vizuální stránkou věci. „Pokud ukážete vizuál hořící nebo padající větrné elektrárny, je to velmi efektivní,“ podotýká Petr Vidomus. Dodává, že Česko sice nedávno kolaps jednoho větrníku zaznamenalo, ale jednalo se prý o starý „secondhandový“ model dovezený ze zahraničí.

A poté je tu ještě jeden další faktor - zapojení osob, které své názory proti větrným elektrárnám šíří napříč celou republikou a často nejsou s jednotlivými regiony nijak spjati.

V případě Bystré nad Jizerou se podle Vidomuse angažoval publicista a známý klimaskeptik Ivan Brezina. Obecně pak jde například o energetické experty Hynka Berana nebo Ivana Noveského, kteří byli podle analýzy provedené Asociací pro mezinárodní otázky letos na jaře vůbec nejčastějšími řečníky na regionálních debatách o větrných elektrárnách.

Dvojice Beran a Noveský má přitom blízko ke straně PRO, v jejímž čele stojí poslanec Jindřich Rajchl a která podle experta Vidomuse dlouhodobě zpochybňuje změnu klimatu či důležitost využívání obnovitelných zdrojů. Spolu s dalšími pak Beran a Noveský vstupují do lokálního dění.

„V řadě obcí, kde teď proběhla referenda, se konaly velmi nevyvážené debaty těchto tváří dezinformační scény,“ říká analytik AMO a vysvětluje, že tyto akce typicky pořádají místní lidé s antisystémovými pohledy, kteří do debaty zahrnují jen lidi s podobnými názory.

Své debaty pak organizují i obce nebo investoři, kteří s projektem stavby větrných elektráren přicházejí. Jenže zejména v posledním roce šlo z pohledu Petra Vidomuse jen o málo viditelnou záležitost: „Domnívám se, že je to tím, že obce zkrátka nemají expertní, časové nebo finanční kapacity tyto besedy dělat. Jsou to často malé obce, příhraniční obce, které mají omezené možnosti se na té osvětě nějakým způsobem podílet.“

Bystrá nad Jizerou nebyla jediným místem, kde referendum o větrnících dopadlo těsným výsledkem. Na řadě míst vyhráli odpůrci větrných elektráren jen o pár hlasů a na druhou stranu i v Dětřichově na Svitavsku - tedy v jediné obci, kde si lidé větrníky odhlasovali - byl výsledek velmi vyrovnaný.

V případě tak vyhroceného tématu, jakým se v poslední době stávají, to přitom může podle experta AMO vypovídat o alespoň částečné polarizaci těchto obcí, protože debata o energii z větru, respektive o obnovitelných zdrojích obecně, se stala debatou politickou.

„Je to takové současné centrum kulturních válek,“ míní Vidomus s tím, že jde na lokální úrovni někdy o natolik citlivou otázku, že se podporovatelé budování větrných elektráren dokonce mohou obávat veřejně vyjadřovat svůj názor.

Zároveň je však jednou ze zajímavostí spojených s tímto tématem podle Petra Vidomuse i zjištění, že roste zájem veřejnosti o takzvaná veřejná projednání, na nichž investoři nebo úřady za účasti veřejnosti představují své záměry, v tomto případě na vybudování nových větrných elektráren.

„Před rokem 2025 lidé zájem (o účast na nich) moc neměli. Ten větší přišel vlastně až s tou dezinformační vlnou od podzimu 2025,“ všímá si expert s tím, že při snaze hledat alespoň nějaká pozitiva by jím snad mohla být právě tato „demokratizace rozhodování“.

Navzdory všem popsaným momentům však při celkovém hodnocení podle analytika zatím nelze mluvit o tom, že by se trend v Česku obracel a že by tuzemská společnost začala obnovitelné zdroje či konkrétně větrnou energii většinově odmítat.

„Na druhou stranu se domnívám, že ta situace kolem větrných elektráren, ke které jsme se tady v posledním roce dostali, je zkrátka modelový příklad selhání strategické komunikace, zejména ze strany státu a ze strany krajů. A je velmi snadné si představit, že podobně to může fungovat u jiného tématu, kde může jít o něco vážnějšího,“ dodává Petr Vidomus.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké konkrétní argumenty dnes na straně odpůrců budování větrných elektráren zpravidla zaznívají. Anebo jaký faktor mohl sehrát důležitou roli v jediné obci z jednadvaceti, kde referendum dopadlo ve prospěch větrníků. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.