Babiš lidem zdraží vodu. A hledá, co zdanit dál

Vládní koalice vložila do nesouvisejícího zákona výrazné zdražení vody pro domácnosti a firmy, které používají podzemní vodu. Jako bonus si o 250 procent vyšší poplatky nechá sama v rozpočtu, ačkoli teď část dostávají kraje.

Poplatek za kubík vody z podzemního zdroje pro pitné účely je momentálně dvě koruny, firmy platí tři. Nově by všichni bez rozdílu měli platit sedm korun, a to už od dubna. Pro domácnosti by to znamenalo zdražení o několik set korun ročně.

To ale není vše - vláda v jednom kroku zvyšuje výdaje občanům a zároveň snižuje příjmy krajů. Ty totiž dnes dostávají polovinu příjmů z těchto poplatků, druhou půlku dostával Státní fond životního prostředí.

Nově má ale dostat většinu peněz ministerstvo zemědělství. Kraje nedostanou vůbec nic, Státní fond životního prostředí jen sedminu. Návrh předložil poslanec ANO Karel Tureček, který argumentuje tím, že ministerstvo bude muset investovat do opatření proti suchu a povodním a do stavby nádrží.

„Všechna tato opatření a záměry si vyžádají nemalé finanční náklady, které však státní podniky Povodí ani ministerstvo zemědělství, jemuž jsou podřízeny, nejsou schopny pokrýt z vlastních rozpočtových prostředků,“ vysvětluje Tureček.

Kraje o záměru obrat je o peníze nikdo neinformoval. Jejich představitelé se to dozvěděli prakticky náhodou. „Třeba u našeho kraje to dělá 20 milionů ročně. My si ale z těch peněz nenecháváme nic. Všechny je rozdělujeme mezi jihočeské obce na pomoc s jejich vodohospodářskými projekty. Starostové menších obcí vědí, o čem mluvím: bez krajského příspěvku by kanalizaci nebo čistírnu nepostavili,“ říká jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko).

A zatímco krajům povinnost použít peníze na vodovodní infrastrukturu ukládal zákon, ministerstvo zemědělství žádný účel použití mít určený nebude. Bude tak na ministrovi a vládě, na co se příjmy nakonec skutečně použijí.

Podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN) jen její kraj přijde o 55 milionů korun ročně. „K tomu přidáváme vlastní prostředky a na projekty dáváme kolem 150 milionů korun ročně. No a teď budeme mít významně méně peněz a možná se svého vodovodu nebo kanalizace nedočkáte, protože obce na to prostě ze svého rozpočtu bez příspěvku kraje nedosáhnou,“ uvedla Pecková na sociálních sítích.

Zdražení vody koalice navíc prosazuje ve Sněmovně sporným způsobem - jde o přílepek k nesouvisejícímu zákonu o rostlinolékařské péči. Tím se předloha vyhnula klasickému připomínkovému řízení. Kvůli podobnému postupu už několikrát zasáhl Ústavní soud.

Jenže vláda s opatřením spěchá. Do rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok už si totiž napsala příjmy z poplatků ve výši dvou miliard. Na to, že počítá s příjmy, které nemají oporu v zákoně, kabinet upozornila i Národní rozpočtová rada.

Samotné zdražení přitom nekritizují ani někteří odpůrci současného vládního návrhu. Shodují se s poslancem Turečkem, že je čerpání podzemních vod nepřiměřeně levné, hlavně ve srovnání s povrchovými zdroji. A to zvláště v době, kdy Česko musí řešit čím dál větší sucho.

„Zatímco poplatky za odebírání povrchové vody se zvyšují, poplatek za odebrané množství podzemní vody zůstává neměnný. Tato výrazná nerovnováha přirozeně motivuje odběratele k upřednostňování odběrů podzemní vody, vedoucímu až k jejímu drancování,“ argumentuje Tureček.

„To je myslím rozumné rozhodnutí,“ říká k tomu již citovaný hejtman Kuba. A dodává: „Česko patří k evropským zemím s nejmenšími obnovitelnými zdroji vody na obyvatele a obnova podzemních zásob trvá dlouho. Pokud je chceme chránit, nemohou být nejlevnější a musí přednostně sloužit pro zásobování lidí pitnou vodou.“

Podle něj by ale vláda měla nechat příspěvek krajům a zachovat povinnost vracet je do vodovodní infrastruktury.

Dělá Babišova vláda to samé, co vyčítala Zbyňku Stanjurovi? Prosazuje vůbec kabinet nějaké zákony normálním způsobem? A co dalšího vláda chystá, aby zvýšila příjmy? Poslechněte si čerstvý Reaktor Vlevo dole!