Prezident se stává glosátorem politického dění. To mu nepřísluší, říká mluvčí

Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentův mluvčí Vít Kolář.

„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.

„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?

„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců mají dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.

Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.

„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohle chci udělat, protože se mi to zdá hrozně sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech.

Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.

„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.

Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.

„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá, a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelných výroků,“ říká jeho mluvčí.

Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný – o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.

„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech. Nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.

Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčen o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář.

Pavel se dostal s vládou do ostrých střetů nejprve kvůli neochotě jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem, pak kvůli zveřejnění SMS zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta a nakonec kvůli ostrému sporu o účast na summitu NATO.

„Myslím, že ministr zahraničí si zakládá politiku na tom, že si vybral velkého soupeře a jeho výroky směřují k němu. Je šikovný komunikátor a velmi dobře ví, že taková komunikace je potom viditelná. Petr to tak dělal vždycky,“ říká Kolář, který se s Macinkou zná 20 let. Tedy z doby, kdy byl Macinka coby mluvčí Institutu Václava Klause jeho kolega.

Ani zpětně Vít Kolář nelituje toho, že prezident zveřejnil Macinkovy SMS. Ministr v nich přes poradce prezidenta – Petra Koláře – posílal vzkazy prezidentovi a chtěl si vynutit jmenování Turka do vlády.

„Prezident mi ráno zavolal a řekl mi, že by to komunikovat chtěl. Byli jsme v časovém presu, protože zároveň ten den odlétal do zahraničí. Snažil jsem se to udělat tak, aby to bylo maximálně transparentní, abychom sdělili všechno, co by sděleno být mělo. Myslím si, že to bylo zásadní, protože v dané chvíli jsme nevěděli, jaký je cíl té komunikace. A považovali jsme za důležité, aby tento styl komunikace byl veřejný. Už proto, aby lidé věděli, jakým způsobem jedná člen vlády s prezidentem republiky,“ říká k tomu dnes s odstupem několika měsíců šéf hradní komunikace.

Vyostřené vztahy s ministrem zahraničí teď pokračují bojem o účast na summitu NATO a podle všeho ani po něm jen tak neskončí.

„Existuje způsob, jak Petra Macinku přesvědčit, ale to by znamenalo jmenovat Filipa Turka. A k tomu se prezident nechystá,“ říká Kolář.

Spory s Macinkou se propisují i do střetů s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který byl Pavlovým soupeřem v prezidentských volbách. Nejostřeji byly před kamerami vidět na schůzce 8. května na Pražském hradě, kde si oba politici měli vyříkat právě summit Severoatlantické aliance. Babiš ale na schůzku dorazil o 15 minut později a prezident ho vyplísnil před zapnutými kamerami.

„Když budete mít kdekoliv na schůzce pana prezidenta, bude tam pět minut předem. Tím je známý i Andrej Babiš. Pokud předseda vlády přišel o 15 minut později, nepochybně k tomu měl nějaký důvod. A ta poznámka prezidenta se mi zdála jako velice opatrně řečená, nebylo to plísnění: ‚Jdete pozdě.‘ On jenom řekl, kolik je hodin a že jsme měli schůzku v 8:30,“ říká mluvčí a dodává: „Myslím si, že to mohlo být přísnější.“

A jak prezident zareaguje, pokud se premiér ještě někdy zpozdí?

„Myslím, že už bude všechno v pořádku, že si všechno vyříkali.“

Prezidentovy střety s vládou ale ani do budoucna zřejmě neustanou. Další se chystá kolem veřejnoprávních médií. Vláda chce jejich financování převést na státní rozpočet, prezident se bojí o jejich nezávislost.

„Do té situace prezident určitě vstoupí, protože mu na tom mimořádně záleží. Kdyby se jednalo o jiné instituce, které jsou považovány za demokratické pilíře státu, vstoupí do té debaty také,“ říká Kolář.

Ten má k tématu blízko jako bývalý mluvčí televize, jako bývalý novinář té stejné instituce a také skrze otce, rovněž Víta Koláře, který je velmi respektovaný novinář a bývalý šéfredaktor českého vysílání BBC.

„Vládní většina má většinu. Prohlasuje, co chce. Přehlasuje veto Senátu, veto prezidenta. Tohle je politická realita. Je samozřejmě odpovědností vlády, do jaké situace uvrhne média veřejné služby. Pokud to je její cíl, tak není moc způsobů, jak ji zastavit. Budeme ale minimálně komunikovat s veřejností a s lidmi, kterým to není jedno, a říkat jim, jak vypadá konečný stav a kam to může dojít a jaký dopad to může mít nejen na to, jak vypadá zpravodajství České televize, ale i obecně na českou kulturu, sport nebo tvorbu pro děti,“ uzavírá Kolář.

Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformacemi kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu či v audiopřehrávači v úvodu článku nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.