Hlavní obsah

Čína používá slabin Západu ke globální diplomatické propagandě on-line

Foto: koláž: Pavel Kasík, Profimedia.cz

Na sociálních sítích mají čínští diplomaté velkou podporu od automatických účtů, ukázala analýza.

Reklama

14. 5. 17:03

Čína se v posledních letech pořádně obula do sociálních sítí. Čínští diplomaté a státní média se těší velké podpoře automatizovaných účtů (botů) a tím se zvyšuje jejich dosah. Odborníci ukázali, jaké techniky používají.

Článek

Čínská komunistická strana má bohaté zkušenosti s internetovou propagandou. Zaměstnává armádu placených diskutujících a ještě větší množství „mladých civilizačních dobrovolníků“, jejichž úkolem je vstupovat do internetových diskuzí a „chránit veřejnost před negativními vlivy“.

Výzkumník Ryan Fedasiuk na základě analýz čínských rozpočtů odhaduje, že Čína platí dva miliony těchto „komentátorů“ a má k dispozici dalších dvacet milionů dobrovolníků.

Obecně známá je také přísná cenzura, kterou v Číně zajišťuje takzvaná Velká internetová zeď (Great Firewall). Veškerá internetová komunikace prochází přes Ministerstvo průmyslu a informačních technologií, a podle pozorování organizace Freedom House jsou zde blokovány specifické stránky, klíčová slova ve vyhledávání i celé weby a služby. Včetně sociálních sítí jako Facebook, WhatsApp, Twitter, YouTube nebo Instagram.

Mimo svou vlast ale čínská vláda tyto „západní nástroje“ intenzivně využívá. A nasazuje v globálním měřítku i nástroje, se kterými má zřejmě zkušenosti ze svého „vnitřního internetu“. Výzkumníci z Oxford Internet Institute nyní ve spolupráci s agenturou AP zmapovali, jakým způsobem čínská diplomacie využívá účty na Twitteru a Facebooku k propagaci čínského světonázoru.

Čínské narativy do celého světa

Do roku 2017 čínské diplomatické sbory nevěnovaly západním sociálním sítím až takovou pozornost. Ale v následujících letech se to změnilo a za poslední dva roky se oficiální počet čínských diplomatických účtů na Twitteru zvýšil čtyřikrát.

Analýza také sledovala postupný nárůst počtu oficiálních, státem sponzorovaných čínských médií. Ty jsou mířené na globální i lokální publika, a produkují obsah nejen v angličtině, ale také dalších jazycích. Tato strategie byla schválena na Národní konferenci propagandy a ideologické práce v Pekingu v roce 2013, kde čínský prezident Si Ťin-Pching oznámil strategii: „vyhlásíme do světa ten správný čínský příběh“. Cílem je šířit do světa „čínský pohled na věc“ a „čínské narativy“.

Jedním z důležitých prvků se stalo diplomatické zastoupení těchto narativů na Twitteru. „Našli jsme oficiální zastoupení čínských ambasád na sociálních sítích ve 126 zemích,“ uvedli výzkumníci.

Čínští diplomaté s podporou anonymů

Aktivita na sociálních sítích by sama o sobě nebyla ničím zvláštní. Podrobná analýza (možná díky tomu, že výzkumníci dostávají od Twitteru pro akademické účely i neveřejná meta-data) ovšem ukázala, že Čína pravděpodobně používá k propagaci tweetů svých diplomatů nekalých praktik: armády robotů, kteří jejich obsah srdíčkují a retweetují.

„Tyto retweety pocházejí od malého množství velmi věrných a aktivních rozhlašovačů,“ všímají si autoři studie. Twitter se sice v srpnu 2020 zavázal, že státem sponzorované účty bude označovat informativním upozorněním, ale podle autorů výzkumu jimi bylo opatřeno jen 14 procent nalezených oficiálních účtů čínských diplomatů.

Twitter průběžně blokuje účty, u kterých odhalí robotickou aktivitu. Následující ilustrace ukazuje síťový diagram tisíců zakázaných uživatelů, které svými retweety podporovaly malé množství čínských diplomatických účtů.

V průběhu června 2020 až února 2021 oficiální čínské kanály vyprodukovaly 201 tisíc tweetů (778 denně), a tyto tweety získaly sedm milionů srdíček a 1,3 milionu retweetů. Největší množství retweetů přitom pochází od velmi malého množství uživatelů. Některé účty produkovaly i několik retweetů za sekundu.

Přestože jednotlivé retweety samy o sobě nemají velký dopad (retweety často pocházejí od málo významných účtů jen s jednotkami sledujících), slouží jako kouřová clona a dodávají diplomatickým tweetům punc popularity. Navíc mohou ovlivňovat algoritmické řazení a dostat tak čínské narativy na více obrazovek po celém světě.

Podle odborníků jde ze strany Číny o dlouhodobou strategii, která může být překvapivě účinná. „Jde o pomalou, dlouhodobou strategii, kterou lze přirovnat k pomalému pohybu kontinentů,“ říká Timothy Graham, který o sociálních sítích přednáší na Queensland University of Technology. „I malé posuny mohou mít za delší dobu ohromný dopad.“

Jedním ze způsobů, jak čínští diplomaté tento nástroj používají, je zasívání nejistoty nebo „uvádění mýtů o Číně na pravou míru“.

Oficiální obsah, který zpochybňuje čínské utlačování ujgurské menšiny, šířila státní čínská média. Čínští diplomaté pak články sdíleli ve svých hostitelských zemích. S podporou uživatelů jako gyagyagya10, kteří jejich příspěvky retweetovali a tím jim zvyšovali dosah.

Praktiky, které si Čína vyzkoušela u sebe, tak zřejmě exportuje do celého světa. „Je to přirozené. Čínská komunistická strana si to ozkoušela u sebe doma,“ říká Mareike Ohlbergová z German Marshall Fund. „Tak proč by to měnili ve směru do světa?“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované