Změřte se v pase. Napoví vám to, jaké zdravotní potíže byste měli řešit

Dlouhověkost nebo longevity byla dlouho především instagramovým trendem. Něčím, co řešili především lidé, kteří se snažili prodat různé potravinové doplňky, kúry a terapie a pak ti, kdo měli dost peněz na to, aby si to mohli dovolit.

Teď se z longevity stává mainstreamové téma a z toho, co říkají lékaři, vyplývá jedno doporučení: zásadnější než usilovat o poněkud nejasnou dlouhověkost je snažit se co nejdéle si udržet kondici a plné zdraví. Podrobně jsme o tom psali před několika dny v článku nazvaném Nové ideální míry jsou 80/62/80. Když člověku nebude od padesáti hrozit infarkt a cukrovka, daleko spíše si prodlouží život jako takový.

Ideální je ale začít dříve než právě v padesáti, kdy už se mohou různé zdravotní potíže rozjíždět, aniž by o tom člověk věděl. Bohužel, zvýšený krevní tlak nebolí, ukládání tuku v játrech není vidět a klesající výkonnost ledvin se dlouho neprojeví ničím jiným než mírnou únavou. Cílem je tomu všemu předejít, případně to alespoň podchytit v momentě, kdy ještě nejde o chronickou diagnózu – tedy třeba o ucpané cévy či cukrovku.

Není to zase taková věda. Krom zdravého životního stylu stačí hlídat několik konkrétních ukazatelů. Část zvládnete sami doma za pár minut a s minimálními náklady, zbytek by měl pohlídat praktický lékař. Přinášíme návod, jak na to krok za krokem.

Domácí měření nemá vést k neustálému pozorování, ale je cestou, jak zachytit dlouhodobé trendy.

Mnoha lidem změří tlak jen lékař v ordinaci na preventivní prohlídce, tedy jednou za dva roky. Pokud tam tedy člověk dorazí, což nedělají zdaleka všichni. Při nárazovém měření v ordinaci hrozí dvě věci. Buď takzvaný syndrom bílého pláště, kdy stres z lékařského prostředí tlak o něco zvedne a lékař nad tím může mávnout rukou. Druhým, a to nebezpečnějším jevem je situace, kdy je u lékaře tlak ukázkový, ale v běžném denním shonu chronicky překračuje bezpečné meze.

Tlak lze sledovat i pomocí chytrých hodinek, ale ne všechny ho měří správně. Spolehlivější výsledky dává digitální pažní tlakoměr s ověřenou přesností. Klíčová je správná velikost manžety.

Jak si tlak změřit? Alespoň pět minut předem seďte v klidu, nepijte kávu, nekuřte a necvičte. Posaďte se na židli, opřete se zády, nohy mějte volně na podlaze, ruku položte na stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce. Během měření nemluvte. Změřte se dvakrát po sobě s odstupem jedné až dvou minut a zaznamenejte průměr.

Jak často měřit: Pokud nemáte potíže, stačí měření jednou za měsíc, případně si tlak dvakrát ročně měřte celý týden. Dlouhodobý průměr v domácím klidu by neměl přesahovat 135/85 mmHg. Jestliže tlak atakuje hodnotu 140/90 nebo je dokonce vyšší, proberte to se svým lékařem.

Už dávno přitom neplatí, že vysoký tlak neboli hypertenze se týká jen starších lidí. Podobně jako přibývá v mladších generacích lidí obézních, stoupá i počet těch, kdo mají nebezpečně vysoký tlak. Tento trend je podle odborníků patrný i v Česku a vede k tomu, že se časné známky potíží se srdcem a cévami způsobené obezitou a nezdravým životním stylem objevují u lidí neúměrně brzy. „Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu, kdy je jedinou denní aktivitou mnoha lidí těch padesát metrů k autu a od auta zpět. Roste nám generace, která je objektivně nemocnější,“ vysvětluje profesorka Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.

Podle ní je pomocí moderních léků možné dostat tlak pod kontrolu, i tehdy je ale potřeba, aby si ho pacient občas zkontroloval pomocí domácího měření. „Je zcela klíčové osvojit si správný způsob domácího měření tlaku a nikdy léky bez konzultace s lékařem nevysazovat,“ dodává profesorka Mlíková Seidlerová.

Populární index tělesné hmotnosti (BMI) je u dospělých zavádějící, protože nerozlišuje mezi svalovou hmotou a nebezpečným tukem, který obklopuje vnitřní orgány. Skutečným zrcadlem metabolického zdraví je obvod pasu, který si každý snadno změří pomocí krejčovského metru.

Kde přesně měřit: Většina lidí dělá chybu a měří se přes boky nebo v úrovni pupku. Správné místo leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi spodním okrajem posledního žebra a horní hranou kyčelní kosti. Měřte vestoje, bez zatahování břicha, jen přirozeně vydechněte.

Jednoduché pravidlo: Kromě absolutních čísel, kdy riziko začíná u žen nad 80 cm a u mužů nad 94 cm, jak ukazuje tabulka výše, je dobrým ukazatelem spolehlivější vzorec: poměr pasu k výšce (označuje se jako WHtR). Váš obvod pasu by měl mít méně než polovinu vaší tělesné výšky. Měříte-li 170 centimetrů, pas by neměl přesáhnout 85 centimetrů.

Jak často měřit: Měřit se denně nemá smysl, tělo někdy přirozeně zadržuje vodu. Zapište si míru jednou za tři měsíce a sledujte vývoj v čase.

Tohle není klasické měření, ale způsob, jakým si snadno ověříte kondici svalů na dolních končetinách. Svalová hmota přirozeně ubývá s věkem, ale dá se to zásadně zpomalit dostatkem pohybu, zejména pak posilováním.

Třicetisekundový test svalové zdatnosti: Jednoduchý funkční test zvládnete doma u stolu. Sedněte si na pevnou židli, překřižte ruce na prsou a spočítejte, kolikrát se dokážete během 30 sekund zcela postavit a znovu posadit, aniž byste si pomáhali rukama.

U lidí ve věku 40 až 60 let je bezpečná norma zhruba 14 až 17 opakování. Pokud se bez pomoci rukou zvednete ani ne desetkrát, jste na tom hůře, než by odpovídalo vašemu věku, a měli byste na sobě zapracovat.

V Česku má každý dospělý nárok na bezplatnou preventivní prohlídku u praktika jednou za dva roky. Přesto ji mnoho lidí ignoruje, ačkoli jim může zachránit zdraví či dokonce život, a to i díky tomu, že se šíře toho, co při nich lékaři sledují, poslední rok zásadně zvětšila, jak jsme o tom psali ZDE.

Správně na prohlídky chodí jen sotva polovina lidí. Dvě pětiny na ně dorazí v mnohem delších časových rozestupech a více než desetina na prevenci nebyla více než deset let, jak vyčíslil think tank Ministr zdraví.

Odevzdání zkumavky s ranní močí patří k nejběžnějším úkonům preventivní prohlídky, málokdo ale přesně ví, k čemu přesně slouží. Část lidí si myslí, že se takto pátrá po zánětu močových cest, ve skutečnosti ale lékař sleduje funkce ledvin.

Ty u zdravého člověka pouští do moči jen odpadní látky. Pokud se v moči objevují i bílkoviny, znamená to, že jemné filtrační membrány jsou poškozené. Problém je, že o tom člověk dlouho neví, a že chronické poškození ledvin bývá nevratné. Nejčastějším důvodem není prochladnutí či obávané záněty, ale především cukrovka 2. typu, dlouhodobě vysoký krevní tlak a ucpané cévy čili ateroskleróza.

„Ledviny mají obrovskou funkční rezervu, a proto může jejich onemocnění dlouho postupovat bez bolesti a bez zjevných obtíží. To je nebezpečné, protože pacient často přichází až ve chvíli, kdy už je poškození pokročilé. Zařazení cíleného vyšetření ledvin do preventivních prohlídek u praktických lékařů je důležitý krok: jednoduché laboratorní testy mohou zachytit riziko dříve, než se nemoc projeví klinicky,“ vysvětluje profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Vyšetření u praktického lékaře přitom nezabere mnoho času. Přímo v ordinaci lékař moč orientačně otestuje diagnostickým papírkem, který okamžitě ukáže případnou přítomnost bílkoviny, krve nebo cukru. Pokud je potřeba přesnější obraz, vzorek pošle do laboratoře na podrobnější rozbor močového sedimentu. Sleduje se také poměr albuminu a kreatininu. Spolu s odběrem krve (kde se hlídá hladina kreatininu a odhad takzvané glomerulární filtrace) získá lékař přesný přehled o tom, jak ledviny fungují.

Varovné signály ale můžete zaznamenat i sami doma. Pozornost si zaslouží především nezvykle a dlouhodobě pěnící moč nebo nově se tvořící otoky kolem kotníků a očí.

Ze vzorku krve, který se při prohlídce nabere v ordinaci, se zjišťuje hned několik důležitých věcí: hladina cukru, množství tuků a jaterní enzymy. Nespokojte se s případným sdělením, že „všechno je v normě“, nechte si ukazatele vysvětlit. Chtějte po lékaři, aby se podíval na vývoj v čase, tedy nakolik se hodnoty změnily od minulé kontroly. Mohou například být v normě, ale postupně stoupat, a to už je důvod, abyste se na ně zaměřili jako na problém.

Cukr v krvi (Glykémie nalačno): Normou jsou hodnoty do 5,6 mmol/l. Hodnoty mezi 5,6 a 6,9 mmol/l ještě neznamenají plně rozvinutou cukrovku, ale prediabetes – stav, který lze ještě zvrátit úpravou životního stylu. Pokud máte v rodině cukrovku nebo nadváhu, vyplatí se nechat si změřit také glykovaný hemoglobin (HbA1c), který ukazuje průměrný cukr za poslední tři měsíce.

Lipidový profil (Tuky v krvi): Celkový cholesterol sám o sobě nestačí, i když se dlouhé roky zjišťoval právě ten. Chtějte znát hladinu LDL („zlého“) cholesterolu, který se usazuje v cévách, a hladinu triglyceridů. Vysoké triglyceridy spolu s nižším HDL cholesterolem bývají typickým znakem metabolického syndromu spojeného s přemírou cukrů ve stravě. To znamená, že vám hrozí krom obezity rozvoj cukrovky, nemocí srdce a cév a vyšší bývá také riziko rakoviny. Jak se mají sledovat hodnoty cholesterolu podle nejnovějších poznatků jsme psali ZDE.

S věkem se navíc riziko zvýšené hladiny cholesterolu zvyšuje. „Po padesátém roce života u mužů i žen výrazně roste riziko srdečně-cévních onemocnění, mimo jiné právě kvůli postupnému vzestupu hladiny cholesterolu v krvi. Proto je důležité zejména po pětačtyřicátém roce věku pravidelně kontrolovat hladinu cholesterolu a věnovat pozornost životnímu stylu,“ upozorňuje odborník na výživu Pavel Suchánek z pražského IKEM.

Jaterní enzymy (ALT, AST, GGT): Zvýšené hodnoty nejsou jen dokladem nadměrného pití alkoholu. U lidí středního věku dnes nejčastěji poukazují na ztučnění jater (steatózu), což je potíž způsobená obezitou a nedostatkem pohybu a rovněž tím, že v jídelníčku je přemíra ultrazpracovaných potravin. Zdravé hodnoty jaterních enzymů se u dospělých standardně pohybují zhruba do 0,6 až 0,8 µkat/l u ALT a AST a do 0,7 až 1,2 µkat/l u GGT (muži mívají horní hranici mírně vyšší než ženy, přesné rozmezí vždy uvádí konkrétní laboratoř na výsledkovém listu).