Článek
Organizace Post Bellum a projekt Paměť národa ocenily osobnosti, které nerezignovaly na své svědomí a za své postoje riskovaly svobodu, zdraví nebo život. Cenu i letos v Národním divadle získala pětice osobností.
Evangelický farář Miloš Rejchrt patřil mezi první signatáře Charty 77. Komunistický režim mu zakázal vykonávat duchovenskou činnost a opakovaně ho vyslýchal a zadržoval.
Vlasta Černá pomáhala po únoru 1948 pronásledovanému knězi Felixovi Maria Davídkovi, kterého ukrývala a pomáhala mu unikat před Státní bezpečností. Když se pak společně pokusili uprchnout do Rakouska, padli do připravené léčky. Ve vazbě skončila v pouhých 17 letech.
Slovák Daniel Lehotský musel za druhé světové války narukovat do slovenské armády a bojovat na východní frontě. Když dostal rozkaz zastřelit sovětského zajatce, odmítl, přestože mu velitel vyhrožoval smrtí.
Miroslav Lehký se stal tváří slovenského disentu. Je signatářem Charty 77, v Bratislavě v 80. letech spoluorganizoval podzemní univerzitu. Po pádu komunistického režimu zasvětil svůj život dokumentování a připomínání zločinů totalitních režimů.
Ukrajinský novinář Stanislav Asejev strávil dva a půl roku ve vězení samozvané Doněcké lidové republiky, kde byl brutálně mučen. Po propuštění se stal jedním z nejvýznamnějších svědků ruských zločinů na Ukrajině.
„Před lidmi, kteří nasadili své životy za svobodu v dobách totalitních režimů nebo i dnes na Ukrajině, cítím obrovský obdiv, respekt a také ostych. Jejich obdivuhodné činy v nás vyvolávají otázku, jestli i my bychom obstáli,“ řekl Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa.
Ceny Paměti národa uděluje organizace Post Bellum od roku 2010 obyvatelům Česka, Slovenska a Ukrajiny. Laureáty vybírají dokumentaristé, kteří v Post Bellum natáčejí a zpracovávají pamětnické příběhy, výběr mohou ovlivnit také podporovatelé z Klubu přátel a Kolegia Paměti národa.
Mezi držiteli ceny jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaustu i představitelé disentu a undergroundu.













