„Policie zkreslovala fakta.“ Matka zastřelené Elišky přestala státu věřit

Lenka Šimůnková, která přišla při masové střelbě na pražské filozofické fakultě o dceru, ztratila půl roku po její smrti i důvěru ve stát. Policie tehdy ukončila vyšetřování vražd a ukázalo se, že ne vše bylo tak, jak na začátku říkala.

„My jsme opravdu pracovali s tím, že to je človíček, který jede do Prahy spáchat sebevraždu,“ prohlašoval loni v lednu, krátce po tragické události na filozofické fakultě, na zasedání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel pražské policie Petr Matějček. Říkal to opakovaně i na tiskových konferencích.

Policie veřejnosti tehdy tvrdila, že když před školní střelbou pátrala po Davidu K., pracovala jen s těmito informacemi: Chce údajně spáchat sebevraždu, míří do Prahy, kde má mít přednášku, a vlastní osm střelných zbraní. Odmítala, že by ho podezírala už v tu chvíli z vraždy otce, kterého našla mrtvého doma v obývacím pokoji.

Třetí díl podcastové série Nesmířená, která vypráví příběh Lenky Šimůnkové - matky jedné ze zastřelených studentek, ukazuje, že policejní funkcionáři nekomunikovali s veřejností zcela otevřeně a že na začátku neříkali pravdu.

Vyjevilo se to o půl roku později, když vyšetřovatelé ukončili případ všech 17 vražd, které měl David K. na svědomí, a začali o pátraní, jež předcházelo masové vraždě, mluvit jinak.

„Oni pátrali po človíčkovi přece, přímo slovo človíček, už na to měl člověk averzi… Človíček! No a pak zjistíte, že to je lež,“ komentovala Lenka Šimůnková v rozhovoru s reportérkou Seznam Zpráv komunikaci policie.

Po uzavření vyšetřování loni v červnu se ukázalo, že už při hledání Davida K. policejní operátor hlídkám vysílal informace o tom, že čtyřiadvacetiletý student je podezřelý z vraždy otce a že „je tu velká obava, že může použít kdykoliv a kdekoliv zbraň“. Píše se to v dokumentech uložených v policejním spisu a po půl roce od tragédie to přiznal i pražský policejní ředitel Petr Matějček.

Ten také uváděl, že policisté měli už během pátrání podezření, že by mladík mohl mít na svědomí i dvojnásobnou vraždu v Klánovicích, což se následně potvrdilo. Při lustraci ve zbraňovém registru totiž odhalili, že vlastní i samonabíjecí pistoli Glock. Právě tou střílel vrah v Klánovickém lese.

Petr Matějček nikdy nevysvětlil, proč zpočátku mluvil jinak. Rozhovor na toto téma několikrát odmítl. Naposledy ho reportérka Seznam Zpráv o něj žádala v lednu. Odpověď tiskového oddělení pražské policie byla následující: „Děkujeme za nabídku rozhovoru. V případě, že se ji rozhodneme využít, ozveme se vám.“

Nikdy se neozvali.

Policejní lavírování zapůsobilo na Lenku Šimůnkovou - přestala důvěřovat státu. V červnu 2024 na zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně vyzvala policejního prezidenta Martina Vondráška, pražského policejního ředitele Petra Matějčka i ministra vnitra Víta Rakušana, aby odstoupili ze svých funkcí.

Komunikačních chyb a dalších nejasností, které se začaly objevovat, se chytla ale i takzvaná alternativní média, dezinformátoři a opozice. Lenku Šimůnkovou si někteří vybrali jako hlavní zbraň proti vládě.

Loni v létě se tak objevila například ve videopořadech dlouholeté politické kandidátky (naposledy za Stačilo!) Jany Bobošíkové, v rozhovoru s přítelem bývalého prezidenta Miloše Zemana Lubošem Xaverem Veselým, ale třeba i v pořadu bývalého policisty, předsedy hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Ten se záhy poté stal senátorem.

A proč nabídky na rozhovor Lenka Šimůnková přijímala?

„V té fázi jsem to brala tak, že mám tu možnost promluvit,“ vysvětlovala.

Po masové vraždě na filozofické fakultě začala část veřejnosti volat po zpřísnění zbraňové legislativy. Lenka Šimůnková byla jedním z těch hlasů. Loni v září se zúčastnila tiskové konference iniciativy Všem, kdo nejsou lhostejní, kterou založili především pedagogové a studenti z fakulty.

„Nemůžeme jako společnost neudělat vůbec nic a jenom doufat, že to zvěrstvo, které se na fakultě stalo, se nebude opakovat,“ prohlásila na tiskové konferenci Lenka Šimůnková.

Členové iniciativy se tehdy snažili prosadit především zpřísnění pravidel pro držení poloautomatických útočných pušek a tlumičů a také, aby podmínkou nabývání zbraní byly psychotesty. Nic z toho se do novely zákona ale nedostalo.

David K. vlastnil osm zbraní - pět pistolí, dvě brokovnice a jednu samonabíjecí pušku. K tomu měl i několik tlumičů a zásoby střeliva. Nad tím, že si během půl roku pořídil takový arzenál, se nikdo z úřadů ani jeho blízkých nepozastavil.

A jak je teď už známé, v získání zbrojního průkazu mu nezabránil ani fakt, že se předtím krátce léčil na psychiatrii, kde se lékařce svěřoval se sebevražednými touhami a dokonce s fantaziemi o tom, že ublíží otci nebo cizím lidem.

Zkoušky na zbrojní průkaz udělal bez problémů předloni v květnu. Jak je vidět z videozáznamů, které jsou součástí vyšetřovacího spisu, působil při tom na rozdíl od některých kolegů sebevědomě. Testy udělal na plný počet. V podcastu je část zkoušky slyšet, hlas vraha jsme ale vymazali.

Ve třetím dílu podcastové série Nesmířená se dále dozvíte, jaké reakce Lenka Šimůnková dostávala od veřejnosti a jak je hodnotila, nebo to, jak spolu s otcem další zastřelené studentky napsala policejnímu prezidentovi. Poslechněte si audio v úvodu článku.