Hlavní obsah

Číňané nedali na záchranu Smartwings ani korunu, vytýká jim spolumajitel

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Jiří Šimáně uvádí, že čeští akcionáři nalili do Smartwings další stamiliony korun, čínský nic.

Reklama

30. 4. 11:23

Letecký koncern Smartwings zvažuje novou žalobu na výrobce letadel Boeing kvůli náhradě za uzemněné stroje 737 MAX, říká mimo jiné spolumajitel aerolinek Jiří Šimáně. Mimosoudní jednání o zhruba dvě miliardy korun nic nepřineslo.

Článek

V již publikované první části rozhovoru se šéfem leteckého koncernu Smartwings Jiřím Šimáněm Seznam Zprávy probíraly otázky ohledně budoucnosti Českých aerolinií, které jsou v úpadku. Tématem druhé části je hlavně budoucnost mateřské společnosti Smartwings.

Spolumajitel Šimáně se kromě jiného pozastavuje nad přístupem čínské státní společnosti CITIC, která drží téměř polovinu akcií mateřské firmy. Uvádí, že na záchranu skupiny, která čelí následkům pandemie covidu-19, dosud neposkytla ani korunu. Na rozdíl od jeho firmy Unimex a firmy generálního ředitele Romana Vika, které do aerolinek „nalily“ další stamiliony.

„Z bezpečné vzdálenosti přihlíželi boji Smartwings o přežití a my měli intenzivní pocit, že je jim úplně jedno, jak to dopadne. O stav společnosti se nezajímali,“ prohlásil na adresu Číňanů Šimáně.

Seznam Zprávy k těmto kritickým slovům žádaly i vyjádření Jaroslava Tvrdíka, který v Česku skupinu CITIC reprezentuje. Na dotaz vůbec nereagoval.

V první části našeho rozhovoru jste si stěžoval, že česká vláda firmě ČSA dosud nijak nepomohla. Mateřská společnost Smartwings ale jistou formu podpory od státu získala. A to částečnou garanci na dvoumiliardový úvěr od komerčních bank v rámci programu COVID Plus. To není pomoc?

Není to taková pomoc, která by se svým obsahem a účinností rovnala těm, které byly poskytnuty v jiných evropských státech, ale je férové říci, že bez této pomoci bychom se jen velmi obtížně obešli. A uvítali jsme ji i v té formě, jak byla schválena. Jen bych ale podotkl, že jsme z této půjčky museli obratem 200 milionů poslat státu zpátky.

Co definitivně rozhodne o úspěchu, nebo krachu Smartwings?

Z našeho pohledu je to jednoznačně vakcinace, jak rychle bude v Česku postupovat. Bohužel to tempo je zatím pomalé. A bude samozřejmě záležet i na tom, jak moc se dotkne současná situace peněženek našich cestujících. Nicméně touha veřejnosti cestovat do zahraničí je podle všech signálů a průzkumů velmi vysoká. Ale nebude to jen Česká republika, která rozhodne o tom, zda Češi skutečně někam poletí. Bude záležet také na tom, jak se situace vyvine v dalších státech, jaká pravidla pro pobyt v nich budou v době plánovaného odletu platit.

Kromě peněz od bank měli firmě Smartwings pomoci i její akcionáři, kam vedle vaší skupiny Unimex patří ještě firma generálního ředitele Romana Vika a v neposlední řadě čínská státní skupina CITIC. Jak kdo z těchto tří vlastníků nakonec pomohl?

Naše skupina Unimex pomohla částkou ve výši přes 900 milionů korun. Původní půjčku z roku 2019 ve výši 600 milionů jsme navýšili o další stovky milionů. Firma EH Group pana Vika přispěla v částce necelých sto milionů korun. Čínští akcionáři přispěli nulou.

Akcionáři Smartwings

Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal ze skupiny Unimex (přes firmy Unimex Group a UG Jet 2): 25,04 % akcií

Generální ředitel Smartwings Roman Vik (přes firmu EH Group): 25,04 % akcií

Čínská státní skupina CITIC (přes hongkongskou firmu Rainbow Wisdom Investments): 49,92 % akcií

Takže akcionář, který drží téměř polovinu akcií, neposkytl žádnou pomoc?

Ne, nedali ani korunu. Z bezpečné vzdálenosti přihlíželi boji Smartwings o přežití a my měli intenzivní pocit, že je jim úplně jedno, jak to dopadne. O stav společnosti se nezajímali, jejich případné otázky směřovaly pouze k tomu, aby si vybudovali nějakou argumentační základnu pro to, aby se na záchraně společnosti nemuseli finančně podílet.

Skupina CITIC, kterou v Česku zastupuje Jaroslav Tvrdík, vámi kritizovanou pasivitu vysvětluje obvykle tím, že nemají své lidi ve statutárních orgánech a také prý nedostávají potřebné informace.

To jsou oblíbená, ale současně také zcela nepravdivá tvrzení. Osoby v orgánech nemají proto, protože o jejich nominaci nikdy nepožádali. Poslední, kdo tam CITIC zastupoval, byla paní Xia Ren (bývalá předsedkyně dozorčí rady, pozn. red.), která odešla někdy v květnu 2019. Od té doby o zvolení žádného svého zástupce nepožádali, přestože na to mají podle akcionářské dohody právo. A nedostatek informací? To zásadně odmítáme. Je to absolutní nesmysl. Mají více informací, než by jim v jejich pozici příslušelo, je to vše snadno doložitelné.

Nemůžeme být v tomto akcionářském sporu soudci, ale nelze se nezeptat, jak dlouho může ještě takový svazek fungovat?

Upřímně řečeno nevím, jak dlouho to může ještě trvat. Teď budu mluvit za sebe. Kdyby mně na všech těch lidech, pro které je práce v letecké společnosti splněný sen, nezáleželo, tak už jsem dávno skončil.

Ještě byste se někdy s nějakou čínskou společností po této zkušenosti spojil?

Nikdy neříkej nikdy, nechci vynášet kategorické soudy. My jsme před lety udělali obchod nikoliv s čínskou státní společností CITIC, ale se skupinou CEFC, tehdy v první padesátce nejbohatších soukromých společností na světě. Nikdo nemohl tušit, že CEFC zkolabuje a akcie převezme CITIC. My jsme je prostě zdědili a oni zřejmě dostali do vínku něco, o co buď nemají zájem, nebo si s tím nevědí rady. V každém případě u nich postrádáme respekt třeba k téměř stoleté historii ČSA, která pro Čechy stále hodně znamená.

Loni se přetřásala možnost, že CITIC svůj podíl odprodá. Stále se o tom jedná?

To je další taková mantra, kterou CITIC novinářům rád opakuje: „My jsme jim ten podíl nabízeli, ale oni ho nekoupili.“ Ano, vy můžete říct, že jste nabídli někomu akcie a že ten druhý je nekoupil, ale současně je třeba říci i to B, a to, zda ta nabídka odpovídá realitě. Když nesmysl vydělíte nebo vynásobíte deseti, pořád je to nesmysl.

Stále se bavíme o tom, kde sehnat další peníze na záchranu. Vy byste je měli dostat i od amerického Boeingu za dlouhodobé uzemnění strojů 737 MAX. Ve hře je odškodnění ve výši asi 100 milionů dolarů. Když jsme spolu mluvili na konci ledna, tehdy jste věřil v mimosoudní narovnání sporu. Jak to vypadá teď?

Tak takhle věc se moc neposunula. Přitom my v tom opravdu máme minimálně 2,2 miliardy korun prokázaných vícenákladů. Pokud se s Boeingem nedohodneme během května, tak nám nezbyde nic jiného, než je znovu zažalovat. Případ byl před několika týdny předán do jurisdikce státu Washington.

Takže už ne mimosoudní narovnání?

My jsme si dali takovou pauzu, protože jsme se soustředili hlavně na restrukturalizaci firmy a další věci s tím spojené, i Boeing zřejmě vyčkával, jak to s námi dopadne. Teď je situace jiná, tak věříme, že dojde k nějakému posunu v jednání a že se před podáním žaloby dohodneme na nějakém řešení, pro obě dvě strany přijatelném. A pokud ne, rozhodnutí bude na soudu.

Případný úspěch by asi byl vítanou injekcí.

Samozřejmě. Kdybychom to vyřešili, tak jsme v podstatě bez dluhů. Což by bylo až neuvěřitelné vzhledem k tomu, čím vším si firma v posledních měsících prošla. Teď nemyslím jenom covid, ale právě i dvouleté uzemnění „Maxů“. To, že ještě žije, zřetelně vypovídá i o tom, v jaké kondici byla před pandemií.

Pokud to nakonec přežijete, nepotvrdíte tím ale názor lidí, kteří od začátku tvrdili, že žádná státní pomoc pro firmy jako je Smartwings není nutná? Zvládli jste to i bez ní.

To, že ještě žijeme, je hlavně výsledkem absolutně mimořádného úsilí celého našeho týmu, skvělých poradců z EY a Dentons, vstřícného přístupu našich lessorů (pronajímatelů letadel, pozn. red.) a v neposlední řadě také důležité podpory konsorcia bank KB, ČS, ČSOB vedeného UniCredit.

Také bych mohl zmínit, že si v rámci boje o záchranu společnosti někteří členové vedení včetně generálního ředitele pana Vika už přes rok nevyplácí žádný plat nebo jej mají jen poloviční. A třeba já osobně jsem nikdy žádný plat ani odměny či bonusy za 22 let aktivního působení neobdržel a ani o ně nežádal. Takže tady spíše hledejte příčiny, proč stále žijeme.

Když není práce v Evropě, obvykle vaše letadla a posádky půjčujete jinam. Hledáte i letos pro vaše lidi náhradní zdroj příjmů mimo Evropu?

Samozřejmě, nemůžeme jen pasivně čekat, jak se situace v Evropě vyvine. Teď jsme měli začít létat v Indii, tam jsme už získali kontrakt, ale bohužel se tam zase prudce rozjel covid a den před tím, než jsme měli začít létat, jsme skončili. Máme ale podepsaný kontrakt v Izraeli, kde bychom měli létat se sedmi letadly.

Indii jsme v našem „cashflow“ plánu naštěstí neměli, jinak by to byl další citelný zásah do rozpočtu bez toho, abychom mohli cokoli ovlivnit. Nejsme pány tohoto světa ani nemáme nadpřirozenou moc, a proto musíme jen doufat, že se bude situace s covidem lepšit a že letní sezonu, která je pro nás velmi důležitá, zvládneme dobře.

Jaké to léto bude?

Chceme nabízet lety do 78 destinací, a to nejen z České republiky, ale i z Kanárských ostrovů, Francie, Maďarska, Polska a Slovenska.

V tuto chvíli to tedy vidíte nadějně?

Naděje umírá poslední. Vše opravdu záleží na vakcinaci. Pokud bude masivní, alespoň těch 100 tisíc lidí denně, jak česká vláda už dlouho slibuje, tak by to snad mělo být v pořádku. To je pro nás naprosto rozhodující faktor už jenom z toho důvodu, že všechno směřuje k tomu, že bude zaveden covidový pas a očkování spolu s PCR testy bude tou hlavní vstupenkou na palubu. Lidé nepochybně cestovat chtějí. Chtějí vypadnout, protože už toho všeho kolem covidu mají plné zuby.

Podzimu se nebojíte, že se pandemie znovu rozjede?

V té době by už vakcinace měla být v pokročilé fázi, takže další prudký výkyv směrem k dalšímu lockdownu bych neočekával. Horší to snad být už nemůže.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené