Našli jsme provozovatele dezinformačního webu. Justici vyklouzl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Žije v malé obci Hodonín u Kunštátu v Jihomoravském kraji. Místním o sobě sdělil jen to, že kdysi dělal pilota v Německu. O dost známější figurou je ale René Koukal v prostředí internetových ruských dezinformací a konspiračních teorií. Je totiž autorem řady takových článků, které publikuje na webu Tadesco.org pod pseudonymem Tomáš Marný.

V době koronavirové pandemie na těchto stránkách vyšlo několik textů, které později soud označil za poplašné zprávy. Týkaly se například toho, že pandemie byla uměle vyvolaná a očkování proti nemoci covid-19 má za cíl vyhubit podstatnou část populace.

Za napomáhání šíření poplašných zpráv odsoudil předloni v listopadu Městský soud v Brně Koukalova spolupracovníka Vojtěcha Eliáše. Dostal dvouletou podmínku s odkladem na tři roky a 300tisícový finanční trest.

Proces trval více než rok. V soudních rozhodnutích, které Seznam Zprávy získaly a prostudovaly, se píše, že Eliáš zajišťoval technickou správu webu a spolupodílel se na jeho obsahu. Hlavní vinu ale podle verdiktů nenesl.

„Obžalovaný nebyl hlavním pachatelem žalovaného zločinu (…), nýbrž je pouze účastníkem ve formě pomoci (…) ve vztahu k jednání hlavního pachatele, kterým nepochybně je R.K., narozený 10. 6. 1954,“ stojí například v rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který zamítl Eliášovo odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku.

Soudní dokumenty jsou anonymizované, maximálně s iniciály aktérů případu. Podle zdrojů Seznam Zpráv obeznámených s případem se za iniciálami R. K. skrývá dnes jedenasedmdesátiletý René Koukal. Ten ale před soudem nestanul. Policisté ho ani nikdy nevyslechli.

„Mohu sdělit, že v době, kdy probíhalo prověřování, které začalo již v roce 2021, se jej nepodařilo vypátrat,“ uvedla pro Seznam Zprávy brněnská státní zástupkyně Tereza Paseková, která případ dozorovala. V soudních materiálech stojí, že policie Koukala nenašla, a dospěla tedy k závěru, že jelikož má německé občanství, bude asi v zahraničí.

René Koukal má v obchodním rejstříku uvedené bydliště na brněnské adrese. Tam se ale nezdržuje. Bydlí totiž v domě ve zmiňovaném Hodoníně u Kunštátu, který podle katastru nemovitostí vlastní jeho partnerka. Žijí spolu ve velkém dřevěném srubu s kamennou podezdívkou. Objekt i okolí hlídá zhruba patnáct bezpečnostních kamer, které jsou rozmístěné nejen na domě, ale třeba i na stromech na kraji pozemku. Podle místních lidí tam pár bydlí více než deset let.

Seznam Zprávy zastihly Reného Koukala minulý týden doma. Vyšel ale jen na terasu a na žádost, zda by s ním reportéři mohli mluvit o webu Tadesco, reagoval úsečně.

„Ne, nemohli. Děkuju,“ prohlásil a zmizel uvnitř. Na otázky zaslané e-mailem odepsal jednou větou: „Na Vaše otázky se nemůžu a nesmím vyjadřovat s ohledem na doporučení policejních orgánů.“

Případem se policie začala zabývat kvůli podanému trestnímu oznámení, které, jak plyne ze soudních dokumentů, evidentně směřovalo na Koukala. Policisté ale dokázali s webem přímo spojit jen Eliáše. Ten tvrdil, že se s Koukalem schází ve Vídni a v Brně, a že si myslí, že žije v zahraničí. Kde přesně, to prý netušil.

Jako „útočné a strach vyvolávající články“, které na webu Tadesco vyšly v době koronavirové pandemie, označil soud sedm textů. V nich se tvrdí, že očkování proti nemoci covid-19 je v podstatě pokus o genocidu a že očkovaní lidé mohou ostatní nakazit pomocí takzvaných spike proteinů, které jsou podle autorů zdraví nebezpečné.

Web zveřejnil i „Návod na ochranu před spike proteiny“, který údajně poslal „ruský profesor“. Je to recept na elixír, jenž se má připravit smícháním vody s dimethylsulfoxidem, peroxidem vodíku, badyánem a borovicovým jehličím.

„O tento návod na ochranu před očkovanými údajně projevilo zájem minimálně 2000 čtenářů,“ píše se v rozsudku brněnského krajského soudu.

Eliáš celou dobu tvrdil, že je nevinný. Hájil se tím, že o obsahu stránek, které v té době podle něj denně navštívilo zhruba 15-20 tisíc lidí, nerozhodoval. Jeho verzi ale uvěřil soud jen částečně, protože se v jednu chvíli sám přiznal, že „možná trošku“ na výběr témat vliv měl. S webem Tadesco ho navíc propojil bankovní účet, na který měli čtenáři posílat finanční dary. Byl psaný na něj. Za období od ledna 2020 do května 2021 na něj podle soudu přišlo od více než 1300 lidí zhruba 650 tisíc korun.

Dnes web Tadesco vydělává i reklamou a místo klasických peněz prosí o podporu v kryptoměně.

Soud Eliášovu roli nakonec vyhodnotil hlavně jako pomocnou. Tedy, že usnadnil René Koukalovi poplašné zprávy šířit. Podmíněný trest, ke kterému byl odsouzen, se mu ale nakonec proměnil v nepodmíněný, protože nezaplatil 300 tisíc korun, jak mu soud určil.

„Nezaplacený peněžitý trest byl pravomocně přeměněn v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 600 dnů,“ napsala Seznam Zprávám Soňa Vondráčková z Městského soudu v Brně.

Eliáš ale ve vězení neskončil, podle zdrojů Seznam Zpráv z okolí Reného Koukala tvrdí, že odjel do Ruska, konkrétně do Moskvy, kde teď žije a odkud stále pomáhá s provozováním webu Tadesco.

René Koukal publikující pod pseudonymem Tomáš Marný píše na webu konspirační články na různá témata - například chválí ruského prezidenta Vladimira Putina, píše o tom, že na Donalda Trumpa už bylo spácháno více než 220 pokusů o atentát a on to přežil, protože mu světelné bytosti ukázaly jeho budoucnost, nebo třeba vysvětluje „celou pravdu o čárkovém kódu“.

Centrum proti hybridním hrozbám Ministerstva vnitra už před třemi lety, krátce po začátku ruské agrese vůči Ukrajině, upozornilo, že Koukalův web pomáhá kremelské propagandě.

„Koukal a jeho Tadesco tradičně těží ze strachu a zoufalství, které přiživuje svými konspiracemi a apokalyptickými bludy. Nyní Tadesco opakuje propagandu Kremlu,“ stojí v příspěvku Centra proti hybridním hrozbám na síti X z března 2022.

V jiné analýze Ministerstva vnitra se o webu Tadesco uvádí, že vedle ruské propagandy a antisystémových narativů publikuje i rasistické a antisemitské texty.

Navíc web nerespektuje sankce uvalené na některá ruská média a překládá jejich články. Příkladem je text ve slovenštině z letošního 9. srpna s titulkem „Zaútočí NATO na Bielorusko z Poľska?“, kde je na konci článku uvedený zdroj i s prolinkem na tsargrad.tv, což je server ruské propagandistické televize, která figuruje od konce roku 2023 na sankčním seznamu Evropské unie.

Publikováním takového obsahu se vydavatel může dopouštět buď přestupku, za který hrozí až padesátimilionová pokuta, nebo dokonce trestného činu se sazbou až osm let vězení. Vymáháním sankcí se zabývá mimo jiné i Finanční analytický úřad (FAÚ). Jak přistoupí k webu Tadesco, Ministerstvo financí, pod které úřad spadá, nesdělilo.

„Kvůli zákonné povinnosti mlčenlivosti nemůže Ministerstvo financí ani FAÚ komentovat konkrétní případy,“ uvedla mluvčí resortu Michaela Lagronová.

René Koukal dříve pořádal i přednášky. Třeba na téma „Tajné základny, které se nachází na planetě Zemi“. Vstupné na takovou celodenní akci v roce 2014 stálo 1100 korun.

Seznam Zprávy mají audiozáznam jedné z přednášek, kde Koukal, vystupující pod svým pseudonymem Marný, mluví třeba o tom, že poslal se svými spolupracovníky na rozbor jehly, kterými lékaři očkovali.

„Někde ve Švýcarsku byl udělaný test a bylo zjištěno, že skutečně ty mikročipy v jehle jsou,“ vykládá na záznamu zjevnou lež.

Seznam Zprávy získaly svědectví několika lidí, kteří k následovníkům Koukala dříve patřili. Četli jeho články, byli i na přednáškách a také si od něj nakupovali různé „léčivé“ prostředky. Tvrdí, že někteří Koukalovi příznivci mu za léčbu zaplatili statisíce korun.

Oficiálně se dá dohledat jen to, že René Koukal má firmu Aqua Health Care. Jak lze najít v archivu webových stránek, společnost prodávala přístroj Leven 2000, který vyrábí takzvanou levitovanou vodu. Web už několik let nefunguje a poslední účetní závěrka, kterou firma zveřejnila v obchodním rejstříku, je z roku 2012.

O účincích levitované vody se na stránkách píše, že má „zvýšenou detoxikační schopnost“ nebo že přispívá „k rozpouštění ledvinových, případně žlučníkových kamenů“.

Podle Českého klubu skeptiků Sisyfos je to ale nesmysl. „Výklad mechanismu účinku je fantaskní, účinky levitované vody nikdo seriózně neprověřil,“ napsal na adresu přístroje společnosti Aqua Health Care už před lety bývalý předseda spolku, lékař a profesor anatomie Jiří Heřt.

Kdo je výrobcem produktu, který vzhledem připomíná samovar a má zvířením běžné pitné vody zajistit její „fyzikální regeneraci“, není jasné. Ani za kolik jej Koukalova firma prodávala. Na webu aukro.cz lze najít starý inzerát, kde tento přístroj prodávající nabízel za deset tisíc korun s tím, že pořizovací cena byla sto tisíc.