Hlavní obsah

Bránili jsme se pandemii správně? Ministr Blatný hledá odpověď

Foto: vlada.cz

Ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Reklama

5. 11. 2020 9:46

Nový ministr zdravotnictví chystá studii o průběhu pandemie koronaviru v Česku.

Článek

Ministr zdravotnictví Jan Blatný, který do úřadu nastoupil před týdnem, se chystá najít odpovědi na to, jak se Česká republika bránila nástupu podzimní vlny koronavirové pandemie.

„Tým z našeho ministerstva analyzuje data pacientů, kteří byli od června do srpna na lůžkách intenzivní péče,“ potvrdil bez dalších podrobností mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský, že nový šéf resortu chystá studii o průběhu pandemie.

O tom, že má „jakýsi vnitřní audit, který se týká údajů a opatření v minulosti“, mluvil ministr zdravotnictví také ve středu ve Sněmovně. „Není to v žádném případě jakési kárné řízení směrem do minulosti, ale je to snaha pochopit, co a proč a jak se dělo,“ řekl poslancům zdravotnického výboru.

Podle dostupných informací bude mít analýza širší záběr a mimo jiné se dotkne chyb, kterých se úřady dopustily, když podcenily riziko podzimního návratu koronaviru.

Ministerstvo zdravotnictví nechce uvést přesné datum, kdy studii zveřejní.

Jako první z politiků požadoval hodnocení pandemie v Česku vicepremiér Jan Hamáček, který v rozhovoru pro Seznam Zprávy doporučil vznik parlamentní vyšetřovací komise.

Také proto podniká nový ministr Blatný první pokus, jak uhradit dluh, který má v boji s koronavirem český stát i akademická sféra.

Tuzemské úřady sice zveřejňují základní data o tom, kolik občanů má pozitivní test na koronavirus, případně jak roste v nemocnicích počet pacientů s diagnózou covid-19. Pro sebe si však nechávají jakékoli informace, proč v boji proti koronaviru užívají více či méně přísná opatření, jak se tato opatření osvědčila, případně jestli se je vyplatí při následující vlně opakovat, nebo zkusit něco jiného.

Ve vyspělých státech přitom bývá zvykem, že vládní úřady publikují podrobné studie o svém postupu. Autorský tým obvykle sestavuje ministr zdravotnictví, případně instituce odpovídající tuzemskému státnímu zdravotnímu ústavu.

Přehled takových studií z osmi zemí Evropy, Asie a Oceánie přinesl například v září odborný časopis The Lancet. Podle autorů článku, kteří pocházejí mimo jiné z Hongkongu, Japonska, Velké Británie či Španělska, je popis dosavadních zkušeností nezbytným úkolem pro každý stát, protože „s pomocí těchto zkušeností bude možné ochránit životy ohrožené části populace a omezit přenos viru“.

Experti z časopisu The Lancet připouštějí, že státní úřady nemusí popisovat výsledky svého boje s koronavirem vždy zcela objektivně. Nezávislý postoj nejde očekávat ani od tak uznávaných institucí veřejného zdravotnictví, jako je německý Institut Roberta Kocha, vzhledem k tomu, že je platí státní rozpočet. Úřady proto mají poskytnout veřejnosti data, vysvětlit svůj postup a popsat jeho účinky. Kritické hodnocení pak má za úkol vědecká komunita, která může státu navrhnout změnu dosavadního postupu.

Dostatečnou míru nezávislosti projevili experti v Norsku, když na zakázku Ústavu národního zdraví (Folkehelseinstituttet) publikovali už v květnu dvousetstránkovou studii, ve které popsali zdravotní rizika koronaviru i dopady, jaké měla karanténní opatření na společenský a ekonomický život. Po zveřejnění studie přiznala dokonce premiérka Erna Solbergová, že se její vláda hlavně při začátku epidemie dopustila některých chyb. Studie se stala hlavním podkladem strategie, jak se dál koronaviru bránit.

Ve Švédsku publikuje Agentura pro veřejné zdraví (Folkhälsomyndigheten) každý den údaje o počtu nových případů a pacientů v nemocnicích. Na základě těchto dat pak Národní úřad pro zdraví a blahobyt (Socialstyrelsen) vydává průběžně zprávy o tom, jaké dopady má pandemie na společnost, například jaké sociální skupiny jsou nejvíc ohroženy.

Tyto zprávy využívají výzkumníci na univerzitách, kteří pak mohou kriticky prověřit například neúspěch švédských úřadů při ochraně klientů v pečovatelských ústavech. Výsledky vědců pak slouží nejen ke korekci postupu národní vlády, ale získávají také širší mezinárodní ohlas.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené