Článek
Seznam Zprávy prozkoumaly, jak se změnily podmínky v odvětvích, v nichž šéf ANO podniká. A podívaly se také do zákonů, které mohou ovlivnit jeho soudní spory. Ukázalo se, že především v oblasti zemědělství a zdravotnictví si firmy polepší.
Sám Babiš je přesvědčen, že svůj střet zájmů vyřešil tím, že vložil holding Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu RSVP Trust. Sliboval, že díky němu nebude mít on ani jeho rodina do jeho smrti z firmy žádný prospěch. Není to ale pravda - premiér zamlčel, že hned, jakmile skončí ve funkci, ovládnou holding jeho děti. A z něj samotného mohou udělat správce.
Za dostatečné řešení střetu zájmů trust nepovažuje ani Evropská komise, která opakovaně konstatovala, že český premiér v potenciálním střetu zájmů je, a dočasně kvůli tomu pozastavila vyplácení některých dotací. Babiš si navíc ponechal část byznysu přímo – konkrétně společnost FutureLife, která podniká ve zdravotnictví.
A zatímco se o střetu zájmů premiéra vedou spory, stát postupně zlepšuje podmínky pro podnikání těchto firem.
1) ROSTOUCÍ ZDRAVOTNICKÝ BYZNYS
Do Babišova zdravotnického impéria spadá několik klinik na léčbu neplodnosti, hepato-gastroenterologická klinika nebo laboratoře. Dále zařízení, která nabízejí jednodenní chirurgické zákroky, výměnu kloubů, onkologickou prevenci či biologickou léčbu.
Z veřejného pojištění kliniky ročně čerpají stamiliony korun – jen na centrové léky loni skupina čerpala 800 milionů, na léčbu neplodnosti 300 milionů, další stamiliony spolkly laboratoře a jiná zařízení.
Několik zdravotnických segmentů, v nichž premiér podniká, si navíc příští rok polepší díky změnám v úhradové vyhlášce. Na ní pracuje ministerstvo s pojišťovnami a řadou dalších zástupců. Letos poprvé se jednání podle pořadu Reportéři ČT účastnila také loni založená Asociace soukromých poskytovatelů zdravotní péče, jejíž součástí je i právě FutureLife.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) důrazně popírá, že by ve zdravotnictví existoval jakýkoli střet zájmů, nebo že by se změny dělaly ve prospěch premiérových firem. Řadu z opatření, která ministerstvo zavádí, experti dokonce chválí – to nicméně podezření ze střetu zájmů nesmaže.
Více peněz na umělé oplodnění
Babišovi v Česku patří několik reprodukčních klinik – Iscare, Gennet nebo Reprofit. Díky nové úhradové vyhlášce na příští rok jim budou pojišťovny platit za jeden cyklus umělého oplodnění více než dosud. Částka stoupne z původních 39 773 korun na 44 213 korun.
Další zvýhodnění, na kterém mohou vydělat i Babišovy firmy, se navíc chystá. Ministr Vojtěch navrhuje, aby oplodnění bylo možné i pro single ženy. Zákonem se bude na konci listopadu zabývat Legislativní rada vlády.
Změna rozšíří okruh pacientek, a tím pádem umožní klinikám více vydělat. To se ukázalo například v Británii, kde se počet žádostí o tuto léčbu výrazně rozšířil.
Podpora jednodenní chirurgie
Kliniky premiéra nabízejí mimo jiné jednodenní chirurgické zákroky. Právě ty chce ministerstvo zdravotnictví výrazně podporovat. Příští rok na ně pojišťovny vydají přes 4,3 miliardy, tedy o 16 % více než letos. Ostatní segmenty zdravotnictví s tak velkým nárůstem zdaleka nepočítají.
„Úhradová vyhláška je možným střetem zájmů. Ministerstvo zdravotnictví může nastavit výhodnější podmínky pro obory, v nichž působí kliniky, ve kterých má premiér majetkový podíl. Konkrétním příkladem je jednodenní péče,“ říká poslanec Tom Philipp, expert lidovců na zdravotnictví.
Navíc se u tohoto typu léčby nepočítá s žádnými objemovými limity – zjednodušeně řečeno, kolik zákroků zařízení provedou, tolik jim pojišťovny proplatí. Ani to není ve zdravotnictví pravidlem.
Speciálním případem jsou pak výměny kloubů, které Babišovy kliniky rovněž nabízejí. Platby za ně si nově budou nasmlouvávat pojišťovny s každým zařízením zvlášť a existují pochybnosti, zda na tom nevydělají právě soukromá zařízení.
Více peněz do laboratoří
Třetí sektor, v němž nastávají změny a podniká v něm premiér, jsou laboratoře. Pod FutureLife patří Vidia Diagnostika, jejíž pobočky na laboratorní vyšetření čerpají 200 milionů korun ročně.
Laboratoře si dlouhodobě stěžují, že úhradové limity na testování jsou příliš přísné a že peníze od pojišťoven nestačí. V úhradové vyhlášce na příští rok se proto počítá s částečným, nebo úplným uvolněním limitů na testování, a to i laboratorní. Laboratoře tak budou moci vykazovat více služeb.
2) VĚTŠÍ PODPORA V ZEMĚDĚLSTVÍ
Zatímco minulá vláda omezovala podporu velkých zemědělských podniků a snažila se přispívat spíše těm menším, po výměně kabinetu se situace pomalu obrací.
Hned v lednu vláda obnovila program pro velké agropodniky na zpracování zemědělských produktů. Právě z něj v minulosti Agrofert čerpal desítky milionů. Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval, že není jasné, na co se peníze využily, a vláda Petra Fialy program přestala vypisovat jako nadbytečný.
Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán do něj hned zkraje letošního roku nalil čtvrt miliardy. A další čtvrt miliardy na příští rok schválila vláda v říjnu, a to pro velké podniky zabývající se zpracováním masných výrobků.
Do letošní výzvy podle Státního zemědělského intervenčního fondu přišlo 22 žádostí celkem za necelých 400 milionů. O žádné z nich zatím nebylo rozhodnuto. Fond i ministerstvo zemědělství odmítly odpovědět na dotaz, zda se do výzvy zapojila některá z firem z holdingu Agrofert.
Samotný holding to nepopřel. „Investice i možnosti dotace vyhodnocujeme s péčí řádného hospodáře,“ uvedl pouze mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
To ale není všechno – větší zemědělské podniky se mohou těšit také na zvýšení přímých dotací za hektar. Ministr Šebestyán už totiž pracuje na změně takzvané redistributivní platby. Jde o platbu navíc, kterou nyní stát vyplácí na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy. Cílem platby je podpořit hlavně malé zemědělce.
Větší hráči si ale stěžují, že je to nespravedlivé. Šebestyán zatím konkrétní plán nepředstavil, uvažuje se ale o tom, že by se platba rozšířila na prvních 400 hektarů. Co to v praxi znamená? Stejný balík, který je letos ve výši 4,6 miliardy korun, by se rozdělil mezi větší výměru. Malí zemědělci by tak dostali méně, polepšili by si naopak velcí hráči.
Levnější pojištění
Letos v říjnu navrhl ministr zemědělství vznik nového programu Podpora pojištění. V jeho rámci by měl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond přispívat velkým agropodnikům na pojištění například proti škodám způsobeným extrémním počasím. Respektive by za ně část pojištění u komerčních pojišťoven zaplatil.
Podobný program existuje i pro malé a střední podniky, velcí hráči si ale stěžovali, že chtějí, aby stát přispíval i jim. Nový program by měl stát 200 milionů korun – není ale jasné, kde na něj ministerstvo vezme.
Předkupní právo
Vláda slíbila v programovém prohlášení, že zavede předkupní právo na zemědělskou půdu pro toho, kdo na ní aktuálně hospodaří. To by opět zvýhodnilo Agrofert, který si pronajímá 96 tisíc hektarů. Šebestyán už zákon začal připravovat, narazil však na výrazný odpor.
Po velké kritice tak zkouší prosadit kompromis, který by velkým zemědělcům pomohl alespoň částečně. Uvažuje se o oznamovací povinnosti o prodeji pod pokutou, o vyšších daních při prodeji zemědělské půdy nebo o povinnosti minimální doby pachtu na několik let.
I tuhle variantu ale kritizují především malí zemědělci. Například podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka to poskytuje další výhody velkým podnikům při skupování půdy.
Menší přísnost na erozi
Vláda také hodlá ve prospěch zemědělců snížit protierozní ochranu půdy. Podle zjištění Seznam Zpráv Šebestyán spolu s ministrem životního prostředí Igorem Červeným vypracoval novou vyhlášku, kterou před několika dny předložili do připomínkového řízení.
„Na základě dohody obou ministrů došlo k úpravám Protierozní vyhlášky, ke které aktuálně probíhá meziresortní připomínkové řízení. Ačkoliv návrh novely zohlednil priority našeho resortu, u některých témat, jako je například větrná eroze, ještě předpokládáme s ministerstvem životního prostředí další diskuzi,“ uvedl pro Seznam Zprávy Marek Otava z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.
Podle návrhu, který Seznam Zprávy měly možnost prostudovat, je v plánu několik úlev zemědělcům při ochraně před erozí. Nebude se například přihlížet k erozním událostem, které byly způsobené „vyšší mocí“ – tedy například velmi silným deštěm.
Zásadní změna se ale skrývá v tom, že vláda bude moci měnit hodnoty přípustné míry erozního ohrožení. A také snížit rozsah ploch, na nichž se protierozní opatření musí dodržovat.
Šebestyán argumentuje, že česká pravidla se vztahují ve srovnání s Evropou na příliš mnoho půdy – aktuálně až 65 %. „Nový pracovní tým z obou ministerstev má za úkol připravit úpravu pravidel tak, aby zemědělci byli motivováni k ochraně před erozí, ale současně jsme zbytečně nezatěžovali ty, kteří se o půdu starají zodpovědně,“ uvedl již dříve Šebestyán.
Jakého množství půdy se budou změny týkat a jak výrazně ochrana klesne, zatím nelze říci. Návrh ještě není kompletní. Šebek z Asociace soukromého zemědělství to ale kritizuje. „Neříkám, že jsme spokojení s administrativním řešením těchto parametrů, máme nějaké návrhy potřebných úprav, ale v dobách extrémních projevů klimatické krize je úplný úlet o celkovém snížení ochrany vážně jednat,“ míní.
Zdravé stravování dobrovolně
Vláda chce zrušit vyhlášku o zdravém stravování ve školních jídelnách, která měla začít platit příští rok. A jde ještě dál – v podstatě ruší jakákoli pravidla pro jídelny s tím, že je na nich, jestli je chtějí dodržovat. Nic jim tak nebude bránit nakupovat například ultrazpracované potraviny, uzeniny nebo polotovary.
Na vyhlášku připravenou za minulé vlády si mimo jiné stěžovala i Potravinářská komora, jejímž významným členem je právě Agrofert.
„Nová pravidla měla omezit uzeniny, polotovary, cukr a sůl. Dát dětem ve školách kvalitnější jídlo, více zeleniny. Masné výrobky měly skutečně obsahovat maso. Proč se to vrchnímu uzenáři nelíbí?“ naznačuje opoziční poslankyně Renata Zajíčková (ODS), jak by mohlo zrušení vyhlášky pomoct velkým agropodnikům.
Stopka na vymáhání dotací
Nové vedení ministerstva nevymáhá sporné dotace pro Agrofert z minulosti, které zpochybnila minulá vláda. Jde o několik miliard korun. Zastaveno bylo vymáhání nárokových dotací, u nenárokových se již několik měsíců marně čeká na právní posudek.
3) LEGISLATIVNÍ POMOC
Kromě dotací a podmínek pro podnikání jsou ve hře také dvě velké změny legislativy, které mohou českému premiérovi pomoci jak v oblasti střetu zájmů, tak přímo v jeho trestní kauze Čapí hnízdo.
Již zmíněné otálení ve vymáhání minulých dotací může mít za následek, že tyto peníze už v budoucnosti vymáhat nepůjde vůbec. Poslanec ANO Radek Vondráček právě Sněmovnou tlačí návrh, který by zkrátil lhůtu pro vymáhání takových dotací z deseti na čtyři roky. Pokud by prošla, zařídilo by to Agrofertu v případě těchto dotací promlčení.
Vondráčkova novela by zákon o střetu zájmů prakticky vykostila. Střet zájmů by se podle ní výslovně netýkal nárokových dotací s odůvodněním, že je dostávají všichni podle stejných pravidel. Jak je ale popsáno výše, vláda může ovlivnit například to, jak velký balík peněz rozdělí velkým podnikům.
Dále návrh prakticky vylučuje, aby ve střetu zájmů mohl být předseda vlády. Nově by dotace nemohl pobírat pouze ten člen vlády, pod jehož ministerstvo spadají. Zemědělské dotace by tak měl zakázáno pobírat pouze ministr zemědělství.
Pomoc u soudu?
Další problematickou reformu představuje novela trestního řádu, kterou vláda odsouhlasila na konci října. Díky ní by odvolací soudy ztratily pravomoc nařídit soudům nižší úrovně, jak rozhodnout.
Právě tato změna by mohla být zásadní v kauze Čapí hnízdo, v níž figuruje exmanažerka Agrofertu Jana Nagyová i sám Babiš. Nagyová již byla odsouzena, premiér získal imunitu a jeho proces byl přerušen.
Soudce Jan Šott, který ve věci rozhoduje, se několikrát přiklonil na stranu obžalovaných. Musel se ale podřídit verdiktu nadřízeného soudu.
Není jisté, zda by se novinka na již běžící případ vztahovala. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) to popírá, právní experti se neshodnou. Jak ale zjistily Seznam Zprávy, advokáti Jany Nagyové chtějí novinku využít v rámci dovolání.


















