Jdou proti proudu a zvadnou. Proč fotbalové hvězdičky v Česku trpí

Ve fotbalové lize začínal jako šestnáctiletý, generační talent. Tak proč není o dva a půl roku později plzeňský Jiří Maxim Panoš mnohem dál? I jeho případ ukazuje, že změny v českém fotbale jdou pomaleji, než si všichni přejí.

Proti národnímu týmu stál nedávno v Lize národů fotbalový bůh dneška, Lamine Yamal je přitom pořád ještě teenager. V Premier League naskakují výjimečně nadaní mládenci ještě dříve než devatenáctileté eso Barcelony. I v šestnácti nebo sedmnácti letech.

Ale v Česku to drhne. Nejtypičtější příklad z poslední doby: Jiří Maxim Panoš z Viktorie Plzeň.

„Jsem zvědavý, jak se rozvine jeho kariéra. Kudy půjde - a kdy kam půjde. Podle mě měl být dál,“ říká v podcastu MVP Jan Palička, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Plzeň má za sebou 10. kolo, Panoš při jasné výhře 3:0 proti Mladé Boleslavi naskočil poprvé v sezoně jako hráč základní sestavy, ale neoslnil. Při velké příležitosti minul prázdnou branku a v 65. minutě střídal.

„Oproti zápasům před rokem u něj nevidíš velký progres. Vlastně je to pořád stejný Panoš,“ říká Tomáš Kučera, další z členů MVP a někdejší ligový záložník. Tedy technicky velice nadstandardní fotbalista s ohromným potenciálem, ale…

„Strašná škoda, že ten kluk nedal gól. Najednou byl to z něj třeba sejmulo tlak,“ dodává Kučera.

Nikdo z expertů MVP Panoše nezatracuje, naopak. Podobně kreativní borci v tuzemsku chybí, tím spíš je palčivější otázkou, proč to Panošovi nejde rychleji. „Od jeho ligové premiéry uteklo dva a čtvrt roku a on vlastně přešlapuje na místě,“ dodává Palička.

Jelikož ve studiu seděli bývalí prvoligoví hráči Kučera s Antonínem Rosou a s nimi bývalý mládežnický reprezentant Karel Tvaroh, dobře si uvědomují, že ani nadání typu toho Panošova nic negarantuje.

„Fotbal je v tomhle strašně vrtkavý,“ souhlasí Rosa. „Možná mu mohl vyjít super půlrok hned po nástupu do ligy a šel by do zahraničí a udělal super kariéru. Najednou je možné, že zůstane v české lize a vrchol zažije někdy v sedmadvaceti.“

Jako by české hvězdičky dospívaly později než jejich vrstevníci z Německa, Anglie, ze Španělska. Další příklad? Sparťan Adam Karabec.

„Předhazovalo se mu totéž, co teď Panošovi: Že je nedůrazný, že podceňuje situace. A teď je ozdobou ligy, aspoň před zraněním byl,“ připomíná Kučera, že Karabec má nucenou pauzu kvůli smolnému momentu v dresu národního týmu. „Totéž bych očekával od Panoše. Ale byl bych rád, aby se tam nedostal v pětadvaceti, ale třeba o čtyři roky dřív.“

Tenhle rozdíl ani výrazně se zvyšující úroveň Chance ligy zatím nesmazává.

„Tím spíš pak doceňuju všechny hvězdy v zahraničí, když si uvědomím, že konkurence je tam mnohonásobně větší a tlak úplně jiný,“ dodává Tvaroh.

Rosa ale doplňuje další klíčový faktor: celkové prostředí českého fotbalu.

„Celou dobu posloucháš: Neztrať balon, hraj na jistotu,“ říká. „Někteří kluci jdou proti proudu a umí se z toho vymanit, ale pořád je to v tobě, žiješ v takovém prostředí. Nechci hejtit, jenom říkám, že se ještě nemůžeme mentalitou rovnat hráčům v zahraničí, o kterých mluvíte. Častokrát zabíjíme sebevědomí hráčů. A tím nemyslím namachrovanost. Je to o proměně celého prostředí. Ale zlepšuje se to, i když pomalu.“

Čím se Liberec drží na druhém místě ligy? Bude Sparta bez Karabce konkurenceschopná? A uspěje Slavia dnes v Lize mistrů v Ázerbájdžánu? Pusťte si celý díl MVP!