Černé duše v malé obci: místní vydělávali měsíčně tisíce, ale nevěděli o tom

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zhruba stovce obyvatel Města Libavé na Olomoucku přišla zkraje roku zpráva od policie – s několika jasně formulovanými otázkami: Vykonáváte nějakou činnost pro obec? Dostával jste peníze v hotovosti a nebo na účet? A na jaký?

Odpověď očekávala olomoucká hospodářská kriminálka e-mailem, nebo na papíře. „A to nejpozději do 10 dnů,“ stálo v lednové výzvě.

Lidé většinou vůbec nechápali, co se děje. A proč se kriminalisté zajímají o hospodaření vesnice, která leží tak trochu ztracená mezi kopci obřího vojenského cvičiště, kam je civilistům přístup zapovězen.

Vyšetřovatelé, jak Seznam Zprávy ověřily, mají podezření, že v Libavé docházelo k systematickému rozkrádání obecních peněz, které se kryje s působením současné starostky Štěpánky Tiché.

Jde o to, že obec si podle dokumentů zjednávala své obyvatele na různé služby, například na údržbu zeleně nebo na práci v kotelně, ale podle policistů o tom ti lidé neměli ani zdání. Práci ve skutečnosti nikdo nevykonával, ale obec za ni platila – tu sedm, tu 10 tisíc měsíčně. Kriminalisté míní, že šlo o černé duše, už kvůli tomu obvinili tři lidi.

Starostka Tichá však říká, že o takové kauze nemá informace. „To se pletete, nic takového tady nemáme. To bychom tady museli vědět,“ odmítá dotaz reportéra.

Další pátrání však odhaluje podezření, že nejde jen o černé duše a že příběh Libavé s 550 obyvateli není obyčejnou lokální historkou.

Na počátku policejního vyšetřování stála v Libavé vlastně náhoda: v jednom sporu o vyúčtování tepla v obecním bytě nájemce zjistil, že obec platí dva kotelníky. Jenže každý ve vsi věděl, že o topení se stará jen jeden člověk. Jehož všichni znali.

Seznam Zprávy mluvily s lidmi, kteří vyšetřování kauzy podnítili – bojí se však vystupovat veřejně kvůli obavě ze starostčiny pomsty a také z problémů, které by jim zveřejnění identity mohlo způsobit. Nicméně všechny informace doložili oficiálními dokumenty, které Seznam Zprávy prostudovaly.

Výsledkem je už zmíněné policejní obvinění. „Trestní stíhání je vedeno vůči třem osobám pro přečin zpronevěry,“ potvrdila Kateřina Paroulková, náměstkyně Okresního státního zastupitelství v Olomouci.

Výši škody nesdělila, pouze to, že se jedná o zpronevěru podle třetího odstavce trestního zákona. Což přeloženo znamená škodu mezi 100 tisíci a milionem korun. A také až pět let vězení.

Koho jmenovitě kriminalisté obvinili, není jasné. Z logiky věci se však nabízí, že se stíhání může týkat někoho z vedení obce. To však starostka Tichá nepotvrzuje.

„Vůbec nevím, o čem mluvíte. Pro mě je to novinka,“ trvala na svém při rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv. Po otázce, jestli byla u výslechu na hospodářské kriminálce, položila telefon.

Při druhém pokusu o rozhovor se starostčin hlas představil jako „obecní úřad Libavá“. A když se reportér představil, řekl volaný, že jde o omyl – nejde prý o starostku, ale „soukromou osobu“.

Ani pokus zastihnout Štěpánku Tichou přímo v budově obecního úřadu nevyšel. Starostka pak nereagovala ani na zprávy se žádostí o vyjádření k dalším nejasnostem ohledně hospodaření a provozu obce.

Co o vyšetřování ví, nechce říci ani místostarosta obce Petr Novák. „Nezlobte se, na shledanou,“ ukončil rychle hovor.

Státní zastupitelství neupřesnilo, kolik černých duší podle policejní verze pro obec pracovalo.

Podle výše škody je však možné, že mohlo jít o několik desítek falešných smluv. Seznam Zprávy mluvily s mužem, jehož syn až díky policii zjistil, že měl na obci kontrakt – nikdy však žádnou smlouvu nepodepsal, nic nevykonával a samozřejmě ani nebral peníze.

„Koukal překvapeně, protože pro obec nikdy nic nedělal,“ potvrdil muž.

Starostka Tichá byla poprvé zvolena do funkce v roce 2016. Tehdy, s útlumem vojenských újezdů, stát obec Město Libavá nechal obnovit, do té doby byla součástí armádního cvičiště. Starostka Tichá pak vyhrála i dvoje následující volby.

Do druhého volebního období přitom vstupovala jako člověk v osobním bankrotu. Podle insolvenčního rejstříku spadli s manželem do úpadku kvůli dluhům v celkové výši jednoho a čtvrt milionu. Například za nesplacené úvěry u bank a dluhy u „půjčovacích“ společností.

O konci úpadku, během něhož musela rodina Tiché odevzdávat většinu peněz věřitelům, rozhodl soud letos v březnu. Konstatoval, že manželé celých 60 měsíců posílali peníze podle stanoveného splátkového kalendáře, a tudíž věřitelé dostali 100 procent svých peněz zpět.

Podle lidí, s nimiž Seznam Zprávy hovořily, si starostka Tichá postupně stáhla pod sebe veškeré rozhodování a informace o fungování obecního úřadu. Měla to o to jednodušší, že v zastupitelstvu drží po posledních volbách její lidé těsnou většinu.

Už v roce 2019 se objevilo podezření, že starostka neprůhledným způsobem používá obecní platební kartu.

Tehdejší obecní účetní o tom oficiálně zpravila všechny zastupitele a požádala o prověření. K dopisu přiložila i výpis z karty, podle nějž někdo – podle účetní starostka – na Štědrý den roku platil kartou v papírnictví – nákup stál 3567 korun.

Den předtím zase bylo podle dokladů vybráno pět tisíc v hotovosti na náměstí v Moravském Berouně.

„Je mou nepříjemnou povinností vás informovat o skutečnosti, že mám podezření na neprofesionální jednání paní starostky Štěpánky Tiché. Žádala jsem ji o vysvětlení a nápravu, na základě čehož jsem byla obviněna z vydírání a následně mi bylo sděleno, ať nepočítám od Nového roku s prodloužením smlouvy,“ popsala účetní ve zprávě pro zastupitele, kterou Seznam Zprávy získaly.

Že se události takto staly, potvrdila bývalá účetní také v rozhovoru s reportérem. „Ale nechci se k tomu už dnes vyjadřovat. Všechno jsem řekla na policii,“ omluvila se.

Kritici starostky Tiché se už roky marně snaží dostat k údajům, které jsou v jiných obcích běžně dostupné.

Obec třeba nezveřejňuje na internetu zápisy ze zasedání zastupitelstva, opozičním zastupitelům je starostka odmítla vydat – nanejvýš dát k nahlédnutí. Avšak ani to nesplnila, jak kritici napsali do podnětu pro prošetření, který na jaře odeslali na Ministerstvo vnitra (i tento dokument, podepsaný konkrétními lidmi, Seznam Zprávy pročetly).

Nedostupná jsou i ekonomická data, některá se starostčiným odpůrcům daří získat až po vleklých peripetiích. A rovněž neznámý je obsah dokumentů o stavu obecního majetku a jeho inventuře.

Bývalý zastupitel Jan Chovanec z účetních dokumentů zjistil, že obec platí za externí služby, které souvisejí se zásobováním vodou jedné z osad patřících pod Libavou. A to hned třem osobám: 12 tisíc, 20 tisíc a 3400 měsíčně.

„Já jsem tam několik let vodu spravoval, a neumím si tudíž vysvětlit, za jaké služby a komu obec takovéto částky mohla hradit. Od paní starostky se to nedozvíte – mně na zasedání zastupitelstva řekla, že na moje dotazy nebude odpovídat. A tají i další důležité informace o hospodaření obce,“ řekl Jan Chovanec.

Obec nezveřejňuje na svém profilu ani zadané veřejné zakázky. Na jejich administraci a další vesměs podobné poradenské služby si však navíc (opět podle účetních dokumentů) najímá několik lidí. V roce 2019 jim obec vyplatila 1,9 milionu. Podrobnosti, jaké práce vykonali a zda to bylo třeba, starostka Tichá neuvolňuje.

A jak už bylo zmíněno, Štěpánky Tiché není možné se na podezření vznesená policií ani na nesrovnalosti připomínané občany zeptat.

Poté, co ukončila oba výše popsané rozhovory, přestala se Seznam Zprávami komunikovat. Na další volání ani na zaslané zprávy už neodpověděla.