Článek
Prezident Petr Pavel dnes v pozdním odpoledni v třebíčském divadle Pasáž debatuje s občany Kraje Vysočina. Dotazy směřovaly například na vztah prezidenta se současnou vládou.
„Žijeme v demokracii, volby určí vítěze, a pokud má vítěz možnost postavit vládu, tak to udělá. Nemohou tam hrát roli osobní sympatie nebo antipatie,“ zareagoval Pavel na otázku, jestli nelituje jmenování Andreje Babiše premiérem. Za zásadní ale považoval vyřešit premiérův střet zájmů před jeho jmenováním. Jestli svůj slib premiér splnil, už je podle něj otázka pro soudy, potažmo veřejnost.
Lidé se ho ptali i na červencový summit NATO v Ankaře. „Naprosto rozumím tomu, že to mnoha lidem přijde jako banální nedůstojná tahanice. Mně to přijde také. Tady ale nejde o jeden konkrétní summit. Jde o to, jestli bude mít prezident dále práva daná ústavou, anebo bude docházet k jejich postupné erozi,“ řekl Pavel s tím, že vláda není nadřazená ostatním ústavním činitelům. Vláda se podle něj nemůže rozhodnout, že najednou změní svou pozici na něco, co vždy platilo. „Ten, co přijde po mně, by mě nepochválil, kdybych dopustil okleštění pravomocí prezidenta,“ doplnil.
Další z dotazů mířil i na prezidentova očekávání týkající se summitu. „Bohužel se v posledních letech stávají summity NATO snahou nenaštvat největšího člena Aliance, a to USA,“ zhodnotil. Kromě krátké formální debaty by měl být v rámci summitu prostor i na delší neformální diskuze o aktuálních hrozbách, jak tomu podle něj bylo v minulosti.
„Summit podpoří navyšování obranných výdajů, jak už jsme slíbili před rokem v Haagu. Potvrdí také, že největší hrozbou pro Evropu je Rusko a že musíme nadále podporovat Ukrajinu. A potvrdí i to, že budou USA postupně předávat více zodpovědnosti za evropskou bezpečnost Evropanům,“ shrnul Pavel.
Žena z publika, která se po letech strávených v Budapešti přestěhovala do Česka, má obavy, aby se Česko nevydalo obdobným směrem, který v Maďarsku nastavil dlouholetý premiér Viktor Orbán. Podle Pavla má Česko oproti Maďarsku výhodu v silné občanské společnosti. „Ne všichni se nechají opít rohlíkem, a proto je důležité, abychom byli schopni kultivovaným, ale srozumitelným způsobem dát najevo, že se nám něco nelíbí,“ vyjádřil prezident.
Pojistkou je podle něj například Senát nebo možnost prezidentského veta. „Vláda nemá úplně všechny karty v ruce,“ doplnil. „Jsem pro to, abychom dávali najevo to, co se nám nelíbí, ale aby to nesklouzlo k verbální nebo fyzické agresivitě. Ve slušné společnosti je legitimní mít jiný názor, ale ne přetavit to v násilí,“ uzavřel.
Řeč došla i na NATO a financování obrany Česka. „Síla NATO je souborem národních prostředků. Jestli naše armáda nebude bojeschopná a schopná reagovat na nastalou situaci, celou Alianci tím oslabíme o náš díl. Čím více zemí k tomu takto přistoupí, tím slabší ta Aliance bude. Není to zbytný výdaj, ale investice do nás samotných,“ okomentoval Pavel s tím, že se investice do obrany podobá pojištění. „Utrácení za obranu není pro Donalda Trumpa nebo Brusel,“ doplnil Pavel.
Z publika zazněl dotaz také na to, jestli by prezident uvítal nějaké změny ústavy. „Ústava je mimořádně delikátní mechanismus, který není jednoduché napsat dobře, ale dá se poměrně snadno pokazit,“ odpověděl Pavel. Naše ústava je podle něj napsána velmi dobře a při jakýchkoliv změnách by byl opatrný. „Některé věci v ní nejsou úplně jasné, ale to je dobře. Nejde o prostý zákon, který by se měl měnit společně s politickou reprezentací,“ doplnil.
Kompenzace za Dukovany
V rámci zítřejšího programu se plánuje věnovat především plánům ohledně jaderné elektrárny Dukovany a souvisejícími kompenzacemi. „Některým obcím vzroste počet obyvatel možná i násobně a musí za to dostat nějakou kompenzaci, protože to ze svých standardních rozpočtů neutáhnou,“ řekl na debatě prezident.
Podpořit regiony zasažené stavbou má Akční plán Dukovany, který schválila bývalá vláda loni v říjnu po sněmovních volbách. Stát má poskytnout do roku 2038 dvanáct miliard, obce a kraje mají dát další tři miliardy. Současná vláda už minulý měsíc oznámila, že rozhodnutí bývalého kabinetu chce revokovat a prověřit.
Velká část dotazů byla osobních, například na dotaz, jak by se „oznámkoval“ z prezidentství, odpověděl dvě až dvě minus, což mu někteří přítomní v hledišti rozporovali. Přítomní ho přivítali potleskem vestoje už při příchodu.
Pohled na vysokorychlostní železnici
Petr Pavel s první dámou Evou Pavlovou jsou od dopoledne na dvoudenní návštěvě Vysočiny. Petr Pavel ji zahájil na observatoři Košetice na Pelhřimovsku, pak pokračoval do Jihlavy, kde se setkal se zástupci města a kraje.
Prezident se vyjádřil například k plánované vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou a Brnem. O podporu výstavby projektu i v Jihlavě ho požádal poslanec a bývalý hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS). Podle Pavla ale nedává smysl mít v tomto krajském městě zastávku.
„Nedává moc smyslu mít na každých 30 až 50 kilometrech zastávky na vysokorychlostní trati, ten vlak se sotva rozjede,“ zdůvodnil Pavel.
Se zastávkou v Jihlavě se ale v současné době počítá. „Věřím, že to tak zůstane,“ uvedl primátor města Petr Ryška (ODS). Podotkl ale, že by tam neměl zastavovat každý vlak.
Od nástupu do funkce v roce 2023 Pavel navštěvuje všechny kraje postupně. V každém ze čtrnácti byl alespoň jednou, nyní pokračuje ve druhém kole cest. Naposledy byl na začátku měsíce ve Zlínském kraji. Vysočinu navštívil v květnu 2023, byl tehdy například v pelhřimovské základní škole, která vyučuje děti s mentálními hendikepy. Vedle školství se věnoval i ekologii a zemědělství.
