Článek
Pětašedesát milionů stála výstavba vědeckého pracoviště v Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (Biocev). Stupeň zabezpečení umožní bezpečnou práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi. Laboratoř, která díky svému zabezpečení umožní lépe zkoumat například koronavirus nebo žloutenku typu B, byla ve středu otevřena.
„Otevření laboratoře s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3) představuje zásadní milník pro virologický výzkum v České republice. Umožní nám experimenty vedoucí k porozumění změny buněčného tropismu, tedy typu buněk, které virus preferenčně infikuje, a jaký nastal například při evoluci pandemického viru SARS-CoV-2 u varianty omikron,“ řekla koordinátorka projektu, experimentální viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Rovněž zde podle ní bude možné studovat, jak množení virů zpomalit či zastavit.
V laboratoři jsou například mikroskopy, které pracují s fluorescencí, průtokové cytometry umožňující analyzovat velké množství buněk a specificky každou z nich změřit nebo rukavicový box pro práci s rizikovým materiálem.
„Laboratoř je výjimečná svým zabezpečením. Je důležité zmínit, že pracoviště je ve velkém podtlaku 80 pascalů, což je poměrně dost. Je možné si to představit jako rozdíl mezi letním horkým dnem a bouřkou. Laboratoř má také prostředky pro sterilizaci vzduchu, povrchu, odpadních vod, germicidní lampy a samozřejmě je vybavena svojí speciální vzduchotechnikou, která nedovolí, aby do ní nejen vnikl patogen zvenku, ale žádný ani neunikl,“ řekl Jiří Zahradník z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který bude v nové laboratoři zkoumat koronavirus.
V letech 2013 až 2015 byla při stavbě centra Biocev vybudována laboratoř BLS2+, která svým zabezpečením během koronavirové pandemie umožňovala vysokokapacitní testování vzorků na SARS-CoV-2. Pro zkoumání virů žloutenky typu B, viru HIV nebo horečky údolí Rift však bylo třeba zvýšit úroveň zabezpečení. Na novém pracovišti bude možné provádět preklinické testování na buněčných kulturách, takzvaný in vitro výzkum.
„Cílem našeho výzkumu je odhalit evoluční aspekty viru, které jsme mohli vidět v posledních třech letech, a odhalit, jak se ten virus změnil na molekulárních detailech,“ řekl ČTK Zahradník. Výzkumná data bude podle něj možné využít pro případ budoucích mutací nebo pro případ, že podobná pandemie přijde znovu. „Rádi bychom byli schopni předpovědět vývoj podobné události a jak se na ni připravit lépe,“ dodal.
