Ministr Blažek odstoupil. Náměstek, který posvětil bitcoiny, zůstává

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když po vypuknutí bitcoinové kauzy svolalo Ministerstvo spravedlnosti minulý týden tiskovou konferenci, obhajoval dohodu resortu s odsouzeným provozovatelem drogového tržiště jen ministr spravedlnosti Pavel Blažek. A později oznámil rezignaci.

Blažkův letitý přítel, někdejší zaměstnavatel a nynější náměstek na ministerstvu Radomír Daňhel, který byl u otevření bitcoinové peněženky a darovací smlouvu dojednal a podepsal, však zůstává mimo záběry kamer.

A to přesto, že je podle zdrojů Seznam Zpráv v hledáčku policie, která nejvyšší činovníky ministerstva podezřívá z podílu na praní špinavých peněz. Kryptoměny, které Daňhelovým podpisem ministerstvo následně zase prodalo, se pokouší NCOZ zmrazit.

Zjistit však, co bude s Radomírem Daňhelem, který má řídit ministerstvo v době, kdy tak nemůže činit ministr, není lehké. Bývalý ministr Pavel Blažek si v pondělí dotaz na toto téma přečetl, ale nereagoval na něj. Sám Radomír Daňhel rovněž neodpověděl a i mluvčí ministerstva Vladimír Řepka mlčí.

Jak přitom postupně vypátrali reportéři, Radomír Daňhel se náměstkem ministra stal přesto, že se předtím opakovaně ocitl u podezřelých transakcí za stamiliony. U soudů ale vždy vystupoval jen jako svědek. Kauzy se týkaly byznysu, z něhož se v obchodním rejstříku nechal Daňhel vymazat těsně předtím, než mu Blažek jako náměstkovi svěřil hospodaření ministerstva.

Daňhelova soukromá firma Deup poskytovala účetní služby skupině, která je dnes odsouzena, že stát připravila o stamiliony korun na daních. A to za pomocí vývozů oblečení do arabských zemí mezi lety 2008 a 2010, které se nikdy neodehrály. Firmám přitékaly mnohamilionové vratky DPH od státu, aby je jejich reprezentanti následně vybírali v hotovosti. Podle expertů, které reportéři oslovili, účetní musel mít minimálně podezření.

Daňhelova klienta, Iráčana Rekhema Husseina, se ale na roli nynějšího náměstka není možné zeptat. V roce 2021 dostal 13 let vězení a je na útěku.

„Z povahy popsaných transakcí je zřejmé, že firma Deup, která koncovým článkům řetězců vedla účetnictví, musela mít podezření, že se její klienti dopouští daňových podvodů,“ zhodnotil už dříve auditor společnosti Good Governance Lukáš Pečeňa. „Hlavní účetní by měl mít vždy alespoň přiměřenou jistotu, že doklady zachycují skutečnost,“ doplnil.

Radomír Daňhel v kauze svědčil u soudu, jeho samotného však policie dodnes z ničeho neusvědčila. Před reportéry se hájil, že žádné podezření neměl a samotné účty firmám dělal jeho zaměstnanec. „Byl to mezinárodní obchod - nákup, prodej,“ sdělil a zároveň přiznal, že si jeho firmu Deup najal Rekhem, ač ten v žádné z firem oficiálně vůbec nefiguroval.

Obžaloba v případu ale hovoří o tom, že podnikání společností se „zcela vymykalo běžným obchodním zvyklostem“ a skýtalo „komplex absurdních nedostatků a podivností“.

Nebyla to přitom první Daňhelova spolupráce se zmíněnou skupinou. Už dříve stál za účetnictvím další z jejích firem, která šla před soud v roce 2008. Tehdy ale žalobci vinu neprokázali, i když byl systém obchodů stejný. Rozkrytí případu podle nich komplikovaly i vazby podezřelých na elitní policisty a expolicisty, kteří jim informace z vyšetřování vynášeli.

V době, kdy Rekhem se společníky krátili daně, politici v radě městské části Brno-střed (mezi nimi i Pavel Blažek nebo nynější brněnská primátorka Markéta Vaňková, Blažkova někdejší koncipientka) jim opakovaně dávali do pronájmu lukrativní městské prostory v centru Brna. Národní centrála proti organizovanému zločinu dodnes prověřuje, zda se s nemovitostmi v Brně nemanipulovalo za úplatky. Stíhaný je za to například další Blažkův někdejší advokátní koncipient Otakar Bradáč (ODS).

Oficiální jednatelkou Deup je dnes žena z Ostravy, u níž je dohledatelné jen to, že dříve dělala sekretářku v zahradnické firmě. Vlastníkem ale zůstává Daňhel.

Ještě v den nástupu k Pavlu Blažkovi na Ministerstvo spravedlnosti měl Radomír Daňhel podíl v další firmě Burian & Penka, od které dává dnes ruce pryč s tím, že podíl v ní prodal a s bývalými obchodními partnery se nestýká.

Pátrání Seznam Zpráv odhalilo, že jeden z tehdejších Daňhelových společníků Martin Burián je od roku 2017 pravomocně odsouzen za porušení povinnosti při správě cizího majetku, protože z firmy, kterou spravoval, vyvedl miliony.

A co víc: Soudy konstatovaly, že Burián s dalším společníkem Miroslavem Penkou vyváděli jako insolvenční správci ze zkrachovalých firem za podezřelých okolností milionové majetky. Část operací přitom podle získaných dokumentů prováděli ještě v době, kdy byl nynější ministerský náměstek Daňhel spolumajitelem a jedním z jednatelů společné firmy.

Ministerstvo spravedlnosti, které má ze zákona jako jediné pravomoc prozkoumat činnosti firmy Burian & Penka napříč jednotlivými případy, už měsíce zkoumá, zda Daňhelovi bývalé obchodní partnery nějak potrestá. V krajním případě jim může vzít licenci a od dalšího byznysu ostřihnout. Poslední slovo by v tom ale neměli úředníci, ale ministr.

Jak nicméně Seznam Zprávy také popsaly, na přelomu tisíciletí u podezřelých transakcí s majetky krachujících firem byl přímo účasten i sám Radomír Daňhel a Pavel Blažek.

Při jedné takové transakci nakoupila benzinka palivo za desítky milionů, které prodala, ale nezaplatila. Krátce potom její budovy zmizely z dosahu věřitelů do nově založené firmy. Podle soudu se na tom jako likvidátor společnosti nynější náměstek ministra spravedlnosti Daňhel podílel.

Daňhel i majitelé obou firem si dle soudů museli být vědomi, že jejich postup může ke zkrácení věřitelů vést, protože společnost, na kterou pumpu převedli, na její zaplacení vůbec neměla.

„S tím byly srozuměny nejen smluvní strany (převodu nemovitostí  –⁠⁠⁠⁠⁠⁠pozn. red.), ale též i likvidátor, jenž s nimi spolupracoval a podílel se na realizaci celého projektu spočívajícího v převodu sporných nemovitostí a jejich následném pronájmu,“ konstatoval v roce 2021 předseda senátu Vrchního soudu v Praze Jindřich Havlovec a celou transakci označil za neplatnou. Věřitelé se u soudů svých peněz snaží domoci až dodnes.

V dalších případech zase Daňhel či Blažek fungovali jako konkurzní správci, kteří z pověření soudu měli prodat pozemky či domy krachujících společností co nejdráže, aby pak zaplatili maximum dluhů věřitelům. Reportéři ale zjistili, že v některých případech nemovitosti skončily u firem se zastřenými majiteli, které ale spravovali spolupracovníci politiků.

Sám Daňhel dokonce dnes ovládá firmu Breas, jíž 36 tisíc metrů čtverečních pozemků prodal jako konkurzní správce Blažek. „Ke společnosti Breas jsem v té době neměl žádný vztah,“ odmítl před časem Blažek podezření, že jako soudem jmenovaný správce neusiloval o co nejlepší zhodnocení svěřeného majetku.

„Daňhel je Blažkovi blízký pracovně i osobně a zároveň na ministerstvu disponuje zásadním vlivem na dohled nad insolvenčním byznysem v Česku, kde Daňhel dříve působil a i spolu s Blažkem se účastnil kontroverzního nakládání s cizím majetkem. Proto není přípustné, aby pod novou ministryní či ministrem Daňhel nadále pro resort justice pracoval a měl by okamžitě skončit také,“ okomentoval to vedoucí právník protikorupční organizace Transparency International Jan Dupák.

Kauza bitcoinového daru navíc - na rozdíl od pochybností nad obchodními aktivitami z minulosti - přímo souvisí s působením Radomíra Daňhela v roli náměstka na ministerstvu spravedlnosti.