Hlavní obsah

Plán na zastropování energií se může ještě změnit, přiznal Stanjura

Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

22. 9. 13:10
aktualizováno • 22. 9. 15:52
Článek

Vláda odkládá schválení návrhu rozpočtu na rok 2023. Vyladit je třeba, kolik si stát musí půjčit, aby mohl naplnit všechny své záměry a sliby. Ví resort financí, kde na ně vzít?

Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vláda odložila schvalování státního rozpočtu na příští rok z tohoto týdne na příští pondělí. Premiér za ODS Petr Fiala ujišťuje, že cílem jeho týmu je udržet v mezích rozpočtový deficit a až krize pomine, taky konsolidovat rozkolísané veřejné finance. Na to, že současná struktura příjmů a výdajů není do budoucna udržitelná, upozorňuje i Národní rozpočtová rada.

Vedení resortu financí ovšem nevylučuje, že se schodek původně plánovaný na 280 miliard korun ve vládním návrhu na rok 2023 ještě zvýší. Mezeru v rozpočtu způsobilo hlavně rozhodnutí kabinetu zastropovat ceny energií pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala odhaduje tenhle výdaj na víc než sto miliard korun, jak řekl v mimořádném projevu. Cílem je pomoci lidem zvládnout inflaci a energetickou krizi.

Někteří odborníci ale varují, že takto nastavené opatření nemotivuje lidi k úsporám a distributory zase, aby snižovali ceny. Pak by takový zásah vlády problém s vysokými cenami neřešil, ale jen odložil.

Ví resort financí, kde najde desítky miliard korun do rozpočtu, aby dnešní dluhy nemusely splácet až příští generace? A jak chce vláda přesvědčovat lidi i firmy, aby šetřili?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

01:00 Bude to v pondělí (schvalování rozpočtu – pozn. redakce), na tento týden to nebylo plánované. Normálně by to bylo příští středu, ale je státní svátek, tak to bude o dva dny dřív, nic neodkládáme.

1:54 Teď probíhají finální jednání (o deficitu – pozn. redakce) v řádech jednotek miliard. Je to zhruba půl procenta. Zhruba 99,5 procenta je domluveno. Potřebujeme rozhodnout do pondělka o tom půl procentu, což je kolem deseti miliard výdajů.

3:00 Je tam mnoho neznámých, nikdo z expertů nedokáže říct, jaké budou ceny na jaře nebo v létě příštího roku, vycházíme z dat ze září 2022.

3:55 V tom letošním rozpočtu jsme nepočítali s nárůstem cen energií a valorizací důchodů, ke které došlo hned dvakrát. To nemohl v únoru nikdo vědět, schválená byla jen jedna. Ale pro ten příští rok máme pomoc s vysokými cenami energií v návrhu rozpočtu. Nejen stropy cen energií, ale i další opatření. Například nebude platba za obnovitelné zdroje, počítáme s navýšením existenčního minima nebo příspěvků na bydlení.

5:50 Počítáme s mimořádnými příjmy, tedy windfall tax. Čekáme na společné evropské řešení, které se bude aplikovat do všech států včetně České republiky. Mělo by se schválit 30. září. Je tam i strop pro zdanění pro výrobce elektrické energie. Dneska v tom pracovním návrhu je 180 euro za megawatthodinu. Je tam podmínka, která nám vyhovuje, že takto získané peníze může země použít pouze na mimořádné výdaje státního rozpočtu.

7:30 Očekáváme, že doplníme to národní řešení. Tam bude určena minimální hranice toho dodatečného zdanění plus rozšíření odvětví, na která by to mohlo dopadnout.

8:00 Nemusíme tedy spěchat. Jsou tam právní detaily, které nejsou úplně jednoduché, na té evropské úrovni se mluví o retroaktivitě. Je to velmi komplikovaná otázka. Řeší to tedy právní experti. – Jakých odvětví se to dotkne, už víte? – Ano, energetika, banky, rafinerie. Tedy distributoři a zřejmě těžební společnosti.

8:50 Kolik stát z těchto mimořádných výdajů získá peněz? – Musíme to rozdělit na dvě skupiny, tou první jen windfall tax, ta druhá je na evropské úrovni pracovně nazývána jako solidární příspěvek. Budou to vysoké desítky miliard, kdybych to měl odhadnout, tak můžeme počítat s asi 80 až 100 miliardami pro příští rok. A všechno to bude použito na ty kompenzace.

9:20 Podle šéfa České spořitelny by se zdanění bank rovnalo znárodnění. – Mě to překvapuje, my máme mezinárodní srovnání. Ten problém je evidentně v tom, že banky nabízejí daleko menší úroky našim vkladatelům, těm, kteří spoří, než za kolik je ukládají u České národní banky. A tam vzniká ten mimořádný zisk. A já ta slova nepovažuju za šťastná, snažíme se celou dobu s bankami vyjednávat, zatím to moc nejde. Řekněme si to otevřeně, banky nabízejí státu půjčky. To se nedá srovnat se zdaněním. Nejsem skeptický, ale nemůže to být jednostranně výhodná dohoda.

21:25 Je to mnohem lepší než sektorová daň, která by dopadla na všechny v tom sektoru, ale naše řešení nepadá na všechny, a ještě je tam nějaký kvalifikační předpoklad. Nebudeme dodaňovat malé subjekty, například. Jsem také velmi skeptický k tomu, že ta sektorová daň by se někdy zrušila. Kdežto ta windfall tax bude, dokud nepominou mimořádní okolnosti, pak se zruší.

12:40 Pro mě není žádná částka dostatečně malá, abych o tu úsporu nestál. Ale úspory v řádech desítek miliard jsou politicky opravdu složité, to je zásah do základních systémů. Máme tu zkušenost sami z naší minulé vlády, ta shoda musí být vyšší než jenom u vládních stran. Pro ten systém je někdy lepší nedělat žádnou změnu, než aby to další vláda za dva roky zrušila.

14:20 Národní rozpočtová rada ale volá po nějaké konsolidaci mandatorních výdajů. V tomto období se třeba k penzijní nebo daňové reformě nechystáte? – Budeme se opravdu snažit ten kompromis, tu dohodu najít. A víme, že to nebude třeba řešení, které bychom si představovali my jako ODS.

15:20 Opravdu to zastropování cen pomůže těm nejpotřebnějším? Odborníci to kritizují. – Ta cena není tak nízká, aby někdo mohl plýtvat. Není populistická. Už letos vidíme výraznou úsporu ve spotřebě, u plynu je to o 15 procent. Samozřejmě důvod je jasný, vysoké ceny. My, když říkáme, že to zastropujeme od 1. ledna, tak to neznamená, že to do šesti měsíců nezměníme, když to nebude fungovat. Nikdo nemůže znát komplexní řešení této situace. Pokud to někdo tvrdí, tak lže. Nemají ho ani jiné země. V každé zemi najdete různá opatření.

17:40 Domácnosti budou šetřit, protože je k tomu žene ta cena, o tom jsem přesvědčen. Samozřejmě ne všechny. Pro ty nejpotřebnější, kterým to nemusí stačit, je připravený sociální systém. Ty stropy jsou takové, aby to bylo motivační a nutilo to lidi šetřit. Některým domácnostem to ale nemusí stačit, proto jsme upravili normativy na bydlení, hlavně se speciálním důrazem na jednočlenné a dvoučlenné domácnosti.

19:20 Budou komunální volby vysvědčením pro vládu? – Já myslím, že ne. Vysvědčením pro vládu budou příští sněmovní volby. Možná trochu víc než ty komunální volby budou krajské. Máme 6 250 obcí, v tisíci z nich je asi jedna kandidátka, tam jsou výsledky voleb známé. A myslím, že jinak voliči budou vybírat ty, u kterých si myslí, že budou dobře spravovat jejich město nebo obec. Čím větší město, tím větší vliv má ta celostátní politika. Čím menší město nebo obec, tím tam ti lidé kandidáty většinou víc znají. Vybírají si podle toho. Takže to nebude žádné referendum o vládě. Na co má vliv celostátní politika, tak na volby do Senátu v těch 27 okrscích.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované