Článek
Bývalý protimafiánský detektiv Jiří Komárek, který od března vede samostatné bezpečnostní oddělení ministerstva dopravy, dosud nemá bezpečnostní prověrku na stupeň Tajné, kterou resort vedený Ivanem Bednárikem (ve vládě za SPD) pro tuto funkci požadoval.
Jak sám v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal, zatím má jen oprávnění pro nejnižší stupeň Vyhrazené. Fakticky nejde o prověrku, ale o základní ověření věku, svéprávnosti a bezúhonnosti, které zajišťuje zaměstnavatel (viz rozdíly v infoboxu Stupně utajení).
„Nemám ji, já ji nepotřebuji,“ prohlásil Komárek ohledně prověrky, o jejíž vydání před nástupem do funkce zažádal Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Ani po půl roce ji ale nemá. Připouští, že mu absence osvědčení „určité omezení“ v práci přináší, ale prý jen minimální. Část agendy, která podléhá vyššímu stupni utajení, podle jeho slov vykonává jeho zástupce, jenž prověrkou disponuje.
Aby bezpečnostní ředitel neměl prověrku od NBÚ, je neobvyklé. Zvlášť pokud jde o resort, jehož ministr se pravidelně účastní jednání Bezpečnostní rady státu.
Z ankety Seznam Zpráv vyplynulo, že na všech dalších takových resortech úředníci ve stejných funkcích požadavky splňují (viz box Bezpečnostní ředitelé na ministerstvech). Nároky jsou navíc ještě o stupeň vyšší než na dopravě – všude jinde je vyžadována prověrka na nejvyšší stupeň Přísně tajné. Někteří šéfové mají i certifikáty pro práci s utajovanými informacemi NATO.
Z oslovených úřadů informace ohledně bezpečnostního ředitele redakci neposkytlo pouze ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (ANO).
Řešil i šéfa Českých drah
Při prověrce na stupeň Tajné stát neprověřuje jen to, co má člověk v životopise. Zajímá ho i jeho soukromí – peníze, vztahy, kontakty, minulost nebo vazby na cizí mocnosti, zkrátka všechno, co by z něj mohlo udělat člověka vydíratelného či jinak představujícího bezpečnostní riziko.
Nicméně ani vedení ministerstva dopravy absenci prověrky u Jiřího Komárka jako problém nevidí. A to ani v kontextu nedávného případu Michala Krapince, dnes už bývalého šéfa Českých drah. Ten letos svou bezpečnostní prověrku vrátil, jak jako první popsaly Seznam Zprávy, přičemž ministr Bednárik situaci označil za nestandardní a požádal dozorčí radu státní firmy, aby problém řešila. Krapinec poté z funkce dobrovolně odstoupil.
Krapincovou kauzou se podle zdrojů Seznam Zpráv na ministerstvu zabýval právě Jiří Komárek, ač je sám bez prověrky.
Komárkovo oddělení má na starosti ochranu utajovaných informací, krizové řízení a bezpečnostní agendu resortu, včetně úkolů spojených s obranou státu a též fungováním zmíněné Bezpečnostní rady státu a jejích pracovních orgánů.
„Můžeme vás ujistit, že ministerstvo dopravy postupuje v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se zákonem. Po dobu probíhajícího řízení je přístup k utajovaným informacím jednotlivých stupňů zajištěn prostřednictvím zaměstnanců, kteří disponují odpovídajícím platným oprávněním,“ uvedl ke Komárkovu případu mluvčí resortu Filip Medelský.
„Pokud by příslušná osoba požadovanou bezpečnostní způsobilost nezískala nebo ji následně pozbyla, ministerstvo dopravy by tuto skutečnost řešilo v souladu s podmínkami stanovenými pro výkon daného služebního místa,“ dodal Medelský.
Někdejší parťák Róberta Šlachty
Jiří Komárek je bývalý vysoce postavený policista, který u sboru působil 21 let. V roce 2016 odcházel z pozice šéfa ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) společně se svým tehdejším šéfem Róbertem Šlachtou (nynější senátor). Oba v té době kritizovali reorganizaci elitních policejních útvarů, při níž se ÚOOZ sloučil s protikorupční policií.
Komárek se dostal do centra pozornosti i kvůli svému tvrzení, že tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý je podezřelý z „brutálního“ úniku informací. Za tento výrok dostal v roce 2017 podmíněný trest, Krajský soud v Praze ale o rok později původní rozsudek zrušil a Komárka obžaloby zprostil. Podle soudu jednal ve veřejném zájmu.
Po odchodu od policie působil u takzvané Daňové kobry na Generálním finančním ředitelství. Nastoupil tam v době, kdy ministrem financí byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). S kolegou Šlachtou pak v roce 2021 spoluzakládal politické hnutí Přísaha, z něhož později po neshodách odešel.
Do dopravního prostředí se Komárek dostal už před svým nynějším angažmá na ministerstvu. Krátce totiž působil i v odboru bezpečnosti společnosti ČD Cargo (dcera Českých drah), když ji vedl právě nynější ministr Ivan Bednárik.
Komárek tvrdí, že prověrku na Tajné ještě do loňska měl, ale vypršela mu. „Protože jsem ji nepotřeboval, tak jsem nežádal o prodloužení, ale pak vyvstala ta situace s výběrovým řízením,“ uvedl Komárek v rozhovoru.
Do únorového výběrového řízení na ministerstvu dopravy se přihlásili dva lidé, jak sdělil tiskový mluvčí Filip Medelský. Ani Komárkův blíže neupřesněný konkurent prý v době podání přihlášky prověrku na Tajné neměl.
Není ale bez zajímavosti, že ještě před skončením výběrového řízení se s Jiřím Komárkem sešel v kuloárech Poslanecké sněmovny ministr Bednárik, jak tehdy informoval Ekonomický deník.
Stupně utajení a bezpečnostní prověrky
Český zákon rozlišuje čtyři stupně utajení podle toho, jak závažnou újmu by mohlo způsobit vyzrazení informací. S rostoucím stupněm se zároveň zpřísňují požadavky na člověka, který k ní má mít přístup.
- VYHRAZENÉ - vyzrazení informace může být pro zájem ČR nevýhodné. Fakticky nejde o bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Ověřuje se svéprávnost, věk nejméně 18 let a bezúhonnost. Ověření zajišťuje odpovědná osoba, typicky zaměstnavatel.
- DŮVĚRNÉ – vyzrazení může způsobit prostou újmu. Je nutné bezpečnostní řízení a osvědčení NBÚ. Prověřuje se mimo jiné bezpečnostní spolehlivost a osobnostní způsobilost. U některých bezpečnostních rizik se zjišťují skutečnosti 10 let zpětně.
- TAJNÉ – vyzrazení může způsobit vážnou újmu. Prověřování je širší. Pokud informace získané základním prověřením nestačí, NBÚ může požádat zpravodajskou službu o šetření k účastníkovi řízení, jeho partnerovi a zletilým členům domácnosti. U některých rizik se jde 15 let zpětně.
- PŘÍSNĚ TAJNÉ – vyzrazení může způsobit mimořádně vážnou újmu. Jde o nejvyšší stupeň prověrky. NBÚ vždy požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se žadatel pohybuje. U některých rizik se prověřuje 20 let zpětně. U tohoto stupně se také vždy koná pohovor s žadatelem.
NBÚ prověrku prodloužil
Když Bednárikovo ministerstvo v únoru vypsalo výběrové řízení na post vedoucího bezpečnostního oddělení, mezi požadavky výslovně uvedlo „způsobilost mít přístup k utajovaným informacím stupně utajení Tajné“.
Nyní ale resort zdůrazňuje, že uchazeč nemusel mít platnou prověrku při podání přihlášky. Vybraný kandidát musel před přijetím do služebního poměru a jmenováním pouze doložit, že o vydání požádal.
A to Komárek udělal. Nicméně do dnešních dnů na příslušné osvědčení čeká. Jak také pro Seznam Zprávy uvedl, na konci srpna dostal z Národního bezpečnostního úřadu vyrozumění, že se prověrka, která u stupně Tajné standardně trvá šest měsíců, protáhne o další dva. Zákon přitom umožňuje řediteli NBÚ lhůtu za stanovených podmínek prodloužit nejvýše dvakrát.
Národní bezpečnostní úřad důvody, proč se u konkrétního člověka bezpečnostní řízení protahuje, nezveřejňuje. Jeho mluvčí Milan Radosta redakci Seznam Zpráv ale sdělil, že k prodloužení dochází, pokud úřad nemá pohromadě všechny potřebné podklady.
„K prodloužení může v souladu se zákonem dojít, pokud NBÚ nemůže ve lhůtách obdržet výsledky šetření od zpravodajské služby nebo Policie ČR, nebo nemůže ve lhůtě obdržet požadované informace od orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby,“ uvedl mluvčí Radosta.
