Hlavní obsah

Brexit jako výhra? Na odchodu Británie z EU nejvíc zbohatne Amsterdam

Na brexitu nejvíce vydělá nizozemský Amsterdam. (Video: Tereza Nováková, Reuters)

2. 3. 22:21

Jak alespoň trochu vydělat na odchodu Británie z EU? Na to přišli v nizozemském Amsterdamu. Na brexit se začali připravovat hned po referendu z roku 2016 – a vyplatilo se.

Článek

Žádné jiné město nevydělá na odchodu Británie z Evropské unie tolik, jako Amsterdam. Nizozemská metropole sice stejně jako další evropská centra pocítí negativní hospodářský dopad brexitu, podařilo se jí však přilákat tolik firem prchajících z Británie, že minimalizuje škody a v mnohém si dokonce polepší. Amsterdam dokázal na brexit zareagovat včas a získá díky němu tisíce pracovních míst, napsal zpravodajský web Politico.eu.

Amsterdamská radnice se začala na odchod Britů chystat vzápětí po referendu z roku 2016. Velmi rychle rozjela kampaň prezentující město jako otevřené a příjemné místo k životu, kde si navíc vystačíte při práci či podnikání s angličtinou.

Díky tomu se jí podařilo nalákat k přesídlení desítky firem opouštějících kvůli brexitovým komplikacím ostrovy. Jen v loňském roce přišlo do města rekordních 153 zahraničních společností a vzniklo 7200 pracovních míst. Velká část z nich přímo souvisí s děním v Británii. V příštích třech letech navíc podle místní radnice přibude díky brexitu dalších 2000 pracovních pozic.

Radnice dokonce kvůli velkému zájmu zahraničních firem o stěhování do Amsterdamu zřídila speciálního úředníka jen pro tuto agendu.

Zcela zásadní bylo, že se nizozemskému hlavnímu městu podařilo uspět v klání o nové sídlo Evropské agentury pro léčiva (EMA), která jako úřad EU musela Londýn opustit. Nizozemsko předčilo konkurenční nabídky několika měst včetně Milána či Bratislavy. A to tím, že vyzdvihlo přednosti své metropole: snadné komunikace v angličtině, kvalit městské dopravy a přístupnosti pro rodiny s dětmi. Město navíc nabídlo osobní přístup včetně pomoci s byrokracií či vyhledáním škol pro děti všem 900 zaměstnancům EMA. Agentura tak bude sídlit v nově postavené budově nedaleko amsterdamského centra.

Do města se kvůli brexitu přesouvá například i výrobce elektroniky Sony, provozovatel televizního kanálu Discovery či investiční banka Norinchukin.

Míří sem také stovky lidí, kteří v Británii působili na volné noze a nyní je láká vstřícný přístup a otevřený duch města cyklistů a vodních kanálů.

„Říkají nám brexitoví uprchlíci. Když jdu k holiči nebo k lékaři, slyším ‚Á, tak vy jste další člověk, který přišel z Británie kvůli brexitu‘," vylíčil Politicu situaci třicetiletý vývojář aplikací pro chytré telefony Michael Speed. Rodák z Walesu se přestěhoval do Amsterdamu již v říjnu kvůli tomu, že si nebyl jist, jaká práva v Británii bude mít po odchodu z EU jeho francouzská partnerka.

Další z „uprchlíků" Simon Vlassis přišel do Amsterdamu až začátkem února. Motivovala jej prý napjatá politická atmosféra v Británii i nepříjemný incident, do něhož se dostal v londýnském metru, protože mluvil svou rodnou řečtinou.

I díky mnoha podobným osudům se loni do nizozemské metropole přistěhovalo na 15 000 osob, což přispělo k nárůstu cen nemovitostí na rekordní úroveň.

Přesto nejspíš ani v Amsterdamu zcela nepřeváží přínos brexitu nad jeho negativními důsledky pro ekonomiku. Nizozemský hrubý domácí produkt přijde kvůli odchodu Británie z EU o jedno až dvě procenta ročně, odhadli loni tamní auditoři.

„Okamžitě bych vrátil všechny ty firmy do Británie, pokud by to zabránilo brexitu, takže to vůbec nevnímám jako bonus," řekl poslanec koaliční strany CDA Pieter Omtzigt, kterého nizozemský parlament pověřil průběžným sledováním dopadů brexitu.

Doporučené