Hlavní obsah

Dcera Britky vězněné v Íránu se vrátila domů. Nastoupí do první třídy, návrat její matky je ale v nedohlednu

Foto: ČTK

Vězněná Britka s íránským pasem Nazanin Zaghariová-Ratcliffeová.

Reklama

Většinu svého života strávila v cizí zemi. Teď se vrátila zpět domů a nastoupila do první třídy. Dcera vězněné Britky s íránským občanstvím Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové přiletěla zpět do Velké Británie. V Íránu žila od svých dvou let. Od momentu, kdy její matku zatkly íránské úřady a ona žila v Teheránu u svých prarodičů.

Článek

„Gabriela se nám vrátila pozdě v noci, trochu nejistá, když viděla ty, které si pamatovala pouze z telefonu,” řekl její otec Richard Ratcliffe britským médiím. „Teď vedle mě klidně spí. A já ji jen sleduji,” dodal. Poděkoval také britské ambasádě v Íránu a tamnímu ministerstvu zahraničí. „Byla to dlouhá cesta, dostat ji domů. Plná překážek až do samotného konce.”

Členka britského parlamentu Tulip Siddiqová o tomto kroku řekla, že jde o rozhodnutí, které by neměla podstoupit žádná rodina. „Těší mě vidět shledání Gabrielly s otcem po 1300 dnech v Íránu. Ale láme mi srdce, že ji oddělili od její matky,” uvedla Siddiqová. Podle britské poslankyně jde jen o další připomínku toho, jak vládní vyjednávání o propuštění Zaghariové-Ratcliffeové zklamala.

Otevřený dopis, který láme srdce

Právě tato věc podle Richarda Ratcliffea stále zůstává nevyřešená – otázka, jak dostat svou manželku a matku Gabrielly domů. „Samozřejmě, naše práce není u konce, dokud nebude Nazanin doma. Bylo to těžké se rozloučit – pro Nazanin i její rodinu. Ale můžeme doufat, že toto přivítání je předzvěstí pro jedno další,” řekl po příletu Gabrielly do Británie.

O návratu dcery informovala vězněná žena v otevřeném dopise, napsala britská BBC. Tamní ministr zahraničí Dominic Raab řekl, že mu vzkaz zlomil srdce. A že držení Zaghariové-Ratcliffeové je neakceptovatelné a neobhajitelné. Ratcliffe v době zveřejnění vzkazu vyjádřil naději, že by se s dcerou mohla vrátit i její matka – stejně učinila i sama Zaghariová-Ratcliffeová.

„Nebudu mít žádnou naději nebo motivaci, když moje dítě odejde. Pro moji bolest neexistuje měřítko,” napsala v otevřeném dopise, který adresovala „matkám Íránu”. Návratem dcery do Velké Británie se Zaghariová-Ratcliffeová vzdala týdenních setkání ve věznici. „Ty krátké momenty byly možná těmi nejkratšími objetími, ale nepochybně šlo o nejkrásnější a nejvíc povznášející objetí na celém světě,” uvedla.

Nadějná očekávání návratu se nenaplnila. Zaghariová-Ratcliffeová zůstává stále v obávaném teheránském vězení.

Cesta za rodinou do Íránu

Britku s íránským občanstvím zatkly tamní úřady krátce po příletu v dubnu 2016. V Británii pracovala v charitativní sekci nadace Thomson Reuters a do Íránu jela podle vlastních slov za rodinou. Té chtěla představit svou malou dcerku.

Podle íránských úřadů se ale podílela na spiknutí, jehož cílem bylo svržení tamního režimu. A právě kvůli tomu si teď odpykává pětiletý trest. Zaghariová-Ratcliffeová stále trvá na tom, že je nevinná. Její návštěva podle ní skutečně neměla jiný důvod, než vidět rodiče a oslavit íránský nový rok. To potvrdili i její zaměstnavatelé.

První měsíce ve vazbě byly pro zadrženou Britku extrémně těžké. Její manžel popsal, že ji úřady podrobily intenzivnímu výslechu a držely ji v samovazbě. Po necelém roce soudního řízení padl v dubnu 2017 konečný verdikt, který potvrdil rozsudek z roku 2016, podle kterého měla Zaghariová-Ratcliffeová strávit pět let za mřížemi.

Loni ji úřady na tři dny propustily, aby mohla strávit krátký čas se svou dcerou. A letos Zaghariová-Ratcliffeová držela dvě protestní hladovky. Jednu třídenní v lednu kvůli nedostatku lékařské pomoci, druhou v červnu. Ta trvala patnáct dní a žena se snažila dovolat bezpodmínečného propuštění. Její manžel popsal podmínky, v jakých žena v tuto chvíli žije. Úřady jí nepovolily navštívit doktora kvůli četným zdravotním problémům, například kvůli bulkám na hrudníku. Nedostalo se jí pomoci ani od externího psychiatra.

Jak se zapojili politici?

Z případu zatčení charitativní pracovnice se stala kauza na úrovni nejvyšší politiky. O propuštění Zaghariové-Ratcliffeové usilovala už od počátku bývalá britská premiérka Theresa Mayová, tehdy ještě jako ministr zahraničí i Boris Johnson a jeho nástupce Jeremy Hunt.

Na Johnsona se před dvěma lety kvůli zapojení do případu snesla kritika – uvedl totiž, že žena jela do Íránu trénovat novináře. Později se za své prohlášení omluvil a vzal ho zpět. Navíc uvedl, že „nepochybuje o tom, že byla na dovolené”. A volal Teheránu, aby svá vyjádření objasnil.

Nicméně Hunt dal v březnu vězněné diplomatickou imunitu, která z kauzy oficiálně udělala právní spor mezi dvěma zúčastněnými státy. Velkou Británií a Íránem. Bývalý ministr zahraničí ale řekl, že nejde o kouzelnou hůlku, která by případ vyřešila, jako spíš o důležitý diplomatický krok. A Johnson, nyní už jako premiér, při setkání se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním volal po okamžitém propuštění.

Finální rozsudek soud vynesl den poté, co Británie jmenovala poprvé po pěti letech nového britského velvyslance v Íránu. Richard Ratcliffe nadnesl, že se jeho manželka mohla stát nástrojem Teheránu pro vyjednávání s Londýnem.

Reklama

Související témata:

Doporučované