Článek
Koronavirová krize ještě více prohloubila už existující sociální a ekonomické rozdíly ve společnosti, domnívá se OECD. Rozdíly mezi těmi, co jsou vysoce kvalifikovaní a mají vysoké příjmy a těmi, kteří je nemají. Mezi generacemi, mezi muži a ženami, mezi těmi, kteří mají dobrá zaměstnání a těmi, kteří mají nejistou nebo vůbec žádnou práci.
Organizace sídlící v Paříži vydala ve středu zprávu, ve které varuje před rizikem rychlého nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti. Podle ní nelze očekávat, že by se zaměstnanost v zemích sdružených pod OECD dostala na předpandemickou úroveň dříve než po roce 2023. Hospodářské oživení, ke kterému právě v členských zemích díky probíhající vakcinaci obyvatelstva dochází, se do počtu nových pracovních míst plně promítne až časem.
Pandemie vedla v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ke zvýšení počtu nezaměstnaných v roce 2020 o více než 8 milionů. Dalším výsledkem dlouhotrvající mimořádné situace je skupina až 14 milionů lidí, kteří aktivně nehledají práci.
Počet těch, kteří jsou nezaměstnaní alespoň půl roku, vzrostl ke konci roku 2020 o 60 procent, oproti době před pandemií. V první čtvrtině roku 2021 se tato čísla ještě zvýšila.
Koronavirová krize přitom zasáhla zejména již zranitelné skupiny - mladé lidi a jednotlivce s nízkými příjmy. V roce 2020 se počet hodin odpracovaných na málo placených pracovních místech snížil ve vyspělých ekonomikách o více než 28 procent. U vysoce placených povolání byl přitom tento pokles pouze desetiprocentní. Počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se nevyučují se podle zprávy OECD zvýšil na skoro 3 miliony a zvrátil tak trend minulého desetiletí.
Do budoucna dává report členským vládám dvě zásadní rady: školte pracovníky na místa v ekologickém a digitálním průmyslu a nasměrujte podporu do odvětví, která jsou stále silně zasažena sociální izolací a jinde ji omezte.
Generální tajemník OECD Mathias Cormann upozorňuje na důležitost správného načasování pro stažení fiskální podpory. „Příliš brzký termín by mohl ohrozit oživování ekonomiky. Na druhou stranu, příliš dlouhé udržování plošné podpory by mohlo ohrozit sílu a kvalitu dlouhodobějšího oživení tím, že by zpomalilo nezbytné přerozdělování kapitálu a pracovní síly v rámci ekonomiky,“ uvádí Cormann.
Programy pro zachování pracovních míst podpořily v době vrcholící koronavirové krize až 60 milionů pozic napříč zeměmi spadajícími pod Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Jednalo se o pomoc desetkrát větší než během globální finanční krize.
