Chytrá karanténa: Bylo naivní čekat, že ji rozjedeme rychleji

Ve čtyřech krajích už běží v testovacím režimu chytrá karanténa. Klíčový vládní projekt, který má díky technologiím rychle vyhledávat nakažené koronavirem i jejich kontakty, však provází řada překážek.

„Beru to tak, že implementace technologického řešení je pomalejší, než jsem předpokládal. Bylo ode mě naivní očekávat, že to půjde rychleji,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy jeden z iniciátorů projektu chytré karantény Petr Bartoš. Součástí platformy firem, které se státem na projektu spolupracují, je pak také Seznam.cz.

Datový analytik, který se podílel na rozjezdu projektů Slevomat.cz nebo damejidlo.cz, zároveň jedním dechem dodává, že si Česko ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vede báječně. „Co se vývoje aplikací na trasování pomocí Bluetooth týče, jsme v rámci Evropy na špičce a eRouška je ve hře pro další evropské země, což beru za fenomenální úspěch,“ těší Bartoše.

Co chybí k tomu, že ani po téměř třech týdnech projekt nejede naplno?

Potřebujeme dostat digitální systém do organizací napříč Českou republikou. Asi by to šlo zařídit rychleji, na druhou stranu to současné tempo je odůvodnitelné. Když v soukromé korporátní firmě lidem řeknete, že mají za týden používat nový digitální systém, který změní jejich pracovní procesy, také namítnou, že máte nereálná očekávání.

Kde to tedy nyní nejvíc drhne?

Nemůžu to úplně identifikovat. Jede školení napříč krajskými hygienickými stanicemi v Česku. Rozšiřujeme školicí týmy. Tohle všechno vzniká za pomoci dobrovolníků s účastí státní správy. Tempo tomu odpovídá a všichni v terénu se extrémně snaží.

V Jihomoravském kraji minulý týden poprvé ohlásili, že vytvořili vzpomínkovou mapu pacienta i na základě jeho údajů o pohybu podle mobilního telefonu a dalších digitálních údajů. Proč jich není víc?

Nemám v tuto chvíli přehled o aktuálních číslech. Hygienici v Brně už technologie umějí odbavovat, ale prostě neměli covid-19 případy, protože se přes Velikonoce tolik netestovalo. Neznám objektivní důvody, proč se málo testovalo. Je to všechno propojené. Chytrá karanténa má být souhra mnoha mechanismů a každý z nich má pomoci ke zvládnutí epidemie. Základem je digitální call centrum, které formalizuje proces trasování. Už tohle je pro hygieniky náročné a nejde to zařídit za dva dny. Na jižní Moravě to s naším školicím týmem trvalo týden. Do toho jsme spolu s armádou a státní správou vytvářeli další skupiny metodiků a školitelů, aby další hygienické stanice neškolil jediný tým.

Kolik tedy máte školitelů?

Je v tom zainteresováno asi 50 lidí, včetně epidemiologů z armády, metodiků na řízení změn a stavění call center. Stala se z toho docela komplexní akce.

Jak IT novinky přijali hygienici?

Na jižní Moravě se s tím sžili dobře. Samozřejmě to některým lidem jde pomaleji, ale není to o tom, že nechtějí. Třeba nejsou zvyklí pracovat s digitálními technologiemi. Měli léta zažitý nějaký systém a teď někdo z občanské iniciativy řekl, že to mají dělat jinak. Také nám dali zpětnou vazbu, co jsme nedomysleli.

Na jaké konkrétní problémy jste narazili?

Třeba jsme čekali na kvalitní sluchátka, aby operátoři mohli volat přes počítač a ne telefon. Chyběly počítače pro armádní mediky. Jsem z firmy, kde každý pracuje z jiného místa. Když potřebujeme něco řešit, domluvíme si videohovor. Ale tak nebyla před současnou pandemií zvyklá fungovat většina společností ani státní správa. Naivně jsem si představoval, že všechny hygieniky dostaneme na jeden konferenční hovor, za půlden jim vše ukážeme a pak jim to jejich ajťáci nastaví na počítačích. Byl jsem v tom naivní technologický optimista. Osobní kontakt na jednotlivých krajských stanicích funguje mnohem líp. Teď makáme na tom, aby každá hygiena měla svého styčného důstojníka, ambasadora řešení. V tom nám velmi pomáhají armáda a armádní medici.

Kolik jich je zapojených?

Školili jsme jich přes stovku.

Jak tedy koordinujete další postup v rámci COVID19CZ?

Na videohovoru je v ideálním případě maximálně deset lidí, abychom udrželi přehlednost. Jeden zodpovídá za vzpomínkovou mapu, další třeba za aplikaci eRouška, jiný zajišťuje logistiku. K řešení jednotlivých úkolů pak používáme podskupiny.

Termíny plného rozjezdu inteligentní karantény se neustále odkládají. Neukolébaly se vláda a krizový štáb příznivými čísly nakažených?

To bych neřekl. Hrozbu si dle mého názoru dobře uvědomují. V některých zemích přichází druhá vlna. Vidíme, že epidemie jen tak nezmizí. Že nejsou ve štábu uchlácholení, čtu z toho, že chtějí opatření rozvolňovat postupně. Etapy jsou v rozestupech týdnu až dvou, což kopíruje inkubační dobu onemocnění. Mohou tak přesně identifikovat, co způsobí případný skokový nárůst nakažených pacientů. Je to obezřetný a podle mě správný přístup.

Jaký počet nakažených půjde v chytré karanténě dohledat? Jinými slovy, kde jsou limity, aby při větším nárůstu nakažených nechyběly třeba testy nebo výjezdové týmy?

Ten systém se může dál rozšiřovat, což je velká výhoda. Když přestanou stíhat epidemiologové, budou připravení armádní medici. Pomůžou odbavit šetření. Když přestanou stíhat také oni, jsme připravení vyzvat sto civilních mediků - dobrovolníků, kteří se nám v posledních třech týdnech přihlásili, a ti rádi pomohou.

Co vás v chytré karanténě čeká v následujících dnech?

Možná nás trochu brzdí, že máme hygienickou péči regionální. Hygienik z Brna může mít rizikový kontakt z Prahy. Najednou to musí řešit jeho kolegové z Prahy a předávat si kontakt. Pro účely projektu by mohlo tuto regionalitu pro řešení covid-19 epidemie zrušit. Každá hygiena by mohla vyhradit lidi, kteří se s novým systémem nejrychleji sžijí a budou řešit pouze covid-19. Tento koncept podle mých informací už zazněl na krizovém štábu a pracuje se s tím jako s variantou urychlení.

Jak tedy trasování urychlit?

Podle mě chytrou karanténu stavíme pro situaci, kdy se nemusí stíhat epidemiologická šetření standardním precizním způsobem, protože bude kontaktů mnohem víc. Nebude třeba tak dokonalé, ale pomůže aplikace eRouška, která některé další kontakty je schopna upozornit, což by v klasickém epidemiologickém šetření nebylo možné. Na lidi z práce samozřejmě kontakt hygienik zjistí, ale na spolucestujícího z MHD už ne. S těmito technologiemi budeme připravení reagovat, když nám po uvolnění opatření budou přibývat nové případy.

Zmínil jste aplikaci eRouška, která při trasování pomůže vyhledat neznámé kontakty díky technologii Bluetooth v mobilech. Zapojuje se také aplikace Mapy.cz, která zaznamenává pohyb uživatelů. Nainstalovalo si je dostatek lidí, aby v systému našly uplatnění?

eRoušku si na systému Android za úvodních pět dní nainstalovalo 100 tisíc lidí. Každý rizikový odhalený kontakt pomáhá zpomalit šíření nákazy. Funguje to exponenciální řadou. Když na začátku odhalíte jednoho roznašeče, za čtyři týdny si tím ušetříme násobně víc nakažených.

Jak si z pohledu chytrých řešení Česko vede ve srovnání s Evropou?

Včera se ke mně dostala informace z pracovní skupiny na úrovní Evropské unie, která zkoumá řešení jednotlivých zemí. Chtějí systémy zemí postupně sjednotit, aby fungovaly i přes hranice. V rámci Evropy jsme na špici. České řešení připravené dobrovolníky je ve hře pro používání v dalších zemích. To je podle mě fenomenální úspěch.