Článek
Podle dosavadních odpovědí, s nimiž se měly Seznam Zprávy možnost seznámit, se Češi pyšní schopností poradit si v krizových situacích. Řada respondentů online ankety, která má přinést zemi silnou značku pochopitelnou i pro svět, však označila za českou superschopnost kutilství, zručnost, vztah k řemeslům, ale také inovativní myšlení či schopnost pomoci druhým. Inspirací jsou pro respondenty i sportovní legendy: penalta Antonína Panenky, houževnatost Emila Zátopka či týmový duch českých olympioniků.
Často se pak dotazovaní shodovali na hrdosti, kterou cítí, když se projevujeme jako nadstandardně solidární národ. Což se už mnohokrát ukázalo například při národních sbírkách na pomoc při přírodních katastrofách či nemocným spoluobčanům a zejména dětem.
„Vnímáme se jako nedůležitá země“
Podle sociologa Nikoly Hořejše z Nadace Blížksobě Češi ale často sami sobě kladou limity. „V participativních debatách zaznívá, že si limity dáváme níž, než bychom mohli. Měli bychom mít větší ambice. Pořád se vnímáme spíše jako malá nedůležitá země, ale cítíme, že máme na víc. Dotazovaní si nezřídka myslí, že jsme mezinárodně vliv měli, ale historicky jsme o něj přišli,“ poznamenal sociolog.
Z průzkumu, jehož podrobnější výsledky budou k dispozici příští týden, také vyplynulo, že Češi oceňují vysokou míru svobody a bezpečí. „I to, že můžu poslat dítě samotné ven, protože je tady bezpečno, je svoboda,“ zaznělo na jednom z debatních setkání. Silně je vnímána také česká příroda a její přístupnost – od čundrování a vodáctví po houbaření či chalupaření. Pro mnoho lidí je právě kontakt s přírodou klíčovým aspektem kvality života v Česku.
Pivní turistika Čechům vadí
Ambivalentní je ale postoj k české pivní kultuře, která je s Českem tradičně spjata. „Pivní kultura Čechům a Češkám na jednu stranu vadí, protože je pak Česko spojované s alkoholovým, pivním turismem. Zároveň je to vnímané jako jedna z největších inovací, co Česko dalo světu. Pivovary dnes vnímáme jako industriál, ale mohou být i hezké,“ zdůraznil Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM.
Projekt Dobré ráno, Česko vznikl pod koordinací Ministerstva zahraničních věcí a spolupracuje s Českými centry, CzechInvest, CzechTourism, CzechTrade, Domem zahraniční spolupráce a Národní sportovní agenturou. Participativní část řídí Nadace Blížksobě s podporou platformy Druhá ekonomická transformace. Cílem je vytvořit měřitelně silnou značku České republiky v zahraničí, která přitáhne investory, turisty, talenty, ale i zvýší hodnotu českých výrobků na světových trzích.
Jako Finové či Estonci
Inspiraci našli jeho tvůrci v zahraničí, zejména v úspěšné prezentaci Finska, Estonska či Velké Británie. V rámci „Dobré ráno, Česko“ probíhá celonárodní průzkum, jak Češi a Češky vnímají svou zemi, její silné a slabé stránky a jak se mají promítnout do naší reputace a prezentace v zahraničí.
Součástí průzkumu je online dotazník, kde může úplně každý za pár minut odpovědět na otázky týkající se české identity a obrazu země.
Byť se projekt rozběhl za vlády Petra Fialy (ODS), podle informací redakce by mohl najít podporu i u nově vznikajícího kabinetu. Na dotaz Seznam Zpráv nicméně místopředseda ANO Karel Havlíček neodpověděl.
Byznys volá po lepší náladě
Každopádně zástupci byznysu, kteří nový projekt podporují, mají jasno. „To, jak nás vnímají venku, a hlavně to, jak definujeme my sami sebe vevnitř, výrazně určuje příležitosti našeho úspěchu, proto je dobře vystavěný národní brand důležitý,“ sdělila redakci Kateřina Kadlecová, majitelka USSPA a ambasadorka Druhé ekonomické transformace.
Podle podnikatele Martina Wichterleho se Česko musí vyhrabat z plebejské pozice. A dobýt svět. „My na to máme, jen potřebujeme lepší náladu. A náladu zlepšují úspěchy. Proto si musíme vytvořit příběh našeho úspěchu, toho, v čem jsme dobří. A na tom postavit náš společný brand,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Cílem podle něho není najít nějaký marketingový slogan nebo nové logo. „Ale skutečně to, v čem jsme dobří a můžeme na to být hrdí,“ dodal.
Podle expertů jde o proces, který přesahuje marketing. Dobrý brand umožní zvýšit marže exportérů a příjmy české ekonomiky, přivábí turisty, investory, talenty – ať už vědce nebo studenty.
