Důchodová reforma obstála u Ústavního soudu. ANO ji chtělo zrušit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Návrh týkající se zrušení důchodové reformy podepsalo 71 poslanců hnutí ANO pod vedením Aleny Schillerové. Domáhali se zrušení buď celého zákona, nebo alespoň jeho konkrétních ustanovení. Vadil jim jak proces při schvalování novely, tak obsah samotné reformy – především postupné zvyšování věku odchodu do důchodu nebo zúžení okruhu profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky.

Ústavní soud návrh zamítl. K legislativnímu procesu soudce zpravodaj Jan Přibáň uvedl, že opoziční poslanci ve Sněmovně vystoupili zhruba 600krát a měli tak dostatečný prostor se vyjádřit. Poukázal přitom i na obstrukce. „Vystoupení Andreje Babiše trvalo celkově dvě hodiny a 51 minut, přičemž jeho značná část zjevně nesouvisela s předmětem nyní posuzovaného zákona,“ řekl Přibáň.

S tím šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nesouhlasí. Soud podle ní opomenul stovky věcných návrhů. ,,Ústavní soud postavil závěr na tom, že se mělo jednat o obstrukce, ale já bych chtěla připomenout, že opomenul i spoustu věcných vystoupení. Dokonce to tehdy hodnotil Marek Benda (ODS) jako velmi věcnou debatu,“ řekla Schillerová k rozhodnutí soudu.

Podle opozičního hnutí došlo při projednávání zákona ve Sněmovně k vážnému omezení práv parlamentní menšiny. Poslanci ANO kritizovali například předčasné ukončení rozprav ve všech třech čteních, neumožnění hlasování o odročení jednání či účelové pozměňovací návrhy podané těsně před hlasováním.

Tyto kroky označili za porušení základních principů právního státu. „Koaliční většina zneužila své převahy nad opozicí a vykládala jednací řád Poslanecké sněmovny účelově a svévolně,“ píše se v návrhu.

V tom dal Ústavní soud navrhovatelům částečně za pravdu, když podle něj při projednávání zákona došlo k omezení debaty v prvním, druhém i třetím čtení, když rozprava skočila, přestože byli přihlášeni další poslanci.

„Projednávání nyní posuzovaného zákona navzdory zkrácení rozpravy v prvním, druhém i třetím čtení dostatečně vyvažuje práva parlamentní většiny a menšiny. Stručně řečeno, většina má právo vládnout a menšina musí mít reálnou možnost vyjádřit svůj názor, což bylo v tomto případě naplněno,“ vypořádali se ústavní soudci vůči této výhradě.

Ústavní soud ale zároveň konstatoval, že se nenechá zatáhnout do politického boje a že spory tohoto typu musí zůstat na půdě Parlamentu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro ČTK uvedl, že zrušení reformy penzí bylo po dřívějších nálezech Ústavního soudu nepravděpodobné. „Už první jednání Ústavního soudu a tehdejší nález dávaly jasně najevo, že Ústavní soud jasně říká: Je tady potřeba, aby byla zodpovědnost vlády vůči veřejným financím i vůči budoucím generacím. Pokud jde o část legislativního procesu, já jsem na to poukazoval a Ústavní soud na to odkázal, nemůže tady skupina opozičních poslanců blokovat, obstruovat Sněmovnu donekonečna. To prostě není možné, takhle se nelze chovat,“ řekl ministr práce.

U důchodové reformy jako takové poslancům ANO vadí hlavně postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let. Podle opozičního hnutí jde o nespravedlivé opatření, které znevýhodní většinu pracovníků, protože výjimku přiznává pouze lidem ve čtvrté kategorii rizikových prací. Kritizovali rovněž novou definici „rizikové práce“ nebo to, že změny podle nich nejsou v souladu s mezinárodními závazky Česka.

Ústavní soudci ovšem uvedli, že sociální práva, mezi něž patří i právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, nemají bezpodmínečnou povahu. Soud zjednodušeně řečeno uvedl, že prodloužení důchodového věku bylo přesvědčivě vyargumentováno na datech.

„Napadená právní úprava je podložena četnými demografickými ukazateli, mezi něž patří pokles pravděpodobnosti úmrtí a s ním spjaté zvýšení očekávané doby dožití. Nárůst důchodového věku je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj,“ stojí v rozhodnutí.

Jednotlivá ustanovení důchodové reformy začínají platit postupně, některá už od letoška, jiná až od roku 2027.

Zástupci hnutí ANO už dříve oznámili, že pokud by po podzimních sněmovních volbách usedli v příští vládě, budou usilovat o zrušení podstatné části důchodové reformy. Podobně hovoří také politici z dalšího opozičního hnutí SPD.