Článek
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová právě oslavila první rok svého druhého funkčního období. Čas na bilancování ale zřejmě nemá. V cestě jí totiž stojí možná jedna z dosud největších výzev její kariéry, jak naznačil bruselský server Politico obvykle dobře informovaný o dění v evropských institucích.
Belgická policie v úterý při razii v Evropské službě pro vnější činnost (EEAS) a na akademii College of Europe zadržela dvě vysoko postavené osobnosti bruselských institucí - italské diplomaty Federicu Mogherinovou a Stefana Sannina.
Vyšetřuje je ve spojení s obviněními z podvodu při zadávání veřejných zakázek, korupce, střetu zájmů i porušení profesního tajemství (psali jsme zde). Případ se podle Úřadu evropského veřejného žalobce týká podvodů souvisejících se školením juniorních diplomatů financovaným Evropskou unií z let 2021 až 2022.
Mogheriniová byla v letech 2014 až 2019 šéfkou evropské diplomacie, z titulu této funkce tak vedla i Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS). Předtím působila jako italská ministryně zahraničí. V současnosti je rektorkou College of Europe v Bruggách. Mezi lety 2014 až 2019 vedla diplomatickou službu EU.
V EEAS působil i Sannino, který byl v letech 2021 až 2025 jejím generálním tajemníkem, pojily ho blízké vztahy s nástupcem Mogheriniové, Španělem Josepem Borrellem. Pak se Sannino přesunul do Evropské komise, kde momentálně zastává funkci generálního ředitele pro Střední východ, severní Afriku a oblast Perského zálivu.
Mogheriniová ani Sannino se ke skandálu zatím nevyjádřili. Univerzita College of Europe podle agentury ČTK vydala v úterý večer prohlášení, kde potvrdila, že na jejím kampusu policie prohledala několik budov. Zavázala se k plné spolupráci s úřady.
Rána pro bruselské instituce
Italský diplomat je tak i vysoce postaveným úředníkem v aparátu Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Podle Politica proto hrozí, že kauza by mohla přerůst v rozsáhlou krizi, která by mohla pošramotit důvěryhodnost Unie i zahýbat pozicí šéfky Evropské komise.
„Je mi jasné, že lidé, kteří nemají rádi von der Leyenovou, to využijí proti ní, ale oni proti ní využijí úplně všechno,“ cituje server jednoho z unijních představitelů, se kterým reportéři mluvili pod podmínkou zachování anonymity.
Zdroj se domnívá, že von der Leyenové se - neprávem - dotýkají všechny evropské skandály, protože právě ona je nejviditelnější tváří Evropské unie.
Podle něj a dalších lidí, se kterým mluvili novináři z Politica, je pravděpodobné, že kauza pošramotí už tak napjaté vztahy mezi von der Leyenovou a současnou šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
Jejich rozdílné postoje se ukázaly například v listopadu, když Kallasová odmítla návrh von der Leyenové na zřízení specializované jednotky pro koordinaci kontaktů Bruselu s evropskými zpravodajskými službami.
Stefano Sannino.
„Důvěryhodnost institucí EU kauza určitě poškodí,“ říká pro Seznam Zprávy vedoucí pražské kanceláře institutu Europeum Viktor Daněk. „Jestli to bude jen šrám nebo tvrdá rána závisí na tom, co přinese vyšetřování,“ doplňuje s tím, že dosud není jasné, zda manipulace s veřejnými zakázkami, o kterých mluví prokuratura, vedla k osobnímu obohacení nebo šlo o důsledek nedbalosti.
„Pokud by se prokázalo to první, mohlo by jít opravdu o skandál, který by Unii zásadně poškodil. Před vynášením soudů bych si ale raději počkal na více informací,“ říká.
Ke kauze dochází v době, kdy u voličů napříč starým kontinentem bodují populistické a radikální strany, které nešetří s kritikou Evropské unie.
„Protiunijní strany nepochybně kauzu využijí a už teď ji využívají. Nepřekvapilo by mě například, pokud by se Patrioti (frakce, kam patří hnutí ANO, maďarský Fidesz nebo rakouští Svobodní, pozn. red.) s krajní pravicí nebo krajní levice opět pokusily vyvolat hlasování o nedůvěře Ursule von der Leyenové v Evropském parlamentu. Jestli by mohlo být úspěšnější než předchozí pokusy, je ale těžké předvídat. Stejně tak je obtížné odhadovat, zda může tyto strany kauza posílit,“ komentuje Daněk.
Von der Leyenové se dosud vždy podařilo svou pozici obhájit. V říjnu ustála hned dvě hlasování o nedůvěře najednou - jedno vyvolala frakce Patrioti pro Evropu, druhé Levice, kde jsou sdružené zejména radikálně levicové strany (podrobněji zde).
Kritika z Maďarska i Ruska
Z Levice už zazněla prohlášení o tom, že „důvěryhodnost našich institucí je v sázce“. Skandál komentoval i mluvčí maďarské vlády Viktora Orbána Zoltán Kovács. „Je vtipné, jak Brusel každého poučuje o vládě práva, zatímco jeho vlastní instituce vypadají spíše jako kriminální série než fungující Unie,“ napsal na síti X.
Ozvala se také mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovává, podle které představitelé EU „raději ignorují vlastní problémy, zatímco neustále poučují ostatní“.
EU už má za sebou korupční kauzy, které otřásly důvěrou evropské veřejnosti. V roce 2022 došlo ke skandálu „Katargate“, během kterého bylo vzneseno obvinění proti dvaceti osobám. Europoslanci byli obžalováni z přijímání vysokých úplatků za prosazování zájmů Kataru a Maroka, což obě země popírají.
V dalším skandálu, který od poloviny března otřásá Evropským parlamentem a vžil se pro něj název „Huaweigate“, vyšetřovatelé prověřují možnou zpronevěru nebo poskytování darů ze strany zástupců či lobbistů společnosti Huawei europoslancům výměnou za prosazování zájmů této společnosti při zavádění telekomunikačních technologií 5G.
