Marodi: Máte cholesterol v normě. I tak není vyhráno, jedno číslo nestačí

Máte hodnoty cholesterolu v pořádku? Automaticky to neznamená, že vaše srdce není v ohrožení. Zvlášť pokud kouříte, máte vysoký tlak, „pivní“ břicho nebo jste v menopauze. Co dalšího sledovat a kdy potřebujete léčbu?

Když si třeba v lékárně nebo jako samoplátce v laboratoři necháte změřit cholesterol, výsledek v černých číslech, čili v těch správných, vás sice může uklidnit, ale o celkovém stavu vašich cév řekne překvapivě málo. „Černá čísla signalizují průměrné populační hodnoty. Takže znamenají pouze to, že se nacházíte v průměru - o kterém ale víme, že je v naší populaci vysoký,“ vysvětluje v podcastu Marodi internista MUDr. Michal Vrablík.

Laboratorní výsledky proto nemá hodnotit pacient sám. „Výše hladiny cholesterolu se totiž musí vždy vztáhnout k celkovému cévnímu riziku konkrétního člověka. Můžeme si představit například pacienta po infarktu myokardu, který má LDL cholesterol v normě, to znamená třeba s hodnotou 3 mmol/l. Na první pohled v pořádku. Ve skutečnosti je z medicínského pohledu hrubě špatně léčen,“ popisuje lékař.

Pro daného pacienta, jehož cévy jsou už zasažené kornatěním, je totiž množství takzvaného zlého cholesterolu, který se ukládá do stěn cév a ničí je, nebezpečné a měl by mít jeho hladinu mnohem nižší. U rizikových pacientů se proto cíle posouvají hluboko pod běžný populační průměr. Zatímco zdravému člověku stačí mít „zlý“ cholesterol pod hranicí 3,0 mmol/l, po srdeční příhodě je nutné tuto hladinu srazit minimálně o polovinu, často až k hodnotám kolem 1,4 mmol/l.

Kromě již prodělaného cévního onemocnění, jako je zmiňovaný infarkt nebo mozková mrtvice, se přidávají další rizikové faktory. Je to vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, nadváha, nedostatek fyzické aktivity a také rodinná anamnéza neboli genetické předpoklady k předčasnému rozvoji srdečních chorob. Právě s těmito kartami pracuje praktický lékař během pravidelných preventivních prohlídek.

Aby dokázal přesně odhadnout, v jak velkém nebezpečí se vaše srdce reálně nachází, neřeší pouze samotný odběr krve, ale vkládá vaše data do mezinárodně uznávaného skórovacího systému SCORE2. „Míra cévního rizika se zjednodušeně určuje podle šance na infarkt v následujících deseti letech,“ vysvětluje v podcastu profesor Michal Vrablík.

Lékař tento odhad provede na základě skórovacího systému, který pracuje s parametry, jako je pohlaví, věk, kuřáctví či nekuřáctví, systolický krevní tlak a teprve k tomu se přidává sama výše hladiny cholesterolu. Smyslem rozhodně není pacienty strašit, ale včas vybrat ty, kteří potřebují největší míru pomoci.

Ostatně když si tento lékařský dotazník projdete bod po bodu, uvidíte sami, že hodnota cholesterolu v něm tvoří pouhou jednu pětinu celé mozaiky. Jinými slovy, můžete mít cholesterol ukázkový, ale pokud kouříte a máte neléčený vysoký tlak, vaše celkové riziko srdeční příhody bude stále poměrně vysoké. A platí to i naopak. „Zcela zdravý člověk si může dovolit i mírně zvýšené hladiny cholesterolu a není třeba to akutně řešit a okamžitě nasazovat léčbu,“ vysvětluje odborník.

Je potřeba vědět, že cholesterol v těle potřebujeme, abychom žili a náš organismus fungoval, jak má. Jen záleží na tom, kde se nachází. „Když je cholesterol vestavěný do buněčné stěny, tvoří se z něj vitamin D nebo je základem pro tvorbu hormonů, tak tam ho samozřejmě chceme a potřebujeme. V krvi ho ale v takovém množství mít nemusíme,“ říká profesor Vrablík v rozhovoru s dětským lékařem Cyrilem Matějkou známým jako Děckař.

Aby se cholesterol dostal z krve tam, kde je užitečný, tedy dovnitř buněk, potřebuje k tomu receptory. Ty si LDL částice cholesterolu dokážou z krve přitáhnout, zpracují je a zjednodušeně řečeno je pošlou dělat něco užitečného, například tvořit buněčné membrány nebo zmíněný vitamin D.

Jaterní receptory fungují hůře například při konzumaci stravy bohaté na nasycené tuky nebo když je v těle hodně takzvaného viscerálního tuku, to je ten, který obaluje vnitřní orgány. I když to kalkulátor zaměřený na riziko infarktu vysloveně nezmiňuje, nadváha a obezita hrají velkou roli. Problematické je pivní břicho u mužů, stejně tak u žen je rizikovější, když se tuk ukládá v oblasti břicha.

Problém totiž obvykle nespočívá v tom, že by jedli příliš mnoho cholesterolu, ale v tom, že v důsledku konzumace nasycených tuků tvoří játra méně receptorů. „Léčbou neměníme celkový obsah cholesterolu v organismu, jenom ho přesouváme z toho cévního množství do buněk, to je úplně v pořádku,“ vysvětluje princip moderní terapie profesor Vrablík.

Pokud režimové změny, tedy například úprava stravy a více pohybu, nestačí, a to je velmi časté, přicházejí na řadu tolik diskutované statiny. Tyto léky v buňkách utlumí produkci vlastního cholesterolu. Játra na snížení „výroby“ zareagují přesně tak, jak tělo potřebuje: na svém povrchu vystaví nové receptory a začnou přebytečný cholesterol z cév stahovat do buněk.

Jak se v podcastu dále dozvíte, statiny mají svou špatnou pověst nezaslouženě. „Víme o jejich nežádoucích účincích. Vyskytují se u 10 procent lidí. A když je u nás užívá 2,5 milionu lidí, je to velké číslo. Proto částečně chápu ten negativní obraz, který ale bohužel někdy živí i sami zdravotníci - ti by přitom fakta měli znát,“ upozorňuje profesor Vrablík.

Lékař dává strach z těchto léků do kontrastu s mnohem běžnějšími preparáty: „Statiny mají podstatně méně komplikací než například aspirin. Ten ročně zabije na světě stokrát více lidí než statiny, a přesto je volně prodejný a nikdo se ho nebojí.“

Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou svalové příznaky, od zvýšené citlivosti přes slabost až po křeče, které se typicky objevují ve velkých svalových skupinách stehen, zad či ramen. Zásadní je podle profesora Vrablíka komunikace s lékařem. „V naprosté většině případů tyto potíže po přerušení léčby do týdne zcela vymizí. Navíc máme k dispozici šest různých typů statinů a vždy se vyplatí vyzkoušet minimálně dva nebo tři z nich, než léčbu definitivně vzdáme,“ zdůrazňuje lékař.

V rozhovoru vysvětluje také, proč se vyplatí více se hýbat a jaký pohyb je pro celkové zdraví cév nejlepší. A definitivně vás přesvědčí o tom, že bát se vajíček kvůli vysokému obsahu cholesterolu je dávno překonaný mýtus. Mnohem horší jsou pro vás regály s cukrovinkami s levnými tuky.