Brnění v končetinách a bolest. Záda si ničíme, vyhřezlých plotének přibývá

Dlouhé a nesprávné sezení, hrbení u notebooků nebo zvedání těžkých věcí. Zádům dáváme zabrat každý den a potíže na sebe obvykle nenechají dlouho čekat - často třeba v podobě vyhřeznutí ploténky. Návrat zpět k normálnímu fungování je možný, vyžaduje ale dobrou disciplínu.

Jak poznat vyhřeznutí ploténky, kterými chybami si ničíme záda a proč je i pro zdraví pohybového aparátu důležitá psychika? O tématu mluvil v podcastu MUDrování s Danielou fyzioterapeut Tomáš First.

Výhřez ploténky je podle fyzioterapeuta Tomáše Firsta mnohem častějším jevem, než se zdá - mnoho lidí totiž o takovém poškození páteře neví kvůli absenci příznaků. Jindy se ale kromě lokální bolesti projevuje třeba nepříjemným brněním či necitlivostí v rukou a v nohách. Může jít přímo o vystřelující bolest do končetin.

V některých případech vyhřezlá ploténka ochromí nejen fyzické aktivity, ale i běžné denní fungování. „Lidé nemůžou sportovat, ale ani vydělávat nebo si hrát s dětmi. Ten zásah do běžného života i partnerského života bývá obrovský,“ míní fyzioterapeut.

Nejspolehlivěji problém diagnostikuje neurolog pomocí magnetické rezonance. Další kroky často vedou právě k fyzioterapeutům.

Meziobratlové ploténky jsou v podstatě měkké tlumiče z kolagenu a rosolovité hmoty v naší páteři. A podle Tomáše Firsta dostávají v současné době zabrat mnohem víc, než si sami připouštíme.

Problémem je například neustálé sezení - v práci, doma nebo v autě. Většina lidí při něm navíc na židli různě „sklouzává“ a páteř není v přirozené poloze. „Nejčastěji je to opravdu ze sezení. Často místo abychom seděli rovně a obratle tlačily na ploténky z obou stran, tak sedíme na kostrči. V tu chvíli se vytvoří nerovnoměrný tlak na ploténku,“ popisuje odborník.

Po čase dochází k obávanému vyhřeznutí: vrstvy ploténky popraskají a její obsah se dostane ven. Zasahovat může třeba do okolních nervů a způsobit zmíněné potíže.

V posledních letech navíc Tomáš First ve své praxi pozoruje i více výhřezů plotének v oblasti krční páteře. Výsledkem bývají bolesti šíje i horních končetin. Viník je podle něj zřejmý - neustálé sledování telefonů a notebooků.

„Každý by si asi mohl sáhnout do svědomí, možná včetně mě. Tu hlavu ale máme permanentně předkloněnou dopředu a v jednu chvíli už to svaly za krkem jakoby neudrží. Dřív bylo víc případů v těch bedrech, teď už to mám v praxi tak půl na půl,“ dodává.

Zádům ale dáváme zabrat i při zvedání dětí nebo těžkých věcí v domácnosti. „Je to hrozně těžký, když třeba dítě utíká do strany a musíme se rychle předklonit. Ale opravdu pozor na zvedání čehokoliv v předklonu s kulatými zády. I když třeba vyndaváme prádlo z pračky nebo tak, vždy ze dřepu a s rovnými zády,“ dodává odborník.

Pomocí individuálně navrženého a pravidelného cvičení, posilování a protahování se podle něj může člověk potíží zbavit a vrátit se zpět do normálního provozu. A to už po pár týdnech. Důležité je ale mít disciplínu a dodržovat i pravidelný pitný režim. Obrovskou roli podle fyzioterapeuta hraje také psychika.

„Snažím se lidi hodně poznat, zajímám se o jejich režim, zajímá mě, jestli nejsou pod nějakým tlakem nebo nemají trápení v rodině. Je to samozřejmě o důvěře. Psychika ale hraje obrovskou roli, třeba 70 až 80 procent procent vyléčení je v mindsetu,“ dodává.