Petiční výbor je pro odtajnění „íránských schůzek“. Dorazila i Konečná

Takovou návštěvu petiční výbor dlouho nezažil, na programu bylo totiž veřejné slyšení petice, kterou podepsalo více než 17 tisíc lidí. Na samotné slyšení jich přišlo několik desítek, dorazili také někteří politici, třeba Ivan Bartoš (Piráti) nebo Kateřina Konečná (KSČM), které se petice přímo týká.

Petice konkrétně žádá o „zpřístupnění informací týkajících se protestních aktivit Institutu Václava Klause, politických stran SPD a KSČM a osob Václava Klause st., Filipa Turka, Kateřiny Konečné, Jana Kavana a Zdeňka Zbytka, včetně jejich kontaktů a spolupráce s nepřátelskými mocnostmi, zejména Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací“.

Po zhruba hodině a půl rozpravy poslankyně Hana Naiclerová (STAN), zpravodajka petice, nechala hlasovat - všech šest přítomných poslanců bylo pro, aby se petice zaslala k posouzení prezidentovi a předsedovi vlády. Rozprava před hlasováním vyvolala mnoho emocí.

U mikrofonu nejdříve vystoupila autorka petice Kateřina Koch, která mimo jiné loni v červenci pořádala demonstraci proti Rusku. Podle ní v utajovaných dokumentech, které má k dispozici, naplňují zmiňovaní politici cíle Ruska a Íránu místo toho, aby pracovali pro Českou republiku.

„Filip Turek deklaroval, že se zasadí, společně s SPD, o vstup České republiky do BRICS a vystoupení z NATO,“ sdělila autorka petice. Kateřina Konečná zase měla údajně podle dokumentů na schůzkách jednat mimo jiné o přeprodeji ukradeného ukrajinského obilí z Ruska. Předsedkyně KSČM během vystoupení autorky petice jen nevěřícně kroutila hlavou.

„Občané mají právo být varováni, protože takové aktivity ohrožují naši společnost,“ dodala Koch. Petičnímu výboru předsedá Tomio Okamura (SPD), ten vyzdvihl iniciativu petentů, protože podle něj by odtajněním dokumentů mohly být vyvráceny dezinformace o jeho hnutí. Na tuto poznámku sál reagoval výkřiky. „No jasně,“ znělo místností.

„Pomáháte nám v kampani, děkujeme,“ konstatoval Okamura na mikrofon. Předseda SPD svou rétorikou obecenstvo rozhýbal - podporovatelé petice ho začali překřikovat bez vyzvání, vadilo jim, že Okamura „zneužívá jednání k politické hře“. Lidé z publika označovali Konečnou za „vnitřního nepřítele“ a ptali se, jak může v klidu spát.

Zchladili je ale úředníci.

Zástupce Ministerstva vnitra jakékoliv dosavadní zásahy ze strany úřadu vyloučil. V případech jako jsou „íránské schůzky“ odkázal na Centrum proti hybridním hrozbám, které se nicméně nezaměřuje na žádné konkrétní politické subjekty.

„Ministerstvo vnitra má role i v oblasti regulace politických stran, v České republice můžeme rozhodnutím Nejvyššího správního soudu politickou stranu rozpustit. To je ale krajní prostředek, žádné takové řízení nepřipravujeme,“ sdělil Karel Bačkovský, ředitel odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Stejně se vyjádřili také zástupci Úřadu vlády nebo Ministerstva obrany - všichni se musí řídit zákonem a nic odtajňovat nemohou.

Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha vyzdvihl zájem petentů, stejně jako Úřad vlády nebo ministerstva se ale i tajné služby podle něj musí řídit zákonem. „Pokud bychom získali informace o tom, že je ohrožena bezpečnost České republiky, informovali bychom o tom příslušné orgány,“ řekl Šticha a dodal, že nemůže potvrdit ani vyvrátit ani pravost dokumentů.

Jak se ke kauze staví jednotliví politici? Jak popsaly Seznam Zprávy, někteří z nich se chtějí bránit právní cestou. Kateřina Konečná například už stihla poslat předžalobní výzvu youtuberovi Patriku Kořenářovi, který případ rozebral ve videoreportáži.

„Nejenže mě nebaví, ale ani nemám jak dokázat, že se ty věci nestaly. Odtajněte všechno k mé osobě a hlavně přestaňte lhát,“ sdělila na mikrofon Konečná. Podle Konečné je také skandální, že se kauze věnuje Český rozhlas, který o schůzkách informoval v podcastu Vinohradská 12.

Konečná rovněž čelila dotazům veřejnosti na své vazby s Ruskem, například na fotografii s představiteli motorkářského gangu Noční vlci napojeného na režim Vladimira Putina. Europoslankyni v kauze „íránských schůzek“ také zastupuje advokát Sergej Zaripov, původem z Ruska, který v minulosti spolupracoval i s ruskými oligarchy napojenými na Kreml. Komunistická předsedkyně podle svých slov nevěděla, s kým se fotí.

„Netrestejte ty lidi za to, že se se mnou vyfotí,“ naléhala naopak Konečná.

Také Turek „internetová“ nařčení odmítá, své schůzky obhajuje mandátem europoslance – podle svých slov by se měl formálně setkat se všemi představiteli zemí, které spadají do jeho portfolia, což Írán splňuje. Setkání s íránským velvyslancem má zaznamenané na parlamentním profilu, schůzka podle Turka proběhla v rámci obvyklých diplomatických protokolů. Stejně jako Konečná i Turek petici podepsal.

„Diskutovali jsme o aktuálních geopolitických otázkách, bilaterálních vztazích, dosavadní spolupráci s Evropskou unií a perspektivách pro nadcházející pětileté období v kontextu příslušné delegace. Spekulace o jakýchkoliv nestandardních jednáních postrádají faktický základ. Diplomacie vyžaduje dialog jak s vládními představiteli, tak se zástupci opozice – to je základní princip mezinárodních vztahů, nikoli předmět konspiračních teorií,“ uvedl již dříve pro redakci Seznam Zpráv Turek.

Žádnou schůzku s představiteli íránské opozice nicméně Turek ve svých záznamech neuvádí. Europoslanec a čestný prezident Motoristů doplnil, že e-petice se podle něj zakládá na zcela mylných předpokladech.

„Pro úplnost uvádím, že téma uskupení BRICS (viz infobox níže, pozn. red.) bylo zmíněno pouze okrajově v kontextu odborné diskuze o rozmanitosti vztahů jeho členských zemí se Spojenými státy. Shodli jsme se na pozorování, že i přes různou povahu těchto vztahů pravděpodobně nedojde k zásadním změnám v globálním uspořádání. Jakékoliv spojování České republiky s potenciálním členstvím v tomto uskupení je nejen mimo realitu, ale i mimo geopolitickou logiku – jako země pevně zakotvená v euroatlantických strukturách patříme k zásadně odlišnému geopolitickému prostoru než většina členů BRICS,“ tvrdí Turek.

Několik týdnů před Turkem se s ambasadorem setkal také bývalý prezident Václav Klaus. Schůzka se podle Neovlivní.cz uskutečnila 10. října 2024 v Institutu Václava Klause (IVK) na pražské Hanspaulce.

„Je obvyklou tradicí, že cizí velvyslanci po svém nástupu ze své iniciativy absolvují i zdvořilostní návštěvu u bývalého prezidenta republiky. Václava Klause takto v IVK navštívily desítky zahraničních ambasadorů. Stejně po svém nástupu do diplomatické funkce postupoval i velvyslanec Íránské islámské republiky a jeho návštěva měla standardní zdvořilostní obsah,“ uvedl Jiří Weigl, výkonný ředitel IVK.

Mluvčí institutu a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka Seznam Zprávám sdělil, že žádné další schůzky s íránskými představiteli Klaus ani Turek neabsolvovali. Nikoho z nich také nekontaktovala žádná zpravodajská služba.

Seznam Zprávy v minulosti získaly také krátká vyjádření Zdeňka Zbytka a Jana Kavana. Podle Kavana, bývalého diplomata a místopředsedy vlády Miloše Zemana za ČSSD v 90. letech, jsou „íránské schůzky“ popsány na sociálních sítích lživě a absurdně.

„Účastnil jsem se jen jedné v roce 2022 a nebyla tam žádná řeč ani o obilí, ani o NATO. Zcela vymyšlené. Asi kvůli volbám,“ napsal Seznam Zprávám bez dalších podrobností Kavan. Zbytek, někdejší armádní plukovník a přítel Miloše Zemana, své vyjádření omezil pouze na konstatování, že nic z toho není pravda a bude se bránit soudní cestou.