Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Krachy vydavatelů dluhopisů a dalších investičních nástrojů jsou na rekordu. V několika velkých případech se aktuálně rozhoduje o tom, kdo bude mít vliv na průběh insolvencí. Tedy i na to, kolik prostředků se dostane zpět k drobným investorům, které k investicím přesvědčili investiční zprostředkovatelé.
Jsou to mimo jiné případy skupin RSBC a YD Capital, kryptoměnové firmy Edo MR Trade a skupiny Twist nabízející franšízy jako investiční produkt. (Omlouvám se za nezmínění řady menších investičních kauz, které jsou pro investory neméně palčivé, ale jejich výčet by zabral zbytek newsletteru.)
V insolvenčním procesu čeká zejména na drobné investory past vedle pasti, jak by řekl legendární opravář lesního traktoru „lakatoše“. Zájmy investorů se tam totiž potkávají se zájmy dalších věřitelů a na scéně je stále dlužník, pro něhož vyhlášením insolvence boj o majetek nemusí zdaleka skončit. Takový dlužník navíc často přednese dluhopisářům a dalším investorům návrh na reorganizaci s tím, že tímto řešením úpadku dostanou na konci dne více peněz než z konkurzu.
Reorganizace ve srovnání s konkurzem nechává více pravomocí v rukou stávajících majitelů, počítá navíc se zachováním provozu firmy. Zdaleka ale neplatí, že je automaticky výhodnější než konkurz.
Na investory v takové situaci čeká nelehký úkol. Musí rozpoznat, zda je reorganizace vážně míněný záměr, nebo jen trik zkrachovalého dlužníka, jak celou věc zahrát do autu a získat čas, kdy se na konci stejně reorganizace překlopí do konkurzu a zkrachovalec udělá na všechny dlouhý nos.
Do takovéto pasti může navíc drobné investory přivést za ruku někdo, kdo se na první pohled tváří, že je na jejich straně, ale ve skutečnosti kope za zájmy někoho jiného, například dlužníka.
Klíčové je zde dvouměsíční období od vyhlášení úpadku, během něhož plyne lhůta pro přihlášení pohledávek. Tendence dát se dohromady s ostatními věřiteli je přirozená. Na schůzi věřitelů totiž platí každá koruna pohledávky za jeden hlas. Větší skupina věřitelů má tak větší šanci ovlivnit dění, než když každý věřitel hlasuje izolovaně.
Jenže ne každý člověk nabízející pomoc věřitelům hraje fér hru. Zvláště drobní věřitelé by měli být obezřetní a dobře si prověřit, zda subjekt, který jim nabízí pomoc, není náhodou jedna ruka s dlužníkem a nesleduje jiné zájmy než to, aby se k věřitelům vrátilo co nejvíce peněz.
Ale zpět na začátek. Klíčové pro drobné investory je, aby do investičních pastí vůbec nevlezli. Jenže to se snadno řekne a hůř vykoná. Řada současných zkrachovalců, jimž svěřily peníze tisíce lidí, se totiž dlouho tvářila jako seriózní firmy, v čemž je mnohdy nekriticky za přispění PR agentur podporovala i média.
Problémem pak je, že nepoctivci si mnohdy ani po krachu nedají pokoj a snaží se investory obrat ještě jednou. Takže když už do investiční pasti někdo vleze, musí mít na paměti, že v insolvenčním řízení se hraje ještě druhé dějství, v němž se hraje tvrdými lokty.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
