Babiš míří do Paříže. Koalice ochotných trne, s čím přijede

Na jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem, odlétá Andrej Babiš s řadou otazníků. „Jsem sám zvědav, co se tam dozvím,“ uvedl premiér ve videu na sociálních sítích jen několik dní před cestou. V diplomatických kuloárech se ale častěji skloňuje jiná otázka: s jakým postojem šéf nové české vlády do Paříže přijíždí a zda Česko zůstane aktivní součástí této iniciativy.

Schůzka se navíc koná v citlivé chvíli. Babišův kabinet vznikl teprve na samém sklonku roku, jeho postoje k bezpečnostní politice a k pokračování podpory Ukrajiny jsou zatím nejasné. A do toho zaznívají ostré výroky z úst koaličního partnera SPD. Právě tato kombinace podle řady politiků i diplomatů zvyšuje nervozitu mezi evropskými spojenci.

Koalice ochotných sdružuje více než tři desítky států, které od roku 2022 koordinují politickou, vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajině napadené Ruskem. Vznikla jako reakce na ruskou invazi a zároveň jako nástroj, jak obejít blokace některých států uvnitř EU a NATO. Jednalo se zejména o Maďarsko a Slovensko, k němuž má ale nyní nový český kabinet mnohem blíž než minulá vláda Petra Fialy (ODS).

Ta byla ostatně jedním z aktivních účastníků koalice ochotných. Zapojovala Česko do jednání i konkrétních projektů, včetně muniční iniciativy. Nyní však partneři sledují, zda se kurz s nástupem vlády Andreje Babiše nezmění.

„Doufám v pozitivní českou roli, žádná očekávání však raději nemám,“ řekl Seznam Zprávám bývalý národně bezpečnostní poradce Fialovy vlády Tomáš Pojar. Expremiér Fiala, který se za Česko zúčastnil schůzky koalice ochotných ještě v polovině prosince, rovněž doufá, že Česká republika bude i nadále aktivním členem koalice. „Jinak se povedou jednání o nás bez nás,“ sdělil.

Jasno má i exšéf české diplomacie a europoslanec Alexandr Vondra. „V koalici ochotných máme určitě zůstat, protože všestranná pomoc a podpora Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí je v našem výsostném bezpečnostním zájmu a tato koalice - kvůli četným obstrukcím zemí jako Maďarsko či Slovensko - je klíčovým nástrojem, jak tento zájem uskutečňovat,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy.

Předpokladem je ale podle něho ovšem „ochota“ tak činit. „A tady mám obavy, zda ji nastupující vládní koalice bere vážně. Zatím to bohužel vypadá, že je jí vlastní spíš alibistické švejkování,“ dodal.

Podobně opatrný je i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Nyní je třeba vyčkat na zřetelnější postoj nové vlády. Osobně jsem přesvědčen, že Česko se má na bezpečnostní architektuře Evropy aktivně podílet,“ podotkl.

Podle zahraničněpolitického poradce prezidenta Petra Koláře není hlavní otázkou, co se premiér v Paříži dozví, ale co zazní z české strany. „Spíš jde teď o to, že se ostatní budou zajímat, jak to Babiš vidí. Teď nevíme nic,“ podotkl pro redakci Kolář.

Zároveň upozornil, že cesta nebyla konzultována s prezidentem ani s jeho týmem. „Pokud vím, tak s prezidentem to nekonzultovali. Se mnou také nikdo nic nekonzultoval,“ doplnil. Schůzky koalice ochotných jsou podle něj především o koordinaci a reakci na rychle se měnící situaci.

Právě nečitelnost české pozice je to, co může být v Paříži problémem. Babiš se k účasti v koalici ochotných vyjadřuje zdrženlivě dlouhodobě. V polovině prosince uvedl, že „nezná úplně, o co se tam jedná“, a že nezná podrobnosti společných schůzek. Připojení se k nim ale zároveň nezpochybnil.

Nejasnosti kolem premiérovy pozice navíc zesílily po novoročním projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD), v němž ostře kritizoval podporu Ukrajiny, dodávky zbraní i samotné ukrajinské vedení. Výroky vyvolaly negativní reakce doma i v zahraničí.

„Výroků Tomia Okamury i postoje české vlády na prosincové Evropské radě si jistě ostatní všimli,“ řekl Pojar s odkazem na závěr summitu EU, na němž Babiš odmítl českou záruku na půjčku Ukrajině. Postavil se tak po bok Slovenska a Maďarska, ačkoli zdůraznil, že Česká republika zastává jinou pozici než Maďarsko a Slovensko, kterých se rovněž týká výjimka z garancí.

„My podporujeme Ukrajinu, podpořili jsme závěry summitu s jedinou výjimkou, že nechceme ručit za ty úvěry. Maďarsko a Slovensko zcela odmítly jakoukoli podporu Ukrajiny ohledně zbraní a tak dále,“ uvedl v prosinci po skončení summitu.

Pařížská schůzka podle diplomatů dokreslí, zda se Babiš opravdu plně zařadil do Orbánova a Ficova klubu, či zda si nechává pootevřená vrátka. Podle bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka se budou řešit především bezpečnostní garance pro Ukrajinu a konkrétní příspěvky jednotlivých zemí. „Z české strany zatím nezaznělo, že by nová vláda byla jakkoliv ochotna se na nich podílet. V důsledku toto může být zásadnější pro to, jak bude Česká republika vnímána ze strany členů koalice,“ sdělil redakci.

Výroky SPD jsou navíc podle něho vnímány negativně a jako signál změny postoje nové vlády k bezpečnostní situaci v našem východním sousedství. „Ale zásadnější bude, jestli Česko bude ochotno nadále se podílet na podpoře Ukrajiny, včetně možného příspěvku k bezpečnostním garancím. Klíčové bude, jak se k tomu postaví zejména Andrej Babiš. Zatím to ale vypadá, ze Česko se z koalice prakticky stahuje, byť formálně členem zůstává,“ doplnil.

Exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) zase mluví o „schizofrenní situaci“ premiéra. „On sám by možná byl ochoten nějakou mírnou formou v koalici ochotných dál pokračovat, ale drží ho v kleštích jeho koaliční partneři, kteří už nijak neskrývají svoje jasně putinovské postoje,“ prohlásil. Podle něj bude Babiš „kličkovat, lavírovat a mlžit.“

Jednání v Paříži navazuje na sobotní schůzku bezpečnostních poradců v Kyjevě, kde se řešily bezpečnostní záruky pro Ukrajinu i poválečná obnova země. Právě tyto otázky mají dominovat i setkání lídrů.

Za Česko se nicméně kyjevské schůzky podle informací Seznam Zpráv nikdo neúčastnil, premiérův bezpečnostní poradce Hynek Kmoníček chyběl. Do Paříže nicméně Babiše doprovází. Na dotaz redakce, s čím na jednání za Česko jede, nereagoval.

V Paříži každopádně nepůjde jen o další diplomatickou schůzku. Pro Andreje Babiše to bude první ostrý test zahraničněpolitického kurzu jeho vlády. „Zatímco říká, že je zvědavý, co se dozví, řada evropských partnerů bude pozorně sledovat, zda z Prahy zazní jasné stanovisko – nebo jen další vyčkávání,“ uvedl zahraniční diplomatický zdroj redakce.