Hlavní obsah

Expert: Rusko má velký problém s přísunem živé síly, materiálu i munice

Hostem Ptám se já byl odborník na bezpečnostní politiku v oblasti Blízkého východu, bývalý poradce ministra obrany Milan Mikulecký.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Článek

Ruský prezident Vladimir Putin míří tento týden na návštěvu Íránu. Dostane se Teherán díky sílícímu spojenectví s Moskvou blíž k jaderným zbraním? Odpovídal expert na bezpečnostní politiku v oblasti Blízkého východu.

Ruská invaze uvolnila cestu mnoha krizím, z nichž Evropa řeší zejména tu energetickou. V jejím stínu se ale formuje koalice, která může znamenat pro západní svět velké nebezpečí: Pakt Ruska a Íránu.

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik, který dlouhodobě působí ve Spojených arabských emirátech, někdejší poradce ministra obrany Milan Mikulecký.

Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem se projeví i na ukrajinském bojišti. Írán má dodat ruské armádě drony schopné unést i bomby nebo rakety. A do země na Blízkém východě se začátkem tohoto týdne chystá přímo ruský prezident. Vladimir Putin má jednat se svým íránským a tureckým protějškem. Je to teprve jeho druhá zahraniční cesta od chvíle, kdy v únoru vydal rozkaz k útoku na sousední zemi.

V souvislosti s tím se nabízí otázka, v jakých oblastech si mohou Írán a Rusko navzájem vyjít vstříc. Nervozitu budí hlavně možnost, že teokratický režim získá od Kremlu technologie potřebné k výrobě jaderných zbraní. Tak by se stal skutečnou jadernou velmocí s výsadním postavením v regionu Blízkého východu.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi přednedávnem uvedl, že íránské úřady poslední dobou omezují možnosti kontroly tamního jaderného programu. Před sílící snahou země získat jaderné zbraně navíc varovala letos v dubnu i německá tajná služba.

Mezitím ruská armáda dál útočí na ukrajinské civilní cíle a podle dostupných informací se připravuje na ukrajinskou ofenzivu na jihu země.

Jaký vývoj na bojišti lze očekávat?

A jakou hrozbou je pro země Západu spojenectví ruského a íránského režimu?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:53 – Rusko v tuto chvíli zoufale hledá někoho, kdo mu pomůže. Přes velká očekávání Vladimira Putina se Čína zachovala naprosto logicky: drží si od věci odstup a ve vhodnou chvíli se do věci vloží. Začne přebírat některá ruská aktiva.

3:57 – Čína je ohromně vnitřně zadlužená. (…) Nemůže si v tuhle chvíli dovolit ztratit přístup na západní trhy.

4:34 – Rusko má ve válce na Ukrajině velký problém s přísunem živé síly, materiálu a munice. Máme potvrzené zprávy o tom, že z Běloruska se přesouvají zásoby munice a výzbroje do Ruska. Ale i ty běloruské zásoby nejsou bezedné.

5:58 – Kromě dodávek dronů a munice, jež se daří vyrábět v Íránu, toho příliš není.

7:02 – Írán už technologii k výrobě jaderné zbraně má. (…) Je jen otázka, jakým způsobem v tom Íránu zabránit. A já se obávám, že to je neřešitelný úkol.

7:50 – Írán dlouhodobě lže o svém jaderném programu. Bohužel ta Obamova dohoda s Íránem umožnila Íránu rozvinout jeho jaderný program.

8:30 – (Těsnější spolupráce s Ruskem) je výrazné posílení role Íránu ve vztahu s Ruskem. Teď je to Rusko, které potřebuje Írán. Dosud to byl Írán, jenž chodil s prosíkem.

9:48 – Írán může zvýšit nestabilitu na Blízkém východě. Tak to pro nás pak znamená problém nelegální migrace i přístupu k surovinám. Protože Írán přistoupil k pirátským útokům na lodě, které proplouvají z Arabského zálivu do Indického oceánu. Dochází k únosům lodí.

12:13 – Většina strategických surovin, jež dnešní civilizovaný svět potřebuje ke svému provozu, není v rukách režimů, které my nazýváme demokratickými. Jen si vybereme toho, kdo je pro nás menší zlo a s kým se nám bude lépe vyjednávat.

13:27 – Být spojencem USA na Blízkém východě je strašně nevděčná role. Protože zatím se ukázalo, že kdykoliv k tomu došlo, tak USA ty svoje spojence hodily přes palubu. Ať už se budeme bavit o arabském jaru, které pro Blízký východ nepřineslo nic dobrého.

14:14 – My netušíme, co je to energetická krize. To tuší lidé v Africe, jihovýchodní Asii, v zemích, kde si mohou pustit elektřinu dvě hodiny denně.

17:06 – Domnívám se, že Rusové se pokusí zaútočit ve dvou směrech: na jihu u Chersonu a zpět okolo Charkova na severu. Na jihu se Ukrajincům relativně dařilo osvobozovat okupovaná území. (..) A tam Rusové mohou cítit slabé místo. Protože pokud by se Ukrajincům podařilo dodat střely, které z raketometů HIMARS budou schopné dostřelit na vzdálenost 300 km, tak by jimi bylo možné ohrozit strategický přísun munice a všeho, co Rusové potřebují pro vedení války.

19:28 – Věřím tomu, že to bude dlouholetý konflikt. Když se podíváme na to, jak se dnes vyjadřují v Německu: bývalý bezpečnostní poradce Angely Merkelové říká, že je třeba Rusům nechat jih Ukrajiny. Říká, že ta válka je špatně a že by se mělo Rusům ve všem ustoupit. Já pořád čekám, kdy tihle lidé nabídnou kus Německa. Tlak na to, aby se byznys dostal zase na první místo i za cenu lidských životů a utrpení lidí na Ukrajině, ten jsme z Německa zažívali od roku 2014. A ty tlaky budou čím dál tím silnější.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reklama

Doporučované