Článek
Papež Lev XIV. v nedělní poledne přednesl své první velikonoční poselství Městu a světu, latinsky Urbi et orbi. Očekávaný projev na nejvýznamnější křesťanský svátek sledují přímo ve Vatikánu tisíce lidí.
Současná hlava římskokatolické církve se na balkoně baziliky svatého Petra hodně věnovala otázkám míru a pokojného soužití. Pontifik vyzval k naději tváří v tvář „násilí války, které zabíjí a ničí“, přičemž uvedl, že „tuto píseň naděje dnes potřebujeme, jelikož se konflikty šíří po celém světě“. Konkrétně však žádné nejmenoval.
„Ať ti, kdo mají zbraně, je odloží. Ať ti, kdo mají moc rozpoutat války, zvolí mír. Ne mír vynucený silou, ale mír dosažený dialogem. Ne s touhou ovládat druhé, ale s touhou setkat se s nimi,“ prohlásil papež původem ze Spojených států amerických.
Následně popřál požehnané Velikonoce v několika světových jazycích včetně arabštiny, polštiny nebo čínštiny.
Lev XIV., vlastním jménem Robert Francis Prevost, na papežský stolec usedl loni v květnu. Předchozí papež František zesnul o necelý měsíc dříve, na Velikonoční pondělí 21. dubna. Věřícím se naposledy ukázal o den dříve právě při očekávaném poselství Městu a světu. Kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu jej však místo něj přednesl ceremoniář, zatímco papež se na balkoně baziliky svatého Petra objevil na invalidním vozíku.
Současný papež své vůbec první Urbi et orbi přednesl již o Vánocích. Svůj projev nesl v silně pacifistickém duchu, kdy žádal o mír v současných válečných konfliktech po celém světě. To, že v tomto duchu naváže i ve svém velikonočním vystoupení, které zpravidla bývá sledovanější a významnější, bylo zřejmé již několik týdnů.
Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se již v neděli dopoledne sešly tisíce věřících.
Analytici psali o nové výzvě - jak čelit představě o Bohu, kterého mocní hráči světové geopolitiky využívají k ospravedlnění svých výbojů. Tato představa se od pohledu Vatikánu, duchovního centra katolické církve, podstatně liší.
Asi nejsilnější vzkaz papež poslal přesně před týdnem, na Květnou neděli, kdy prohlásil, že „Bůh neposlouchá modlitby těch, kteří vedou válku“.
V dramatickém gestu na Velký pátek 70letý papež svou kritiku ještě zdůraznil, když se stal prvním papežem od Jana Pavla II., který nesl kříž po všech 14 zastaveních křížové cesty během tradičního obřadu v římském Koloseu a jeho okolí. Církevní předák řekl, že tímto gestem „vyzývá všechny lidi dobré vůle, aby se stali nositeli míru“.
V neděli papež stanul na balkoně obklopeném bílými růžemi, zatímco schody vedoucí dolů na náměstí, kde se shromáždili věřící, byly zaplněny jarními trvalkami, které podle zpravodajů symbolicky rezonovaly s papežovým poselstvím naděje.
Přítomné, ale i miliony věřících po celém světě vyzval, aby si zachovali naději tváří v tvář smrti. Ta podle duchovního číhá „v nespravedlnostech, ve stranickém sobectví, v útlaku chudých nebo v nedostatku pozornosti věnované těm nejzranitelnějším“.
„Vidíme ji v násilí, v ranách světa, ve výkřiku bolesti, který se ozývá ze všech koutů kvůli zneužívání, které drtí ty nejslabší mezi námi, kvůli modlářství zisku, které drancuje zdroje Země, kvůli násilí války, které zabíjí a ničí,“ sdělil.
