Článek
Vláda, jak známo, je teď celá hrr do plnění slibů ze svého programového prohlášení. Po rušení rozhlasových a televizních poplatků přišel na řadu další bod. „Podpoříme (…) zdravé stravování ve školách, nemocnicích i v provozovnách veřejného stravování,“ píše se v kapitole s názvem Sport, prevence a zdraví. Tak se do toho vláda pustila. A začala tím, že z příslušné ministerské vyhlášky hodlá vyškrtat všechny normy pro školní stravování, které jídelnám určovaly, co by v nich děti měly jíst.
Podle ministra pro potírání prevence Borise Šťastného z Motoristů sobě, který je nadšeným podporovatelem změny, by toho stát měl regulovat co nejméně. A tak bude ve vyhlášce pořád napsané, že oběd pro 13letého žáka je jídelna povinna pořídit v rozmezí od 23 do 50 korun, ale už tam nebude ani čárka o tom, z čeho se ten oběd má skládat, aby to pro vyvíjející se mladý organismus dávalo nějaký smysl.
Aby nedošlo k mýlce. Záměrem ministrů školství a zdravotnictví, kteří jsou vykonavateli změny, není zrušit onen nový „spotřební koš“, který byl dosud dobrovolný a od 1. září 2027 měl být závazný pro všechny školní jídelny, a vrátit se k tomu třicet let starému, který platil předtím. Záměrem ministrů školství a zdravotnictví je „spotřební koš“ s výživovými normami pro žáky z vyhlášky úplně vynechat. Což je stav, v němž se české školní stravování neocitlo víc než šedesát let.
Školní jídelny nejsou zase tak starý vynález. Vznikat začaly ve větším množství až po druhé světové válce. Ale ujaly se rychle. V jinak temném období začátku 50. let už jich v Československu bylo přes 3500. V roce 1963 vznikla první výživová norma, když se tehdejší potentáti a experti shodli na tom, že dětem prospěje, když budou ve školách jíst nějak rozumně na základě momentálních odborných poznatků.
Konkrétní poznatky se od té doby zásadně posunuly, nicméně obecně si dnešní experti myslí totéž. Dnešní potentáti už to ale vidí jinak.
V roce 2013 dokonce vyšel Almanach školního stravování u příležitosti 50. výročí vzniku první normy. Systém, který bez většího otřesu (byť v různé kvalitě) ustál jednu okupaci, jednu revoluci, dva režimy, pražské jaro, normalizaci i nástup kapitalismu, zjevně čekal na pány Babiše, Šťastného, Plagu a Vojtěcha, až ho po 63 letech zadupou do země.
Je to strašná ostuda pro všechny, kteří se na tom podílejí. Nové výživové normy vznikaly ve Státním zdravotním ústavu posledních pět let za účasti desítek expertů na výživu, prevenci a veřejné zdraví.
Jsou to dost složité tabulky a výpočty, ale jejich účelem bylo jediné - aby stát mohl zaručit, že dítě, které jde na oběd do školní jídelny, dostane jídlo, které mu prospěje. V ideálním případě zapadne do jeho zdravého životního stylu, v tom horším se stane alespoň jedním zdravým a vyváženým jídlem denně.
Má to svou logiku. Stát po dětech vyžaduje, aby ve škole trávily docela dost času. Po rodičích chce, aby tam děti posílali. V moderních časech už standardně vyžaduje po školách, aby svým žákům v tomto čase zajistily stravování. A posledních šedesát let pracoval stát s oprávněnou představou, že když už děti na jeho popud ve škole jsou a stravují se tam, měl by na sebe vzít nějakou odpovědnost za to, co ve škole jedí. To má nyní skončit.
Paradoxně přesně v tu nejhloupější chvíli. Ve chvíli, kdy relativně nová odborná zjištění ukazují, jak zásadní význam pro primární prevenci chronických nemocí mají zdravé stravovací návyky. Jak škodlivé jsou v dlouhodobém pohledu pro lidský organismus takzvané ultrazpracované potraviny, především nejrůznější polotovary, dehydrované směsi a průmyslové produkty z pomezí potravinářského a chemického průmyslu.
Extrémní ukázkou „účinnosti“ těchto produktů a špatných stravovacích návyků může být skutečnost, že velká část pacientů, kteří se léčí s obezitou, současně trpí podvýživou, tedy nedostatkem klíčových živin potřebných pro fungování organismu (především bílkovin).
K důležitým příčinám české epidemie obezity patří právě nadměrný přísun „prázdných kalorií“ z ultrazpracovaných potravin. Budování rozumných stravovacích návyků od dětství, brzké seznámení s konceptem vyváženého jídla a vaření z čerstvých surovin je naprosto zásadním prvkem takzvané primární prevence. To byla hlavní motivace modernizovaného „spotřebního koše“ ve stravovací vyhlášce - vyjasnit množství živin a vypudit z jídelen průmyslové šmakulády a přeslazené nápoje.
Nicméně máme premiéra, který má až příliš velké pochopení pro zájmy obřích potravinářsko-chemických průmyslových koncernů, a také pravicového ministra prevence, který jakoukoli prevenci (například zvýšení dostupnosti očkování) považuje za nepřijatelný zásah do individuálních svobod.
A pak dva ochotné ministry školství a zdravotnictví, kteří na premiérův rozkaz rozmetají pětileté úsilí týmu desítek lidí. Dokonce tak horlivě, že chtějí obejít připomínkové řízení, aby se o změně nemuseli bavit s nikým, kdo by jim popsal její reálné důsledky. Smutná podívaná.
Robert Plaga i Adam Vojtěch se tváří, že se nic neděje. Že zdravé jídlo ve školách je pořád priorita. Že nový spotřební koš zůstává v platnosti jako doporučení. „Mění se nástroj, nikoli cíl,“ hlásí Plaga. Je samozřejmě hezké, že se cíl nemění, ale nástroj k jeho prosazení vláda odhazuje do koše.
Jídelny samozřejmě nechtějí děti „otrávit“, jak neférově podsouvá svým kritikům Plaga. Mnoho českých školních jídelen už podle nového spotřebního koše začalo vařit dobrovolně, chvála jim. Doufejme, že jim to vydrží a že se další dobrovolně přidají.
Je ale jisté, že mnohé si vydechnou, že se nemusí zbavovat ekonomicky výhodných levných průmyslových náhražek - a nejenže mohou jet ve třicet let starých kolejích, ale mohou jakékoli koleje zcela opustit. A stát rezignuje na svou schopnost vymáhat jedno zcela zásadní preventivní opatření.
Problém to bude i z dalších důvodů. S existencí výživových norem pro školní stravování počítají některé platné zákony. Školský zákon uvádí, že ministerstvo školství je povinno výživové normy stanovit. Zákon o dětských skupinách podmiňuje získání státního příspěvku na provoz plněním výživových norem dle ministerské vyhlášky. Dle Plagovy představy ovšem výživové normy přestanou od 1. ledna 2027 existovat.
Úplně strašidelná je snaha vyškrtnout z vyhlášky odborný dohled nutričního terapeuta nebo lékaře nad jídelníčkem pro děti se speciálními dietními potřebami, jako jsou celiaci, diabetici nebo děti s různými jinými intolerancemi. Tohle všechno stát přestává zajímat. Bude rád, když se tomu budou jídelny věnovat, a když budou chtít, poskytne jim brožurku. Ale vymáhat to nebude.
Těžko říct, co děti současné koaliční vládě udělaly, ale naloženo od ní dostávají vydatně. Po sérii šílených nápadů, především z dílny premiéra Andreje Babiše a Motoristů, je absolutní nezájem o kvalitu školního stravování další zlou ránou.
