Hlavní obsah

Agrofert má další dotační miliardu

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Andrej Babiš (ANO) během své kampaně.

Reklama

4. 7. 5:00

Nově publikovaná data dotačního Státního zemědělského intervenčního fondu ukazují, že v letech 2017–2021 dostal Agrofert v Česku celkem 5,164 miliardy korun.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Babišův Agrofert inkasoval loni už potřetí v historii více než miliardu korun ze zemědělských dotací.

Nově publikovaná data dotačního Státního zemědělského intervenčního fondu ukazují, že v letech 2017–2021 pak dostal Agrofert v Česku celkem 5,164 miliardy korun.

Ve stejné době ovládal podle auditu Evropské komise tuto společnost Andrej Babiš (ANO), který byl zároveň ve funkci premiéra, případně šéfa vládní strany. Tento střet zájmů je podle nynějšího ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) důvodem, z kterého by měl Agrofert dotace vrátit.

Ministr se ovšem spokojí s nižší částkou – kolem 4,5 miliardy, protože v České republice nabyl zákon o střetu zájmů účinnosti až v září 2017.

Mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý pak potvrdil, že částka, již by měl Agrofert vracet, skutečně znamená, že se budou „vymáhat veškeré dotace“. Nejde tedy pouze o peníze, kterými Brusel v rámci Programu rozvoje venkova podpořil velké investiční projekty Kosteleckých uzenin, Olmy, Vodňanské drůbeže a dalších firem z Babišova impéria, případně opatření pro tzv. welfare domácích zvířat.

„Týká se to i takzvaných přímých nárokových dotací,“ upřesňuje mluvčí. Agrofert by tedy měl vracet také peníze, které zemědělské podniky inkasují za to, že vůbec obdělávají půdu. Každoročně jde asi o tři čtvrtiny všech dotací.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Dotační král (vpravo) objíždí republiku a brojí proti drahotě.

Vstřícnost minulých časů

Analýza zemědělských dotací ukazuje, že obě Babišovy vlády i kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), kde byl Babiš vicepremiérem, v minulé éře průběžně prokazovaly Agrofertu a dalším velkým zemědělcům vstřícnost.

Za Sobotky dostaly agrokombináty příležitost požádat o podporu investic až do 150 milionů korun. Tyto velké projekty se proplácely hlavně v uplynulých čtyřech letech, proto také celkové dotační příjmy Agrofertu v té době překročily hranici jedné miliardy korun ročně.

Investiční podporu v řádu přes sto milionů za rok však dokázali vyčerpat i další magnáti, konkrétně Zdeněk Jandejsek z Benešovska a Gabriel Večeřa z Vysočiny.

Druhá Babišova vláda zaměřila zemědělskou podporu na velké firmy v časech covidové pandemie.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek připomíná, že především v 10. a 12. kole Programu rozvoje venkova z jara 2020 resp. 2021 znovu slíbila investiční dotace až do padesáti milionů – tedy na projekty, které si může dovolit jen úzká vrstva největších podniků.

„Zároveň vznikly nové dotační tituly, o které má smysl žádat pouze v případě, že chováte větší množství prasnic nebo skotu,“ dodává předseda Šebek.

Za pravdu mu dávají údaje o dotacích za minulý rok. Konkrétně zemědělsko-potravinářské divizi Agrofertu se celkové dotační příjmy proti rekordnímu roku 2020 snížily o 125 milionů. To však bylo jen z toho důvodu, že předloni si Agrofert nechal proplatit největší investice do potravinářských podniků, drůbežáren a vepřínů. Naopak se loni v řádu okolo pěti procent zvyšovaly dotace na běžný provoz zemědělských podniků.

Co řekne vláda

Teď se ministr zemědělství Nekula pokusí získat peníze zpátky, o úspěchu své mise není však přesvědčen. „S možností vymáhání veškerých dotací pracuje pouze jedna z variant,“ upozorňuje ministrův mluvčí Bílý.

Nekulův plán na vymáhání miliard navíc musí schválit Fialova vláda. A kabinet Petra Fialy (ODS) se sice v programovém prohlášení přihlásil k návrhu Evropské unie, aby jedna firma či koncern mohly ročně pobírat podporu nejvýš čtyři miliony korun, v lednu však ministr zemědělství zveřejnil Strategický plán pro rozdělování dotací v letech 2023–2027, kde se o stropu nemluví.

Ještě letos budou také platit stejná dotační pravidla jako za poslední Babišovy vlády. A velcí zemědělci včetně Agrofertu se nemusejí příliš obávat ani toho, že Strategický plán sníží jejich dotační příjmy napřesrok. U každého podniku totiž bude podle mluvčího Bílého záležet na tom, jak žádost o podporu napíše.

„Reálný výpočet probíhá každoročně v závislosti na počtu hektarů a zvířat, o které žadatelé zažádali,“ vysvětluje mluvčí, proč o budoucích dotacích pro velké firmy nejde dopředu nic říci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované