Nejcitovanější trenér ligy: Mám velké bicepsy, byl bych dobrý rozhodčí

Divoká koncovka fotbalové ligy z něj udělala trenérskou celebritu. Pavel Šustr, kouč s vizáží kulturisty, s Duklou Praha sestoupil. Není to žádná malá komplikace, říká v narážce na zlidovělý citát svého šéfa Martina Haška.

Když se s ním fotbalový podcast MVP loučil s přáním hodně štěstí, Pavel Šustr si hned vzpomněl. „To mi sudí Berka popřál před zápasem v Teplicích. Já říkám: Tak jo, i vám. On ho měl tedy asi trošku víc než já,“ projeví se Šustr zase jednou jako skvělý hláškař.

Co se stalo, si stále vybaví každý fotbalový fanoušek. Dukla v předposledním kole cítila v Teplicích po Berkově výkonu hrubou křivdu, na tiskovce se originálně a nebojácně ozval Šustr, veřejně si stěžoval i majitel Dukly Matěj Turek. Málo platné, Berkovo představení komise rozhodčích posvětila. Sudí vyvázl bez trestu.

A Dukla teď v sobotu nezvládla následný přímý souboj o vše, po prohře 0:3 s Baníkem Ostrava sestupuje do druhé ligy.

„Chci říct, že chápu, že to rozhodčí nemají jednoduché. Pískat první ligu je těžké, hráči řvou, všichni řvou,“ říká brněnský patriot a otec pěti dětí. „Ale já taky uznám chybu, když špatně střídám nebo jsem něco nevymyslel dobře. A teď si půlka lidí může myslet: Komise řekla, že to (Berka) odpískal dobře, takže je to OK, jedeme dál a nic se neděje. Ve mně to proto bouchá čím dál víc.“

Od tohoto momentu se Šustr stal nejcitovanějším koučem, najednou byl víc vidět a slyšet než trenéři Slavie, Sparty, Plzně a ostatně i Baníku. Kvůli své kuráži a umění pojmenovat to, co všichni ostatní také viděli, jen ze zvyku mlčeli.

A také kvůli tomu, že je zábavným respondentem, což prokázalo i speciální vydání MVP.

„Já bych teda pískat mohl. Já bych byl dobrej rozhodčí,“ rozesmál se v narážce na své bicepsy.

Těmi zaujme Šustr okamžitě. „Posilovna? Trošku víc,“ mrkne. „Udržuje mě to ve vnitřním klidu. Potřebuju se někde vybouchat, vymlátit - a když to není zrovna box nebo thajský box, aspoň zvednout nějakej kousek železa. Možná i proto dokážu být při zápasech klidnej. Doporučuju to všem, i hráčům.“

Také proto byla jeho hodnocení v Teplicích i po sestupu věcná. Nepřipomínal například svého předchůdce na střídačce Petra Radu, z nějž po podobných křivdách sršely blesky a duněly hromy, až se místnosti pro tiskové konference otřásaly.

„Po zápase nemělo cenu si něco vyčítat. Kluci z toho sami byli vyřízení,“ souhlasil Šustr. Ale sestup ho hlodá pořádně: „Hned v pondělí jsem si sedl s každým hráčem, probrali jsme budoucnost. Nedokážu odjet na dovolenou, aniž bych měl připravený tým a plán. Druhá liga je totiž těžká a musíme dát od začátku najevo, že to s postupem myslíme vážně.“

V nechvalném slova smyslu mezitím zlidověl výrok jeho nadřízeného, sportovního manažer Martina Haška, který případný pád do druhé ligy označil na jaře za „drobnou komplikaci“.

Šustr mu odpovídá způsobem, který ho poslední dobou proslavil. Bez emocí, fakticky, upřímně.

„Je to velká komplikace, jak finanční, tak hráčská, pro celkovou prestiž klubu. Cítím velkou zodpovědnost, že jsem u toho byl - a zrovna tak cítím zodpovědnost za to, aby se nám podařilo postoupit hned následující rok,“ dodal.

Proč by měli být prvoligoví trenéři fit? Jak se dívá na stále se zvyšující platy hráčů? A jak chce udělat z Dukly pražský Brentford? Pusťte si nový díl MVP!