Článek
Kateřina Konečná podala stížnost na advokáta Artura Ostrého, který v kauze zastupoval youtubera Patrika Kořenáře. Ostrý dříve pro Seznam Zprávy označil jako úsměvný fakt, že si europoslankyně vybrala za svého advokáta Sergeje Zaripova, původem z Ruska a s vazbami na oligarchy. Podle Ostrého šlo rovněž o velmi důležitý signál pro Českou republiku a bezpečnostní složky. Právě tato vyjádření Konečné vadila.
Ostrý dnes zveřejnil usnesení České advokátní komory (ČAK), která stížnost zamítla jako nedůvodnou. V dokumentu se píše, že Konečná nedoložila, jak přesně a čím se měl Ostrý provinit.
„Vzhledem k tomu, že kontrolní rada České advokátní komory dospěla k závěru, že se advokát JUDr. Artur Ostrý v posuzované věci nedopustil porušení všeobecných povinností stanovených pro výkon advokacie zákonem o advokacii nebo ustanovením zvláštního zákona nebo stavovského předpisu České advokátní komory, nebylo vůči němu použito žádné opatření a vaši stížnost kontrolní rada posoudila jako nedůvodnou,“ stojí v usnesení komory.
S pozdravem Míru Zdar! pic.twitter.com/CEAqKnyp45
— Artur Ostrý (@ostry_artur78) December 3, 2025
Kateřina Konečná redakci napsala, že závěr ČAK ještě nemá. „Až ho budu mít, okomentuji,“ odpověděla Konečná.
Jak popsaly Seznam Zprávy již dříve, někteří z politiků, kteří se v minulosti sešli s představiteli íránského režimu - například nynější poslanec Motoristů sobě Filip Turek či bývalý prezident Václav Klaus - se chtěli proti informacím zveřejněných mimo jiné youtuberem Kořenářem bránit právní cestou. Jedním z politiků je právě i Konečná, která zaslala výzvu Kořenářovi, aby odstranil videoreportáž, ve které popsal, že měl možnost nahlédnout do uniklých zpravodajských dokumentů, podle nichž měla Konečná na schůzce navrhovat vystoupení Česka z NATO, posílení spolupráce s Ruskem a nákup obilí z Íránu.
Úřady mlčí
Údajné informace od zpravodajských služeb o „íránských schůzkách“ některých politiků, kvůli kterým v květnu podepsalo petici s cílem zpřístupnění přes 17 tisíc lidí, stále nikdo nezveřejnil. Pro odtajnění přitom byli všichni poslanci z petičního výboru, který své doporučení v půlce května poslal k posouzení prezidentovi a premiérovi. Podle informací Seznam Zpráv ale k odtajnění obsahu schůzek, minimálně zatím, rozhodně nedojde.
Naposledy v září se k vyhodnocení kauzy vyjádřil mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vojtěch Šeliga. Hlava státu se po konzultaci s právníky odkazuje na zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Konkrétně na ustanovení § 22 zákona, podle kterého stupeň utajení vyznačuje vždy „původce informace“.
„Původce informace je povinen neprodleně zrušit nebo změnit stupeň utajení, jakmile zjistí, že pominul důvod pro utajení informace. Původce je dále povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku. V dané věci by tak musel být prezident republiky původcem dané utajované informace, aby mohl za předpokladu pominutí důvodů pro utajení rozhodnout o zrušení utajení,“ odpověděl tehdy redakci Šeliga.
Petice k „íránským schůzkám“
Podle informací z petice se jeví, že původcem případné utajované informace jsou zpravodajské služby a tedy nikoli prezident ani premiér. Petice konkrétně žádá o „zpřístupnění informací týkajících se protestních aktivit Institutu Václava Klause, politických stran SPD a KSČM a osob Václava Klause st., Filipa Turka, Kateřiny Konečné, Jana Kavana a Zdeňka Zbytka, včetně jejich kontaktů a spolupráce s nepřátelskými mocnostmi, zejména Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací“.
Snaha o likvidaci, říká Turek
Pokud by zpravodajci teoreticky pochybili a neplnili své povinnosti, nastoupit by měl jako správní orgán Národní bezpečnostní úřad. Jeho mluvčí Milan Radosta na dotazy redakce pouze zopakoval to, o čem mluví i ostatní úřady - utajovanou informaci může odtajnit pouze její původce. Stejně se již dříve vyjádřili také zástupci Úřadu vlády nebo Ministerstva obrany a vnitra - všichni se musí řídit zákonem a nic odtajňovat nemohou.
Filip Turek v dřívějším vyjádření pro Seznam Zprávy mimo jiné napsal, že celou situaci považuje za fiasko. „Celé to hodnotím jako nehoráznou snahu o likvidaci opozice na základě naprosto smyšlených a konspirativních tezí. Od petičního výboru se nám samozřejmě nikdo neozval,“ reagoval Turek.
Zpravodajkou petice byla exposlankyně Hana Naiclerová (STAN). Na informace od Seznam Zpráv reagovala překvapeně, jí samotné se nikdo neozval. „Mrzí mě, že to takhle vyšumělo. Pro odtajnění hlasovali všichni poslanci, doteď mi píšou lidé a ptají se, jak tahle kauza dopadla. Vzbudilo to velkou pozornost, na petičním výboru nepamatujeme petici, kde by rostly podpisy takhle raketovým způsobem,“ dodala Naiclerová.
