Kauza „íránských schůzek“: Poslanci chtěli zprávy odtajnit, úřady stále mlčí

Údajné informace od zpravodajských služeb o „íránských schůzkách“ některých politiků, kvůli kterým v květnu podepsalo více než 17 tisíc lidí petici o jejich odtajnění a kvůli kterým petiční výbor svolal veřejné slyšení, stále nikdo nezveřejnil. Pro odtajnění přitom byli všichni poslanci z petičního výboru, který své doporučení v půlce května poslal k posouzení prezidentovi a premiérovi. Podle informací Seznam Zpráv ale k odtajnění obsahu schůzek, minimálně zatím, rozhodně nedojde.

Po dotazu od redakce, v jaké fázi je vyhodnocení celé kauzy, poslal odpověď Vojtěch Šeliga, mluvčí Kanceláře prezidenta republiky. Prezident se po konzultaci s právníky odkazuje na zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Konkrétně na ustanovení § 22 zákona, podle kterého stupeň utajení vyznačuje vždy „původce informace“.

„Původce informace je povinen neprodleně zrušit nebo změnit stupeň utajení, jakmile zjistí, že pominul důvod pro utajení informace. Původce je dále povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku. V dané věci by tak musel být prezident republiky původcem dané utajované informace, aby mohl za předpokladu pominutí důvodů pro utajení rozhodnout o zrušení utajení,“ odpověděl redakci Šeliga.

Seznam Zprávy poslaly dotazy také Úřadu vlády. Podle zdrojů uvnitř úřadu se doporučením od poslanců premiér ani jeho tým doteď nezabýval. „K tomuto tématu se nebudeme vyjadřovat. Děkuji za pochopení,“ odepsala na dotaz mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

Podle informací z petice se jeví, že původcem případné utajované informace jsou zpravodajské služby a tedy nikoli prezident ani premiér. Petice konkrétně žádá o „zpřístupnění informací týkajících se protestních aktivit Institutu Václava Klause, politických stran SPD a KSČM a osob Václava Klause st., Filipa Turka, Kateřiny Konečné, Jana Kavana a Zdeňka Zbytka, včetně jejich kontaktů a spolupráce s nepřátelskými mocnostmi, zejména Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací“.

O co konkrétně mělo jít, přiblížila na jednání petičního výboru autorka petice Kateřina Koch, která mimo jiné loni v červenci pořádala demonstraci proti Rusku. Podle ní v utajovaných dokumentech, které má k dispozici, naplňují zmiňovaní politici cíle Ruska a Íránu místo toho, aby pracovali pro Českou republiku.

„Filip Turek deklaroval, že se zasadí, společně s SPD, o vstup České republiky do BRICS a vystoupení z NATO,“ sdělila autorka petice. Kateřina Konečná zase měla údajně podle dokumentů na schůzkách jednat mimo jiné o přeprodeji ukradeného ukrajinského obilí z Ruska.

Turek i Konečná mimochodem tvrdí, že oba petici za odtajnění podepsali. Jak již bylo zmíněno, odtajnit by je podle zákona musel pouze původce informací. Redakce se tedy obrátila na zpravodajské služby. Zástupci Bezpečnostní informační služby (BIS) už v květnu konstatovali, že pokud by byla ohrožena bezpečnost České republiky, kontaktovali by příslušné orgány.

„Bohužel vás musím zklamat, ale informace BIS jsou ze zákona určené zákonným adresátům. Váš dotaz tak musím nechat bez odpovědi,“ sdělil redakci i nyní Ladislav Šticha, mluvčí BIS. Další tuzemské zpravodajské služby, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství, do vydání článku na dotazy nereagovaly.

Pokud by zpravodajci teoreticky pochybili a neplnili své povinnosti, nastoupit by měl jako správní orgán Národní bezpečnostní úřad. Jeho mluvčí Milan Radosta na dotazy redakce pouze zopakoval to, o čem mluví i ostatní úřady - utajovanou informaci může odtajnit pouze její původce. Stejně se již dříve vyjádřili také zástupci Úřadu vlády nebo Ministerstva obrany a vnitra - všichni se musí řídit zákonem a nic odtajňovat nemohou.

Jak popsaly Seznam Zprávy, někteří ze jmenovaných politiků se chtějí bránit právní cestou. Kateřina Konečná například už stihla poslat předžalobní výzvu youtuberovi Patriku Kořenářovi, který případ rozebral ve videoreportáži. „Nejenže mě nebaví, ale ani nemám jak dokázat, že se ty věci nestaly. Odtajněte všechno k mé osobě a hlavně přestaňte lhát,“ sdělila na mikrofon Konečná.

Předsedkyně KSČM redakci potvrdila, že již podala také trestní oznámení. Podle advokáta protistrany ho policie zatím stále prošetřuje.

Filip Turek ve vyjádření pro Seznam Zprávy mimo jiné napsal, že celou situaci považuje za fiasko. „Celé to hodnotím jako nehoráznou snahu o likvidaci opozice na základě naprosto smyšlených a konspirativních tezí. Od petičního výboru se nám samozřejmě nikdo neozval,“ reagoval Turek.

Zpravodajkou petice byla poslankyně Hana Naiclerová (STAN). Na informace od Seznam Zpráv reagovala překvapeně, jí samotné se dodnes nikdo neozval. „Mrzí mě, že to takhle vyšumělo. Pro odtajnění hlasovali všichni poslanci, doteď mi píšou lidé a ptají se, jak tahle kauza dopadla. Vzbudilo to velkou pozornost, na petičním výboru nepamatujeme petici, kde by rostly podpisy takhle raketovým způsobem,“ dodala Naiclerová.