Nádor typicky nebolí, varuje lékař. Choďte k praktikovi i bez příznaků

Většina lidí se praktikovi ozve až s problémem. Podle lékaře Víta Šimečka by přitom dostatečná prevence výrazně ulevila celému systému zdravotní péče. Pacientům by zároveň nabídl možnost, jak systém více finančně podpořit.

Zhruba polovina dospělých v Česku stále nechodí na pravidelné preventivní prohlídky. Od 18 let věku by měli na prevenci k praktickému lékaři docházet každé dva roky. O zlepšení situace se snaží samotní lékaři i zdravotní pojišťovny, které pacientům za absolvovanou prohlídku nabízí různé benefity. O tématu mluvil v podcastu MUDrování s Marií praktický lékař Vít Šimeček.

„Je velmi důležité chodit na prevence. Ať už pro klid pacienta, tak i pro jeho zaměstnání a ekonomiku celého státu,“ doporučuje Vít Šimeček. „Jsou nemoci, které nebolí. I když žijete velmi zdravě, mohou se projevit genetické predispozice, například vysoký cholesterol, cukr nebo krevní tlak. A co se týká třeba onkologických problémů, tak nádor typicky také nebolí,“ varuje lékař a dodává, že je velmi důležité přijít včas. Jakmile se onemocnění začne projevovat bolestí, může už být pozdě.

A pravidelné kontroly se netýkají jen návštěv u praktika, ale třeba i zubařů, gynekologů a dalších specialistů. I ti potřebují pacienta pravidelně vídat - především zdravého -, protože každá kontrola dává prostor k případnému včasnému zásahu a pomoci. Nedostatečná prevence je naopak jedním z faktorů, který zahlcuje celý systém zdravotní péče.

Zdravotnictví může podle Šimečka pomoci další digitalizace, v této souvislosti zmiňuje už zavedené e-recepty nebo e-neschopenky. „Jsme za ně moc rádi, pomáhají hodně ulehčit systému i samotným lidem v užívání medikace. Osobně je velmi kvituji. Také ale mají svá proti. Máme i pacienty, kteří se snaží získávat například hypnotika, antidepresiva nebo léky na spaní a zneužívat je,“ popisuje lékař.

Nebojí se ale, že by se snazší dostupností receptů stoupala i spotřeba těchto léků. Sestry i lékaři podle něj velmi pečlivě dohlíží na to, aby ke zneužívání nedocházelo. S tím se pojí i skutečnost, že většina lékařů chce pacienta především vidět osobně a vyšetřit ho, přestože stoupá i možnost léčby na dálku v podobě telemedicíny a internetových diskuzí nebo chatů s odborníky.

„Má to určitě své nesporné výhody, například u starších lidí, kteří jsou imobilní. Je ale velmi důležité pacienta znát a vědět, s čím se lečí – v tu chvíli jsme schopni některé věci na dálku vyřešit. Když mají pacienti problém, který víme, že zvládneme řešit přes telefon, tak se o to snažíme. Je možné, že nás v budoucnu čeká i více videohovorů, závisí ale také na pojišťovnách, jak to budou podporovat, vysvětluje Vít Šimeček a dodává: „Pořád jsme ve společnosti, kde je péče lékařů relativně dobře dostupná, proto já osobně raději pacienta uvidím v ordinaci.“

Lékař však mnohdy na pacienta dostatek času nemá, systém mu to neumožňuje. Podle Šimečka by pomohlo, kdyby se lidé mohli více finančně zapojit. „Možná tím pár lidí naštvu, ale podle mě je potřeba systém dotovat i z pozice pacienta. Jít směrem standardní a nadstandardní péče a dát pacientovi na výběr, zda chce vyšetření hrazené pojišťovnou, nebo k tomu chce ještě něco navíc.“ Kromě běžných odběrů krve by si tak každý pacient mohl připlatit třeba za rozsáhlejší testy nebo se místo běžného vyšetření objednat i na podrobnou osobní konzultaci s lékařem, aniž by musel hledat jiná soukromá pracoviště.