Článek
Ministři Babišovy vlády podali sice (až na nového ministra Červeného) už kompletně přiznání o majetku, avšak záhy se ukázalo, že u několika z nich je to velmi pochybné.
Jako příklad může sloužit ministryně financí Alena Schillerová nebo ještě lépe ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, oba z hnutí ANO.
První jmenovaná několik let v přiznání podle zákona o střetu zájmů neuváděla, že vlastní dům v Brně. U Juchelky se pak ukázalo, že při přiznávání majetku buď blufuje, anebo dodržování zákona nebere moc vážně.
Když Seznam Zprávy majetková přiznání ministrů prošly, porovnáním s katastrem nemovitostí se ukázalo, že ministryně financí více než čtyři roky v rozporu se zákonem odevzdávala přiznání neúplné. Konkrétně nepřiznala, že je majitelkou rodinného domu v Brně.
Tuto nemovitost si pořídili s manželem ještě před vstupem do politiky a že dům vlastní, oznámila Schillerová v přiznání veřejnosti naposledy v roce 2018 jako ministryně financí v první Babišově vládě. Ve třech dalších - v roce 2021 a ve dvou z roku 2025 - to jako poslankyně a opětovně členka vlády neuvedla.
Chybné přesvědčení
Když se na to Seznam Zprávy Aleny Schillerové zeptaly, nejprve reportéra upozornila, že dům v Brně nechtěla zatajit. „Nemovitost, ve které bydlím, jsem řádně uvedla ve vstupním oznámení do registru při nástupu do funkce náměstkyně a poté i ministryně,“ uvedla.
Dvě majetková přiznání Aleny Schillerové. Nejprve v něm rodinný dům nepřiznala. Poté, co ji Seznam Zprávy na chybu upozornily, oznámení o majetku upravila.
Pak se však už ukázalo, že jedna z klíčových členek kabinetu nejspíš ani po mnoha letech v politice neumí majetkové přiznání správně vyplnit. „V dalších letech jsem vycházela z chybného přesvědčení, že v nových oznámeních je namístě hlásit již pouze nové skutečnosti a změny, ke kterým v těchto letech došlo,“ přiznala ministryně financí.
„Pochybení samozřejmě neprodleně napravím,“ slíbila zároveň a skutečně obratem uvedla věc do pořádku. V databázi majetkových přiznání mohly Seznam Zprávy takřka v přímém přenosu sledovat, jak Alena Schillerová odevzdala znovu tři přiznání, v nichž už spolumajitelkou brněnského rodinného domu je.
Čtyři nebo osm, čili dva
Zatímco v případě Aleny Schillerové lze věřit chybě z neznalosti, případ s majetkovým přiznáním dalšího důležitého ministra nové vlády, Aleše Juchelky, už budí úvahy, co za jeho flagrantní neupřímností v majetkovém přiznání je.
Poté, co se po loňských volbách stal poslancem, totiž do databáze zapsal, že vlastní čtyři byty. Když se však za několik týdnů stal ministrem, uvedl jako člen vlády v majetku bytů osm.
Takový rychlý růst nemovitostního portfolia Seznam Zprávy zaujal. A ještě více pak to, že překvapil i samotného majitele - tedy ministra Juchelku.
„Opravdu je tam uvedeno osm bytů?“ ptal se překvapeně Juchelka reportéra, který ho na informaci z jeho ministerského majetkového přiznání upozornil.
A podobně jako v případě Aleny Schillerové přišlo vysvětlení, jemuž se zprvu nechtělo věřit. „Za mě to vyplňoval asistent, takže jsem o tom nevěděl,“ vylíčil Juchelka, jak vážně zákon o střetu zájmů bere. „Opravím to,“ dodal.
Ale příběh tím neskončil. Seznam Zprávy totiž pohledem do katastru nemovitostí zjistil, že Aleš Juchelka vlastní oficiálně byty pouze dva. „Máme s manželkou historicky pouze dva byty,“ řekl nakonec i on sám.
Majetkové přiznání Aleše Juchelky, v němž uvedl, že vlastní osm bytů.
Podle experta na otevřenost státní správy Oldřicha Kužílka však jeho pochybení stejně jako u Aleny Schillerové nelze jen tak přejít. „Prohlášení o majetku kvůli ochraně před střetem zájmů není vedlejší, formální hra mimo hlavní činnost ministra. Naopak je to důležitý kus jeho hlavní činnosti, protože jde o samotnou její legitimitu,“ uvedl Kužílek.
„Ani při ústavním slibu, ani před voliče si nemůže místo ministra stoupnout jeho asistent nebo sekretářka. Jistě mu připraví podklady, ale člen vlády pak musí osobně ukázat, že lidmi ani povinnostmi nepohrdá,“ doplnil.
Stačí, že to podají. Nejsou lidi
Zákon o střetu zájmů, podle něhož se majetková přiznání podávají, je jednou z klíčových norem umožňujících veřejnou kontrolu politiků.
Zda však poslanci či ministři uvedou korektní údaje, kromě novinářů zřejmě nikdo neprověřuje. Ministerstvo spravedlnosti, které spravuje databázi přiznání, přiznalo, že hlídá pouze to, zda politik přiznání odevzdá. Na obsah se už podívá jenom teoreticky - nejsou prý lidi.
Přiznání Filipa Turka:
„Ministerstvo spravedlnosti plošně kontroluje pouze to, zda majetkové přiznání bylo podáno, případně zda bylo podáno v zákonné lhůtě a za celé oznamovací období,“ uvedla Markéta Poslušná z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.
„Obsahová kontrola je s ohledem na personální kapacity odboru prováděna pouze v případech, kdy je Ministerstvo spravedlnosti upozorněno na nějakou chybu v majetkovém přiznání konkrétního veřejného funkcionáře,“ doplnila.
Podle už citovaného Oldřicha Kužílka by však mělo ministerstvo alespoň u těch nejvýše postavených politiků prověřit, zda informace v jejich přiznáních pravdivé jsou. „Nejhorší by bylo ponechat dojem, že údaje nikoho nezajímají a končí ve skartovačce,“ uvedl Kužílek.
Přehledně: Majetek ministrů Babišovy vlády
Přestupek, pokuta
Za odevzdání nepřesného nebo neúplného přiznání je tak politik podezřelý z přestupku a může dostat pokutu.
„Platí, že pokud veřejný funkcionář neuvede určitou skutečnost do svého majetkového přiznání, hrozí mu postih za přestupek, a to ve výši až padesáti tisíc korun,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Vstupní přiznání o majetku
V přiznání musí každý politik nebo vysoce postavený úředník uvést, co v době nástupu do funkce vlastní. Jestli má nějaké nemovitosti, automobil, zda vlastní akcie nebo má dluhy - splácí například hypotéku nebo úvěr. Pokud v něm neuvedou informace přesně nebo je neuvedou vůbec, tak za to hrozí pokuta. Ta může být od jednoho do padesáti tisíc korun.
O tom, zda byl spáchán přestupek, nerozhoduje podle Řepky Ministerstvo spravedlnosti, ale příslušný přestupkový orgán. „V případě poslance je také možné, aby byl na základě své žádosti podroben disciplinárnímu řízení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,“ doplnil mluvčí.
Babiš a Macinka
Alena Schillerová a Aleš Juchelka nejsou z týmu Andreje Babiše jediní, jejichž majetkovým přiznáním stojí za to věnovat pozornost. Ať už kvůli zjevným nesrovnalostem v informacích, které o sobě ministři podávají, anebo kvůli tomu, že kontrola uvedeného má své limity.
Seznam Zprávy už třeba v minulých týdnech psaly o přiznáních - poslaneckém a ministerském - Petra Macinky z Motoristů sobě. Ten v přiznání, které odevzdal na podzim jako nově zvolený poslanec Sněmovny, neuvedl vlastnictví dvaceti procent společnosti GMR GAZ UA LLC, jejíž sídlo je v Kyjevě.
K podílu ve firmě se přihlásil až v přiznání, které podal už jako ministr zahraničí Babišovy vlády. Rozpor vysvětloval tvrzením, že si v případě poslaneckého přiznání myslel, že kyjevská firma byla už zlikvidována. „Před zhruba dvěma roky jsem podepisoval dokumenty, podle nichž měla být firma zlikvidována. Jenže kvůli válce je ten proces mnohem delší,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Majetkové přiznání premiéra Andreje Babiše pak dokládá limity veřejné kontroly.
Babiš uvádí rozsáhlý majetek, včetně Mercedesu za 12 milionů, akcií a více než 20 milionů na účtu. Přiznal však také nově vlastnictví šesti nemovitostí, tří budov a dalších pozemků za téměř čtyři stovky milionů.
V českém katastru nemovitostí je však nenajdete a sám premiér přes opakované dotazy nechce Seznam Zprávám říct, kde si tyto nemovitosti pořídil. Když se ho redakce zeptala, zda se k nákupu jedné z nemovitostí - za 389 milionů korun - může vyjádřit blíže, odpověděl jedním slovem: „Nemohl.“
