Hlavní obsah

Chystá se svět na válku? Za zbraně utrácí státy pořád víc

30. 4. 2019

Chystá se svět na válku? Za zbraně utrácí státy pořád víc. (Video: Jan Marek, AP, Reuters, Youtube.com)

Světové výdaje na zbrojení již druhým rokem rostou. Loni podle studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) stouply o 2,6 procenta na odhadem necelých 42 bilionů Kč. Vojenské výdaje tak jsou nejvýše od roku 1988, kdy je SIPRI začal sledovat. Investice do armádního vybavení zvýšily Spojené státy a Čína, které zůstávají v čele žebříčku, z jehož první pětky vypadlo Rusko. Výrazně více zbrojí i střední Evropa.

Článek

Podle zjištění SIPRI, který srovnává jak oficiální vládní údaje 155 zemí, tak statistiky jejich centrálních bank, statistiky NATO a odpovědi vlád na dotazy například v rámci OSN, vydaly v roce 2018 nejvíce peněz na zbrojení USA – 649 miliard dolarů (téměř 15 bilionů Kč).

Třetinu světových výdajů na zbrojení tvoří USA

Své vojenské výdaje loni Spojené státy zvýšily o 4,6 procenta a byl to první nárůst po sedmi letech. Tato země vynakládá na zbrojení více než třetinu celosvětových armádních výdajů a zároveň téměř tolik prostředků jako osm za ní následujících zemí dohromady, napsal týdeník Der Spiegel.

Rusko vypadlo z přední pětky

Za USA následuje v žebříčku Čína s 250 miliardami dolarů, což představuje meziročně o pět procent více. V první pětce, která dohromady vynakládá na zbrojení 60 procent celosvětových vojenských výdajů, se umístila ještě Saúdská Arábie, Indie a – jako jediná země Evropské unie – Francie s 63,8 miliardy dolarů. Rusko skončilo na šestém místě, když své vojenské výdaje loni snížilo o 3,5 procenta na 61,4 miliardy dolarů.

Přestože ruské armádní výdaje klesají, mimo jiné kvůli zhoršující se ekonomické situaci, je země v regionu stále vnímána jako silná hrozba, řekl týdeníku Der Spiegel analytik SIPRI Pieter Wezeman. Výsledkem jsou pak výrazně rostoucí náklady na obranu v zemích střední a východní Evropy.

Ukrajina přidala o čtvrtinu. Česko je v první patnáctce

Ukrajina loni zvýšila své vojenské výdaje o 21 procent na 4,8 miliardy dolarů. Ve srovnání s rokem 2013, posledním před vypuknutím vojenského konfliktu na východu země, je to dokonce nárůst o 53 procent.

Polsko, které představuje v rámci střední Evropy co do vojenských výdajů špičku a vynakládá na ně 41 procent výdajů regionu, dalo na armádu meziročně o 8,9 procenta více. Bylo to 11,6 miliardy dolarů. Sousední Litva zvýšila své vojenské výdaje v uplynulém desetiletí vůbec nejvíce ze všech evropských zemí. Mezi roky 2009 až 2018 o 156 procent.

Česká republika se dostala do patnáctky zemí s nejvyšším meziročním nárůstem zbrojních výdajů. Podle údajů SIPRI Praha loni zvýšila své výdaje na obranu o 18 procent na 2,8 miliardy dolarů.

Evropa jako celek pak loni zvedla své výdaje na obranu o 1,4 procenta na 364 miliard dolarů. O 1,4 procenta více daly na obranu západoevropské země, jejichž zbrojní výdaje představují tři čtvrtiny celoevropských. O celých 12 procent více investovaly do svých armád státy střední Evropy. Jejich výdaje ale v celoevropském měřítku představují jen 7,8 procenta. Evropské výdaje na armádu v uplynulém desetiletí střídavě klesaly a stoupaly, rostly celkem šest let.

Kromě USA a Evropy zvyšují své vojenské výdaje i asijské státy, a to každý rok od roku 1988, kdy je SIPRI začal monitorovat. Naopak africké státy v uplynulých čtyřech letech výdaje na armádu snižovaly. V minulém roce klesly i vojenské výdaje těch států Blízkého východu, pro něž se podařilo získat data.

Doporučujeme