Bojíme se odvety dozorců, říká otec vězněného Čecha ve Venezuele

Pětatřicetiletý Čech Jan Darmovzal je již rok a čtyři měsíce vězněm režimu čerstvě padlého venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Toho armáda Spojených států v posledních hodinách zadržela a letecky transportovala ze země. Americké úřady Madura i s jeho chotí obvinily z narkoterorismu a držení zbraní, které chtěl padlý vůdce údajně použít proti USA.

Darmovzala venezuelský režim zajal v roce 2024 s tím, že Čech spolu s dalšími zajatci plánoval útok na prezidentský palác Miraflores a měl se podílet na konspiraci vedené CIA. Jako důkaz posloužila komunikace ve skupině „Komando AZ“. Darmovzal byl totiž členem aktivních záloh.

„Ti vězni jsou fakticky rukojmí. To, že by se skutečně snažili o nějaký převrat, si snad nemyslí ani největší naivka, který venezuelský režim podporuje,“ říká k Darmovzalovu věznění Seznam Zprávám exministr školství a financí či bývalý viceguvernér Evropské investiční banky Ivan Pilip, jenž se s nadací CASLA Darmovzalovu případu věnuje.

Pilip nyní čeká, zdali americký zásah skončí Madurovým zatčením, či jestli USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa budou chtít svrhnouT celý režim. „Je otázkou, nakolik je pro Trumpa nutné změnit celý tento režim a nakolik mu jde o to ukázat alespoň ‚něco‘. Protože kdyby nedošlo alespoň k zatčení Madura, mohlo by to vypadat jako velká blamáž. Může se to teď tvářit jako velký úder režimu. Ale opravdu zatím není jasné, jestli Američané půjdou do toho, aby se režim zhroutil,“ komentuje situaci Pilip.

Situaci nepřetržitě sledují i Darmovzalovi rodiče. „Zprávy o situaci ve Venezuele sledujeme s manželkou od rána s napětím, ale i obavami. Bojíme se, protože nedávno jsme na jednom lidskoprávním serveru četli, že strážní z věznice, kde je Jan držen, se nechali slyšet, že pokud Američani na zemi zaútočí, půjdou jako odveta první na řadu vězni,“ řekl redakci Oldřich Darmovzal.

Ten narážel na vyjádření opoziční venezuelské političky Maríi Coriny Machado, jež loni obdržela Nobelovu cenu míru. Na sociální síti X vydala 24. prosince prohlášení, v němž upozorňuje na riziko represí vězňů Madurova režimu.

„V posledních hodinách jsem obdržela informace o přímých a systematických hrozbách mimosoudních poprav proti politickým vězňům drženým ve věznici El Rodeo ve Venezuele. Jedná se o přímé a opakované akty zastrašování namířené proti zcela bezbranným osobám, zbaveným svobody a ve státní vazbě,“ uvedla politička.

Právě ve věznici El Rodeo u Caracasu by měl být stále vězněn i Darmovzal. „Naše ministerstvo zahraničí nás zatím nekontaktovalo. Asi také nemá žádné čerstvé informace,“ doplnil Oldřich Darmovzal. Se synem mluvil během uplynulých šestnácti měsíců dvakrát - pět minut po telefonu.

Podle Pilipa se před americkým zásahem objevovaly hlasy, které mluvily o „odvetě“ na rukojmích v případě vpádu USA. Nicméně je podle něj i dalších opozičních politiků spíše pravděpodobné, že by dozorci do podobných akcí nešli, aby na ně poté nebylo nahlíženo jako na ty, kteří se k vězňům „chovali špatně“.

Jak říká Pilip, na situaci je nicméně třeba se dívat i s nadějí toho, že režim skutečně padne. „Ale jak jsem říkal na začátku, není to zatím zcela jednoznačné. Ne třeba jako v případě americké intervence v roce 1989 v Panamě, kde si tehdejší administrativa prezidenta Bushe dávala za cíl změnu režimu. Tady o tom zatím Američané tak zásadně nemluví, opakují se slova jako drogy, migrace, případně ropa,“ říká exministr.

„To, že je ten režim zcela nedemokratický a zločinný vůči svým občanům i cizím, to zaznívá úplně okrajově, takže skutečně není jasné, jestli USA mají jako zásadní cíl i celkovou změnu režimu. Dávalo by to smysl, ale ještě se to nedá brát jako jistota, že to k tomu povede, byť ta šance je samozřejmě po těch úderech velká,“ uzavřel expert.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si s Darmovzalovou rodinou volal včera po vydání textu.